Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

pondělí Zpět na hlavní stránku... 17.6 2019


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




Nový fotografický web Tomáše Blažka
6.9.2011 (13:20) - Právě spuštěn na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, reportáže, sloupky - www.fotospoj.cz

• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Václav Klaus z Hillsdale College Cruise
Obvykle píšu zápisky o dojmech z nějaké země, ale plavba kolem britských ostrovů je něco jiného – plujete kolem a do země jen několikrát nakouknete. Většinou jste na lodi, s lidmi z lodi. Na lodi jsou i jiní cestující, ale zhruba 200 z nich jsou lidé, kteří jsou sponzory, přáteli, bývalými studenty, rodiči či prarodiči dnešních studentů této unikátní malé univerzity v Michiganu (kde jsem už několikrát přednášel.)
Je to univerzita konzervativní, pravicová, sochy na půdě univerzitního kampusu představují Reagana, Thatcherovou, Churchilla, Misese a Hayeka, žádná jiná taková vysoká škola na světě není. Podobná cruise je pořádána už několik let, vždy s několika pozvanými řečníky. Když jsem si přečetl seznam účastníků, zjistil jsem, že jsou to samí Američané, jedinou výjimkou byl můj dlouholetý přítel John O´Sullivan, ale i ten je kosmopolitním Britem. Býval hlavním autorem projevů Margaret Thatcherové (a moc jsem se toho od něho naučil, a stále učím).

Začínali jsme v Londýně, o čemž svědčí i moje fotka z londýnského mostu přes Temži a v pozadí - příliš pomalu se pohybující – obří londýnské kolo, které mne pronásledovalo i v noci v mém hotelovém pokoji. Nikdy jsem si neuvědomoval, kolik je v Londýně soch maršálů, generálů, politiků – prostě, bylo to po staletí velké impérium. A impéria bojují.

Zajímavá maličkost – ve velmi chráněném areálu Scotland Yardu je veliké parkoviště, kde byly nejčastěji zastoupeným autem naše škodovky. Asi jim je prodáváme lacino.

Loď vystartovala následující den za Southamptonu (a zase se tam vrátí). Pojede skoro čtrnáct dnů kolem britských ostrovů a „Evropy“ se nedotkne.

Přednášky, kvůli kterým jsem byl na tuto plavbu pozván, se konají v obřím „divadle“, pro několik set posluchačů. Je neuvěřitelné, co všechno se do takové velké lodi vejde. Budu komentovat jen některé akce. Zaujala mne hned první s názvem „Nepřetržité vyšetřování Trumpa“. Americký novinář z Fox News velmi kriticky popisoval americkými demokraty a částí republikánů organizovanou štvanici na demokraticky zvoleného prezidenta. Publikum bylo evidentně na Trumpově straně. (Něco podobného zažíváme u nás doma také – volby nejsou respektovány a média hrají vždy stejnou hru – rozeštvávat lidi.)

Plavba anglickým kanálem (The Channel) je velmi klidná a mírumilovná, žádné velké mořské vlny tu nejsou. Kdekdo mi doporučoval Kinedryl, říkal jsem, že nevím proč. Jen abych se nerouhal. Povinná (a nemilosrdně kontrolovaná) výuka používání záchranných prostředků byla exemplárním případem praktické aplikace principu předběžné opatrnosti v jeho extrémní podobě. Připomínalo mi to pravidelná protiatomová cvičení za komunismu – ale zlobilo to asi jenom mne, Američané ještě zatleskali. Takhle asi také tleskají používání tohoto principu v případě obhajoby doktríny lidmi způsobeného globálního oteplování. Ještě, že tady na lodi žádné vedro není! Dnes jsem si chtěl sednout k poolu, ale bylo jen 12°C – proto svetr a deka.

Chtěl jsem napsat, jak mne zlobí, že velké mezinárodní firmy, včetně provozovatele této lodi, provozují multikulturalismus v praxi – každý číšník a číšnice je z jiné země a jiného světadílu. Večer se mi zdálo, že dominují Filipínci, Indové, Malajci, pak mne oslovila Slovenka a když píši tyto řádky, Ruska. Víno mi teď nalévá Srbka Katarina. Já v tom vidím záměr kosmopolitů – hranice mezi státy a národy co nejvíce zlikvidovat. Všichni se přece můžeme mít rádi, to si asi myslí i šéfové EU. Já samozřejmě také mohu mít rád třeba Junkera, ale asi jenom tak, jako měl hrdina Orwellova 1984 Winston Smith nakonec rád svého komisaře O´Briena.

