Zřícenina Skály je v obci Příchovice nedaleko Přeštic v Plzeňském kraji. Hrad byl sídlem rodu Švihovských z Rýzmberka, při jeho obléhání v roce 1399 byly v Čechách poprvé použity palné zbraně, tzv. „veliké pušky“.
Jeho třetí obléhání popsal husitský kazatel z Betlémské kaple Jakoubek ze Stříbra (asi 1371 - 9. srpna 1429), který přišel s myšlenkou podobojí, hnutí dal laický kalich.
Jako pustý je hrad veden od roku 1568. Jeho pozůstatky jsou od roku 1963 chráněny jako kulturní památka.

Malé pozůstatky hradu Veliš se nacházejí na stejnojmenném kopci nad obcí Veliš nedaleko Jičína, na katastru městyse Podhradí.
Původně královský hrad pravděpodobně postavil Václav II. a písemně je poprvé datován rokem 1316. Mnohokrát změnil vlastníky, byli jimi Jan Lucemburský, Vartemberkové, Albrecht z Valdštejna, Jiří z Poděbrad nebo Šlikové. Od roku 1500 zde byla po dobu sta let uchovávána basilejská kompaktáta, výsledek ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci husitských Čech a Moravy z let 1433 až 1435. Upravovala vztahy mezi husity a římskou církví. Zpečetěna a slavnostně vyhlášena byla 5. července 1436 v Jihlavě. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro všechny příslušníky utrakvistických frakcí církve. Od roku 1964 je hrad chráněn jako kulturní památka.

Kámen z rozvalin Hlavačova na stavbu mohyly věnoval Spolek dělníků zednických z Prahy a okolí.
Hlavačov byl královským hradem nedaleko Rakovníka na katastru obce Lužná. Dějepisci nevylučují, že původní Křivoklát stál právě na vrchu Hlavačov.
Dnes se na místě nacházejí pouze stopy valů a příkopů, které byly několikrát narušeny amatérskými výkopy a především lámáním kamene. Již od 15. století byly zbytky hradu využívány jako zdroj stavebního materiálu pro nedaleký Rakovník.
Celý vrch je dnes porostlý stromy. Téměř neznatelné zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.