Aktuality:

19.3. (23:08) - Na Zelený čtvrtek v 7 hodin ráno proběhne v našem kostele Křížová cesta. V 17 hodin pak začíná mše svatá s obřady Zeleného čtvrtku.

Na Velký pátek rovněž od 7 hodin ráno bude v našem chrámu Křížová cesta, obřady Velkého pátku pak u Minoritů začínají v 17 hodin.

Slavnostní večerní bohoslužba Vzkříšení začíná v našem klášterním kostele na Bílou sobotu od 19 hodin.

Na Hod Boží velikonoční budou bohoslužby v 8, v 10 a v 17 hodin. Stejné termíny mší sv. budou v našem kostele i na velikonoční pondělí.

Z HISTORIE KLÁŠTERA:

Bohoslužby za Jihlavu aneb minoritský "Kapří den"...

Minoritský klášter v Jihlavě sehrál na počátku 15. století v jihlavských dějinách ústřední roli. Roku 1402 totiž mniši kláštera zachránili Jihlavu před zákeřným přepadením a vypálením města. O druhé postní neděli (tehdy připadající na 19. února roku 1402) se Zikmund z Rokštejna s velkým davem ozbrojenců pokusil v nočních hodinách zákeřně překonat hradby Jihlavy.

Jihlavští totiž tehdy uvěznili v městské věži jeho švagra - rytíře Heřmana z Bukové - poněvadž se dopustil ve městě zpupností a propustili jej až po pěti týdnech. Odvetou za tento čin chtěl Zikmund z Rokštejna Jihlavu potrestat a vypálit, a tak zosnoval přepadení, kterého se mimo jiné zúčastnili také další Zikmundovi příbuzní a přátelé: Jan, Arnošt a Mikuláš z Leskovce, Jan Dvořecký, Jan Sokol z Lamberka, Smil z Dírné a další rytíři z okolí i se svými početnými družinami. Útočníci si dali v sobotu sraz v Třešti a během neděle se nenápadně přesunuli k Jihlavě. Zde počkali až do setmění a poté se pod rouškou tmy opatrně vydali až do blízkosti hradeb. V noci pak u minoritského kláštera v největší tichosti přistavěli k hradbám žebříky a počali po nich lézt nahoru.

Po půlnoci se Zikmundovým mužům podařilo na hradby skutečně vylézt a dostat se přímo do kláštera, kde nečekali žádný ozbrojený odpor a předpokládali, že odtud nejsnáze vniknou do ulic města. Zde si ovšem podezřelého pohybu na zahradě jako zázrakem všiml jeden z bratří minoritů, který šel právě budit bratry k ranním modlitbám. Ohromený minorita, když viděl co se děje, proklouzl oknem z kláštera na ulici a teprve zde spustil hlasitý poplach. Městská stráž i s probuzenými měšťany vtrhli do kláštera a prozrazení útočníci se dali na ústup. Jihlavané - mnozí oblečeni jen tak nalehko v nočních oděvech - se na Zikmundovy muže nemilosrdně vrhli. V tuhém boji, který trval až do svítání, pak jihlavští Zikmundovy ozbrojence na hlavu porazili a přitom ztratili podle kronik jen pouhé čtyři muže.

Hned to pondělí - 20. února roku 1402 odpoledne - se v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie na poděkování za záchranu města konaly slavné služby Boží za účasti všech jihlavských kněží i řádů. Poté se okolo kostela vydal svátostný průvod k hradbám, kde všichni přítomní Jihlavané zapěli Te Deum a městu i jeho obyvatelům bylo slavnostně požehnáno.

Od této chvíle pak tuto děkovnou slavnost minorité každoročně opakovali vždy v pondělí po druhé neděli postní. Jak uvádí dějepisec Tomáš Pešina z Čechorodu ve své "Mars moravicus", v toto výroční pondělí se Jihlavané pravidelně shromažďovali už od oběda v ulici u kostela Matky Boží, kde odpoledne zapěli chvalozpěv Te Deum a navečer se v chrámu konala slavná mše svatá. Bohoslužbu zakončil průvod k hradbám, svátostné požehnání městu i jeho obyvatelům a veřejná prosba všech Jihlavanů, aby Bůh i po všechny příští časy město Jihlavu střežil a chránil před fyzickými, morálními i duchovními pohromami.

(Na tyto slavné bohoslužby postupem času začali Jihlavané zvát nejen všechny kněze z celého města, ale dokonce i faráře a kaplany z okolních vsí. Tito duchovní pak za svoji účast při této největší jihlavské mši v roce dostali - jak uvádí kroniky - každý "jednoho znamenitého kapra a groš o sedmi penězích". I proto se této slavnosti začalo mezi duchovními a lidem na Jihlavsku důvěrně říkat "Kapří den".)