Měl jsem projev o Rusku, který byl v této americké komunitě překvapivě velmi dobře přijat (je anglicky na www.klaus.cz). Překvapivě dobře přijat, i když není vůbec v souladu s dnešní americkou zahraničně-politickou doktrínou.

Zdůrazňoval jsem ve svém projevu, že se nepovažuji za experta na Rusko, že jsem naopak desítky let svého života byl obětí sovětského imperiálního stylu politiky, ale že můj životní prožitek

- mne neoslepil (didn´t blind my eyes) a že mne nezbavil zdravého rozumu;

- že máme respektovat Rusko jaké je a nemyslet si, že ho můžeme siláckými výroky zvenku předělat;

- že je dnešní Rusko politicky méně demokratické a více autoritativní (než např. ČR a USA), ale že „communism is over“ a že bychom proto neměli mít povýšenecký „patronizing attitude“. I když Rusko volí jinou proporci „řádu a demokracie“ než my, není to „říše zla“.

Posluchače jsem překvapil grafem a statistickými daty. Vezmeme-li rok 1990 za 100, HDP na hlavu vzrostl v USA na 250 %, v ČR na 300 % a v Rusku na 321%. Samozřejmě z úplně jiného základu, ale jistá informace o Rusku to je.

Specifická komunita lidí na této „bohaté“ lodi je. Včera jsem se ptal na večeři, kterou pořádal prezident Hillsdale College Larry Arnn, svého souseda, kde žije a co dělá. Řekl, že ve Phoenixu (byl jsem tam dvakrát, šílené vedro) a že je investor. Ptal jsem se, na čem nejvíce vydělal, řekl mi, že na tom, že koupil práva k filmu Star Wars. To asi nebyla špatná investice.

Několik z účastníků plavby mělo prarodiče z naší země. Jeden z nich se mne ptal, zda jsem znal Beneše a Jana Masaryka (se kterým se on v USA setkal). Usoudil jsem, že asi vypadám ještě starší, než jsem. Řekl jsem mu, že jsem v Praze viděl – jako sedmiletý – Benešův pohřeb. Stál jsem s rodiči někde u Muzea, na horní části Václavského náměstí.
Vlastně píši o plavbě, ne o Británii. Jedna z možností vidět Británii (přesněji Skotsko) byla návštěva Edinburghu, kde měla loď ráno v 8 hodin zakotvit. Těšil jsem se zopakovat si pár hodin v tomto krásném městě (kde jsem na univerzitě před mnoha lety dostal čestný doktorát) a položit květinu k soše Adama Smithe, zakladatele ekonomické vědy, který se v tomto městě narodil. Ukázalo se, že byl příliš velký vítr a vysoké vlny a loď nemohla přistát a plula dál. Kdybych byl platícím pasažérem, asi bych se hodně zlobil. Protože nejsem, mám další den odpočinku (že jsou příliš velké vlny, pasažéři na lodi netuší – nešlo zase spíše o princip (nepatřičné) předběžné opatrnosti? Ale to už je asi moje zaujatost. Nebo laxnost?)

Moře je krásné, majestátné, veliké. A hučí. Rouhal jsem se, když jsme jeli přes Channel. Moře se mi zdálo být jako veliký jihočeský rybník, ale plout dále na sever, Severním mořem, a obeplout Skotsko, ukazuje moře zcela jiné. Deprimují mne na lodi po horní palubě joggující, vodu v lahvi v jedné ruce, spolucestující. (Ale následující den už mi to také nedalo a i já chodil – nikoli běhal – po palubě!)

Nemám chuť jet dlouhou cestu autobusem do Glasgow, procházím se radši po malém přístavním městě Greenock, abych viděl normální Skotsko. Je to naprosto deprimující. Moje neumělá fotka hlavní ulice města to dokazuje.

Tady se čas zastavil a nikam nemíří. Nedovedu si představit, jakou motivaci tito lidé museli mít, když v referendu volili, zde LEAVE nebo REMAIN. Nevím, co mohli očekávat od toho či onoho výsledku. Svou slavnější minulost město už dávno zapomnělo (pyšní se tím, že se zde v roce 1736 narodil a dlouhá leta žil velký „inženýr, vynálezce a vědec“ James Watt, jedna z významných osobností průmyslové revoluce 18. století).

