„Čím lepší je zapojení železnice do integrované dopravy, tím má logicky větší využití. Jedním z klíčových ukazatelů výkonnosti je počet cest na jednoho obyvatele za rok a druhým je počet cest na 1000 km délky tratí. Oba ukazatele spolu korelují. Využití železnice je kraj od kraje různé a oba ukazatele to společně dokazují. Čím lépe je vlak do dopravního systému zapojen, tím méně kraj dotuje 1 cestujícího,“ říká Petr Moravec, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia.

Některé kraje využívají své výhodné výchozí podmínky z hlediska dopravní infrastruktury a dokáží je úspěšně propojit s dobrou koncepcí dopravní integrace. Příkladem jsou oba velké moravské kraje - Jihomoravský a Moravskoslezský. „Velká část dopravního výkonu probíhá na páteřních koridorových tratích, odbočné a přípojné tratě fungují podobně jako potoky, které napájí řeku,“ vysvětluje Petr Moravec a pokračuje: „Pak jsou kraje, které ze svého infrastrukturního hendikepu udělaly přednost a nevýhodné výchozí podmínky dokázaly překonat chytrou dopravní koncepcí. To se povedlo například v Plzeňském a Libereckém kraji.“ Samozřejmě, některé další kraje na svou příležitost teprve čekají. Dokládá to srovnání počtu cest na obyvatele a na 1000 km dle jednotlivých krajů.

Právě z porovnání údajů za jednotlivé kraje je vidět, že železniční doprava nejlépe funguje tam, kde je její zapojení do krajských dopravních systémů nejširší. Výše úhrady na jednu jízdu cestujícího se tak může mezi kraji lišit až čtyřnásobně. Jinými slovy lze tutéž myšlenku vyjádřit tak, že v některých krajích jezdí čtyřikrát více cestujících na jeden vlakový kilometr. V Jihomoravském kraji je využití železnice díky vysokému stupni integrace vysoké, poměrná částka na 1 cestu při průměrné vzdálenosti 20 km je 63 Kč (tedy cca 3 Kč/km). Kraj Vysočina, mimo jiné i vzhledem ke svým demografickým podmínkám, má úhradu 1 cesty čtyřikrát vyšší.

Podíl tratí s elektrickou trakcí i průměrná rychlost se regionálně výrazně liší

Velké moravské kraje mají podíl elektrické trakce na evropské úrovni, naproti tomu Liberecký kraj nemá elektrizovanou žádnou trať. Okrajové části Středočeského kraje a malé kraje na okraji republiky mají stupeň elektrizace také velmi nízký.
Z hlediska traťové rychlosti je situace trochu vyrovnanější, průměr zvyšují zejména tratě koridorové. Poslední tři kraje, tedy Vysočina, Liberecký a Karlovarský nemají žádné koridory nebo jen jejich okrajové úseky.