Ve vyšších společenských vrstvách bylo v minulosti běžné nájemné kojení. V 19. století byly ve šlechtických rodinách i měšťanských rodinách ve Vídni oblíbené kojné českého původu. Je dosud málo známo, že jejich služeb několikrát využila dokonce i panovnická rodina. U Habsburků se dají aktuálně doložit čtyři kojné pocházející z okolí Jihlavy, z nichž nejznámější je Marie Řehořová z Luk nad Jihlavou, kojná korunního prince Rudolfa. Kojnou z Jihlavska měli po svém narození také František Ferdinand d’Este, Rudolfova dcera Alžběta Marie a budoucí císař Karel I. Doložit lze též přítomnost jedné kojné na panovnickém dvoře v Sofii. Zhruba roční pobyt kojných mimo domov pro ně sice znamenal velkou finanční výpomoc, nesl s sebou zároveň také různá negativa pro jejich rodinu. Nájemné kojení proto bylo terčem dobové kritiky, což vedlo k jeho omezení. V Československu se tak stalo v roce 1924.

Krátce o přednášejícím
PhDr. Vlastimil Svěrák,, archivář a historik, působil profesně i badatelsky dlouhá léta ve Státním okresním archivu Jihlava. Patří k předním znalcům archivních pramenů a historických reálií Jihlavska. Vedle publikace o Gustavu Mahlerovi a knížek věnovaných historii obcí Kozlov či Vysoké Studnice je autorem celé řady odborných studií i popularizačních textů. Věnuje se také sfragistice. V nedávné době se podílel na přípravě výstavy o lucemburské Moravě, kde byly prezentovány listiny z období 1310–1437 uložené v jihlavském archivu a opatřené cennými pečetěmi.