Na lodi vidím americké televizní kanály. Není to moc utěšený pohled. Probíhají demokratické primárky na prezidentské volby, které budou už na konci příštího roku. Bývalý guvernér Colorada, kandidát do prezidentských voleb, byl na velkém předvolebním shromáždění vypískán, když řekl „socialismus is not the solution“. Ano, pro americké demokraty, kteří se nesmírně posunuli doleva, je výrok tohoto typu nepřijatelný.

Oni si evidentně socialismus přejí, i když – ve své neznalosti a naivitě – netuší, co to znamená. V jednom americkém průzkumu mladých do 25 let se 51 % vyslovilo pro socialismus, jen 43 % pro kapitalismus. Nevím, co si o tom myslí naši páteční záškoláci, velebící „klimatickou“ Grétu. Zprávy o pražském pokusu o Majdan, které ke mne na dálku doléhaly, také nejsou příliš povzbudivé.

Můj druhý projev byl nazván „Národní suverenita a neřešitelnost problému Evropské unie“. I ten našel mezi americkými konzervativci spoustu slov uznání. Mé teze byly jasné:

– národní suverenita a národní identita jsou pro nás věcmi zásadními (nejsme „občany světa“ jak to chtěl prezident Obama, ani občany Evropy);

– úspěšně a rychle jsme provedli transformaci komunismu v kapitalismus, ale chtěli jsme i národní suverenitu;

– tu nám v posledních desetiletích radikálně pozměněná Evropská unie neumožňuje (a umožnit nechce). Ta chce národní státy v Evropě zrušit, místo „Europe of nations“, chce „Europe of Brussels“;

– hlavní „výdobytky“ nové verze evropské integrace – euro a Schengen – lidem v Evropě nic dobrého nepřinesly;

– zničující je zejména masová migrace, která je záměrem evropských politických elit a má směřovat k vytvoření „nového bruselského člověka“. Masová migrace nepřišla živelně, spontánně. Je spojena s multikulturalismem a progresivismem liberální demokracie, i s pseudohumanismem politické korektnosti;

– nakonec jsem zmínil téma brexitu, porovnal to s naší zkušeností s exitem Slovenska a s naším přátelským, a pro obě strany výhodným, řešením této věci.
Pro mnoho posluchačů to bylo téměř zjevením, dostal jsem hned několik nabídek okamžitě začít učit na amerických univerzitách, ale takovou radost – abych „ujel do ciziny“ – našim pravdoláskařům neudělám.

Náš milý honorární konzul v Belfastu Milan Mládek (nic společného s Ivanem Mládkem, Medou Mládkovou, ani se socialistickým ministrem Janem Mládkem) si detailně pamatoval na mou státní návštěvu Belfastu před 12 lety a hezky mne povozil po Belfastu a venkovském okolí. Do Severního Irska přišel v roce 1951 jako dvacetiletý, úspěšně tady dodnes funguje v byznysu i jako náš honorární konzul. Bylo to moc hezké setkání. Ve svých 89 letech zcela bravurně řídí auto. Podobně skvělého honorárního konzula máme přes moře – ve skotském Edinburghu Paula Millara, kterému jsem dal před lety státní vyznamenání.

Sedět a psát na lodi je úžasné, i když je písmo trochu roztřesené. Začínám chápat, že se na lodi dá psát kniha. Můj přítel John O´Sullivan mi každé ráno reportoval, kolik toho napsal. Nějaký jeho článek čtu určitě každý měsíc, musím se přiznat, že jsem si od něj „převzal“ někdy před 15 lety jeho termín „evropeismus“ a stále se ho pokouším používat a rozvíjet. Jeho manželka Melissa je duší společenského života lodi a nevynechá jedinou exkurzi. (Já vynechávám.) Má schopnost vstřebávat nové a nové cestovatelské zážitky se stále více snižuje (já ekonomicky říkám, že marginální výnosy se začínají blížit nule.) Abych se přiznal, bez zájmu jsem se v Belfastu díval na velkolepé (a hojně navštěvované) muzeum Titaniku, ve městě, kde byla tato loď postavena a spouštěna na vodu. Lidé z Belfastu jsou na to velmi pyšní.