Tato tradice se při klášteru Matky Boží udržovala po více jak 120 let. Jak uvádí kronikář Tomáš Pešina z Čechorodu, děkovné jihlavské bohoslužby prý byly "Bohu velmi milé", že zázračným způsobem ochránil Jihlavu v husitských válkách před obávaným Janem Žižkou, který toto město nikdy nedobyl. Díky Boží ochraně pak byla Jihlava ušetřena i za tažení Táborů a Orebitů a rovněž i za války během vlády krále Jiřího z Poděbrad.

Tradice minoritského "Kapřího dne" se však v 16. století stala trnem v oku novým reformačním kazatelům, kteří do Jihlavy začali přicházet z Německa. Slavné bohoslužby za město tak na jejich nátlak nakonec proběhly naposled v roce 1526, aby od těch dob už nebyly nikdy více obnoveny.

Od toho samého roku ovšem - podle kronik - ustala také Boží ochrana nad Jihlavou. Město začaly stíhat mory, požáry a neštěstí. V Jihlavě se přestalo dařit stříbrnému dolování a v letech 1582, 1590 a 1615 město postihla nebývalá zemětřesení. Jihlavu nakonec za třicetileté války dobyli Švédové, jejichž dvouletá okupace pod vedením ďábelského plukovníka Samuela Österlinga způsobila téměř zánik města a smrt stovek Jihlavanů.

Jihlava, kdysi stříbrná pokladnice českých králů a ve své době druhé největší město po Praze, stále více ztrácela na významu. Ačkoli byla ještě v polovině 19. století jedním z pěti nejvýznamnějších měst v českých zemích, zaostávala postupně tak, že se po roce 1918 propadla do posice bezvýznamného provinčního města.

Nezůstala ušetřena ani později, když polovina Jihlavanů musela v roce 1945 své město navždy opustit a o několik let poté se město dokonce stalo střediskem komunistického teroru v celém kraji. Dnes víme, že z jihlavské komunistické tajné policie (StB) v 50. letech pocházel například plán likvidace číhošťského faráře Josefa Toufara či neblaze proslulá akce "Babice" na Moravskobudějovicku.

Toto vše prý - podle mnohých historiků a kronikářů - zavinilo právě zrušení zmíněné děkovné slavnosti v klášteře minoritů, kajícných proseb o Boží ochranu nad městem a každoročního požehnání Jihlavě a jejím obyvatelům...

Leo Pavel Švančara (www.leo.cwbc.cz)
foto motivů jihlavského kláštera: autor článku

(Při psaní tohoto článku pro web jihlavského kláštera Minoritů byly použity především historické práce jihlavského archiváře Ladislava Vilímka, dějepisce dr. Františka Hoffmanna, osobní archiv autora a rovněž zdroje z jihlavského státního archivu.)

---

Bohoslužby a pobožnosti

» Nedělní bohoslužby probíhají v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie vždy 8, v 10 a v 17 hodin. Ve všední dny jsou mše svaté slouženy v 7 a v 17 hodin
» Každý pátek je v chrámu Matky Boží celodenní výstav Nejsvětější svátosti. Od ranní mše svaté v 7.00 hodin je až do večera v kostele příležitost k soukromé adoraci. Před páteční mší svatou v 17.00 hodin je celodenní výstav ukončen svátnostným požehnáním.
» Vždy v poslední pátek v měsíci se po večerní mši svaté v minoritském chrámu (zhruba od 17.45 hodin) scházíme v kapli kláštera k modlitbám Taizé.
» Každou sobotu je v 15.30 hodin pravidelně sloužena otci minority mše svatá pro všechny nemocné a trpící v kapli Nové nemocnice ve Vrchlického ulici.
» Každou sobotu je v 14.30 hodin pravidelně sloužena otci premonstráty od svatého Jakuba mše svatá pro všechny nemocné a trpící v kapli Psychiatrické léčebny na Brněnském kopci.

Každou sobotu latinská mše u svatého Jakuba

Příležitost zúčastnit se platné nedělní bohoslužby v latinském jazyce mají od nynějška všichni jihlavští věřící i návštěvníci města každou sobotu večer v chrámu svatého Jakuba na Jakubském náměstí v Jihlavě.
Latinská mše (s liturgií vždy následující neděle) sloužená otci premonstráty Královské kanonie Premonstrátů začíná vždy v sobotu v 18 hodin večer.

visitores: