Ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích se v souvislosti s investicemi do investičního alkoholu objevují různé zavádějící informace, které jsou buď velmi nepřesné, nebo často zcela nepravdivé. Tyto informace, které vycházejí z naprosté neznalosti platných právních předpisů, a to zejména z oblasti spotřebních daní z lihovin, pak zbytečně uvádějí v omyl konkrétní investory, kteří do investičního alkoholu v minulosti investovali. Tito lidé se cítí být podvedeni, snaží se o to, aby své investice zachránili, a proto se obracejí na Policii České republiky s trestním oznámením. Někteří tito investoři se naprosto mylně domnívají, že investičního alkoholu se netýkají daňové předpisy ani zákon o povinném značení lihu, což je velký omyl. Jednou ze společností, která je v současné době prověřována ze strany krajských kriminalistů, je společnost Česká Whisky s.r.o., která je součástí holdingu společností Trebitsch Holding SE. Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie kraje Vysočina potvrzují, že tato trestní oznámení jsou v poslední době skutečně na denním pořádku a možná způsobená škoda dosahuje částek v řádech mnoha milionů korun.

Z výše uvedených důvodů jsme požádali o vysvětlení některých pojmů Celní správu České republiky:

Vzhledem ke složitosti problematiky a stále se opakujícím a častějším dotazům od veřejnosti, upozorňuje Celní správa České republiky na oblast správy daní. Z hmotných právních předpisů upravuje správu spotřebních daní z lihovin především zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu.

Výrobu vybraných výrobků, mezi kterými jsou například i lihoviny, je možné provádět pouze v tzv. daňovém skladu, přičemž provozovatel daňového skladu musí být držitelem povolení, které vydává celní úřad místně příslušný sídlu společnosti. Daňovým skladem je prostorově ohraničené konkrétně dané místo, kde jsou vybrané výrobky vyráběny či skladovány a jsou zabezpečeny před neoprávněným použitím. Veškeré povinnosti vyplývající z povolení vůči Celní správě České republiky jako správci spotřební daně plní vždy provozovatel daňového skladu, nikoliv vlastník vybraných výrobků umístěných v tomto daňovém skladu.

Lihoviny umístěné v daňovém skladu mohou, ale nemusí, být ve vlastnictví provozovatele daňového skladu, nicméně pokud je vlastníkem lihovin jiná právnická či fyzická osoba než provozovatel daňového skladu, má tato osoba ztížené možnosti dané zákonnými ustanoveními nakládat s těmito lihovinami. Provozovatel daňového skladu má mimo jiné možnost dopravovat lihoviny do daňového skladu provozovaného jiným daňovým subjektem, přičemž celní správa nemá povinnost ani oprávnění informovat o těchto dopravách vlastníka vybraných výrobků.

Do volného daňového oběhu tyto lihoviny uvádí pouze provozovatel daňového skladu, přičemž uvedením vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit, tj. provozovatel daňové skladu je povinen podat daňové přiznání a zaplatit spotřební daň za zdaňovací období – kalendářní měsíc, kdy došlo k vyskladnění. Spotřební daň z jednoho litru 100 procentního alkoholu činí 355 korun.

Další oblastí, která svým způsobem omezuje nakládání s lihovinami, je problematika značení lihovin kontrolními páskami. Ve volném daňovém oběhu mohou být až na výjimky pouze lihoviny označené kontrolní páskou, přičemž povinnost značit líh má provozovatel daňového skladu – nikoliv vlastník lihovin. Do volného daňového oběhu se uvádí lihoviny označené kontrolní páskou ve spotřebitelském balení, kterým se rozumí nádoba nebo jiný obal o maximálním objemu 1 litr nebo 3 litry, pokud se jedná o nádobu vyrobenou ze skla. Také navazující prodej lihovin ve volném daňovém oběhu je striktně upraven jednotlivými ustanoveními zákona o povinné značení lihu a podléhá rozsáhlým omezením. Vlastnictví lihovin v daňovém skladu ani ve volném daňovém oběhu tak vůbec neznamená možnost libovolného nakládání s těmito lihovinami.

Dříve než dojde například k investicím do lihovin umístěných v daňovém skladu, je vhodné ze strany investorů seznámit se nejdříve s předmětnou legislativou a s provozovatelem daňového skladu si detailně smluvně upravit podmínky tak, aby tito vlastníci po splnění všech zákonem daných povinností mohli nakládat se svým majetkem v souladu s platnou legislativou. Ani smluvní ujednání však nemusí zajistit, že provozovatel daňového skladu dostojí všem svým závazkům vůči Celní správě České republiky a lihoviny například nepropadnou státu v rámci řízení vedeným s provozovatelem daňového skladu a vlastníkem lihu. Případné bližší informace k dané problematice poskytne jakýkoliv celní úřad jako správce spotřební daně.

„Pokud po tomto sdělení nabyde nějaký investor domnění, že byl poškozen jednáním nějaké osoby nabízející investici do investičního alkoholu, tak to může nahlásit na jakékoliv služebně Policie České republiky. K danému oznámení by si měl případný poškozený s sebou přinést veškeré dokumenty týkající se dané investice, čímž je myšleno, smluvní dokumentace, potvrzení o bankovní transakci či výpis z jeho bankovního účtu. K tomuto by bylo dobré pro snazší dokumentaci skutku předat policistům i veškeré záznamy komunikace s osobou nebo společností, která nabízela investici do daného typu investice s poškozeným,“ uvedl vyšetřovatel případu kpt. Mgr. Ing. Martin Jaša s tím, že pokud by si někdo chtěl ověřit vlastnictví daňových skladů daného subjektu, tak má možnost navštívit registr plátců SPD a EKO daní, který lze nalézt na stránkách Celní správy České republiky:
https://www.celnisprava.cz/c…

V tomto registru mohou zájemci vyhledávat podle identifikačního čísla (IČ) společnosti. Z uvedených informací tak lze velice snadno zjistit, zda jejich zájmový subjekt je provozovatelem daňového skladu.