V televizi jsem sledoval D-Day, vylodění v Normandii, je moc pěkné, jak to Britové berou vážně. Na lodi se dá nejen psát, ale i číst. Pár dní před odjezdem jsem radostně zjistil, že česky vyšla další – v pozůstalosti nalezená kniha – esejů, memoárů, historizujících textů – jednoho z největších spisovatelů střední Evropy (on by ale asi radši řekl „podunajské kotliny“) Sándora Máraie. Už jsem nečekal, že ještě něco dalšího od něho najdu, ale jeho knížka „Chtěl jsem mlčet“ je úžasná. Je ve stylu jeho známé Zpovědi, kterou jsme mnozí před lety s nadšením četli. Šíře jeho znalostí, historický záběr, lehkost psaní je velikým vzorem. Narozený v Košicích vidí celou střední Evropu, a i když vždy hájí předtrianonské Maďarsko, umí se na něj dívat velmi kriticky. Našinec vzpomíná na Václava Černého a jeho Pláč koruny české, ale nic dalšího u nás na této úrovni nikdy nevzniklo.

Kniha začíná dnem „anšlusu“, kdy Hitler obsadil bez jediného výstřelu Rakousko a autor v tomto dni vidí klíčový bod celého následujícího vývoje střední Evropy. Začíná větou: „Chtěl jsem mlčet. Pak mne však oslovil čas a já zjistil, že mlčet je nemožné“. To je mimořádně inspirující věta. Má teď člověk mlčet při pokusech o majdan na Václavském náměstí? Děsí mne hlasy těch, kteří říkají, že to ještě není tak hrozné. Nemohu akceptovat tento lehkovážný pohled – možná, že to z lodi vidím špatně. Ale to si Márai mohl myslet také, když se procházel ono ráno po budapešťské Rybářské baště a uctivě zdravil podobně tiše se procházející zmatené chodce.

Márai hezky říká: Chamberlain mlčel, mlčel i Roosevelt, jediný, kdo věděl, že „vyčkávání je k ničemu a rozhodnutí je nevyhnutelné“ byl Churchill. Na lodi jsem si o Churchillovi dlouze povídal s prezidentem Hillsdallu prof. Arnnem, který se Churchillem celoživotně zabývá a je jeho hlavním životopiscem a vykladačem.

Moc se mi líbí Máraiův pohled na Rakousko (v 19. století). Říká „rakouský režim zvaný absolutismus byl „gemildert durch Schlamperei“ (překladatelka pod čarou píše „zmírněný lajdáctvím“). Tentýž den jsem přednášel Američanům na lodi něco o komunismu. Divili se, co všechno jsme v komunismu mohli, co jsme znali, co jsme četli, a já používal stejný argument: „komunismus byl v něčem drsný a důsledný, v něčem měkký, v každém případě plný děr a nedůsledností“. Máraiovo „zmírněno lajdáctvím“ je básnicky cennější.
Vyjadřuje i moje pocity, když píše, že „každičký můj pocit i osobní úděl jsou provázány s maďarstvím“. Ani já se nepovažuji za nacionalistu, ale každý můj pocit je spojený s češstvím. „Nemohu se ideje maďarského národa zříci, dokud žiji a tvořím“, říká Marai. Řekl bych to stejně. Ještě, že se Sandor Márai nedožil dnešní Evropské unie. Snad by mne svými názory nezklamal.

Márai původně nechtěl tento svůj text publikovat. Věděl, že je moc přísný. „Pány vyhnala z Maďarska komunistická revoluce. Sluhové v něm ale zůstali.“ Horní Uhry (slovo Slovensko Márai nepoužívá) „byly připojeny k jednomu z potomků podunajské oblasti spíchnutému nedočkavou šovinistickou jehlou, k Československu“, což my neradi slyšíme. Mně ale nejde o recenzi této knihy, pouze o připomenutí tohoto úžasného autora, který napsal i něco jiného než „Svíce dohořívají“, které je u nás poměrně čtené.

Na lodi jsem s předstihem dostal letošní první narozeninový dort.

Plavba kolem Anglie byla nikoli s Angličany, ale s Američany, proto tyto zvláštní, necestovatelské zápisky.

Václa Klaus, Spíše esej než systematické zápisky z Hillsdale College Cruise, dne 17. června 2019.
Václav KLAUS



Zpět nahoru na obsah...

