Tato mimořádně sympatická šelma byla v průběhu staletí opředena stovkami hrůzostrašných pověstí a hubení vlků se stalo oblíbenou zábavou všech myslivců i majitelů lesů. A tak se na vlky hojně líčily pasti a pořádaly lovy.

Vlky lovili bez rozdílu chalupníci, pastevci, sedláci i šlechtici. Není proto divu, že tato největší divoká psovitá šelma byla v našich zemích vyhubena již v polovině 19. století. Snad všechna musea v českých zemích jsou ozdobena vycpanými vlky, u nichž smutné datum jejich ulovení hlásá, že jde o poslední exemplář vlka v tom kterém regionu.

A tak i v Lesích u Lísku na Bystřicku na Žďársku se nalézá Vlčí kámen, kde na mramorové desce nápis informuje o osudu posledního vlka na pernštejnském panství. Šelmu, která prý vážila přes padesát kilogramů, zde skolil hajný Václav Mařík (!) přesně před 195 lety, 2. ledna roku 1830.