Na vranovském zámku otevře správa parku Podyjí tradiční výstavu, tentokrát kresby Petra Nesvadby
Ve čtvrtek 20. června v 17 hodin se otevře informační bod Národního parku Podyjí na zámku Vranov nad Dyjí. Spolu s informacemi o chráněném území nabídne i výstavu kreseb Petra Nesvadby. Potrvá až do konce prázdnin. Na vernisáž všechny srdečně zveme.
Přes padesát rostlin a zvířat v kresbách Petra Nesvadby, severočeského umělce, není jen “pouhou” detailní vizuální studií, či popisnou ilustrací doprovázející odborná pojednání.

„Jak se i na naší výstavě můžete na vlastní zrak přesvědčit, Nesvadbovy obrázky vlastně ožívají a dovedou k nám promlouvat. O čem? Třeba o mizejícím světě rozmanitosti přírody, o hodnotách našich chráněných území a o aktuální potřebě zajistit ochranu naší krajině a potažmo vytvořit uspokojivé podmínky pro život mnoha živočišných a rostlinných druhů, které k ní neodlučitelně patří,“ říká ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Petr Nesvadba se Správou Národního parku Podyjí spolupracuje už řadu let. Připravuje pro ní novoroční přání a pro letošní rok instituce vydala i kalendář s jeho pracemi.
Výstava Nesvadbových kreseb i informační bod Správy Národního parku Podyjí bude na vranovském zámku otevřen každý den kromě pondělí od 10 do 17 hodin až do 1. září.
- zprav -



Zpět nahoru na obsah...

Rozšíření Hradební ulice v Jihlavě se minimálně o měsíc zpozdí kvůli špatné kanalizaci
Při sanaci plochy pod povrchem nového jízdního pruhu na Hradební ulici museli jít pracovníci zhotovitele stavby z důvodu nevyhovujících zátěžových zkoušek o 15 centimetrů níže, kde objevili kanalizační infrastrukturu ve špatném technickém stavu. Kvůli stanovení dalšího postupu musely být práce pozastaveny a dokončení stavby se tak prodlouží minimálně do září.
„Po jednání zástupců města s vlastníkem, jímž je Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko a pracovníky provozovatele kanalizace, Vodárenskou akciovou společností, se statutární město Jihlava o realizace této přeložky postará v rámci stavby, aby se mohlo co nejrychleji ve výstavbě pokračovat,“ uvedl náměstek pro oblast rozvoje města Petr Laštovička.

Rada města na svém červnovém jednání schválila dodatek smlouvy, v polovině měsíce se tedy začalo s opravou kanalizační přeložky. „Samotný proces prací spojených s přeložkou kanalizace však bude trvat několik týdnů, protože dodací lhůty kanalizačního potrubí jsou zhruba tři týdny. Z tohoto důvodu se termín pro dokončení stavebních prací minimálně do září prodlouží,“ doplnil Petr Laštovička.

Frekventovaná komunikace se dočká rozšíření ke křižovatce s ulicí Znojemskou, v pravém pruhu ve směru od Brněnského mostu vznikne BUS pruh.
Aneta HRDLIČKOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Opilý muž napadl svoji partnerku; policisté násilníka vykázali z domu
V pátek 14. června byli policisté v Jihlavě po jedné hodině odpoledne přivoláni na ulici Brněnská, kde dle přijatého oznámení došlo k napadení ženy. Na místo ihned vyjela policejní hlídka. Policisté provedli šetření a zjistili, že ženu napadl její partner, když jí přišel na pomoc svědek, podezřelý muž z místa utekl.
Žena měla zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Podezřelého muže policisté v lokalitě vypátrali. Jednalo se o sedmadvacetiletého muže, který byl pod vlivem alkoholu. Při dechové zkoušce mu policisté naměřili přes dvě promile alkoholu. Opilého muže zajistili a odvezli ho na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění.
Místo činu policisté ohledali a zadokumentovali. Na základě šetření zjistili, že muž na ulici ženu po předchozí slovní rozepři udeřil a opakovaně kopl nohou. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to přečinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví. Případ prověřují.
Podezřelého muže policisté vykázali ze společného obydlí.
por. Bc. Jana KROUTILOVÁ, komisař



Zpět nahoru na obsah...

Dopravní omezení při jihlavském Havíření 2019; hlavní program se odehraje ve Smetanových sadech a ulicích kolem centra města
Havíření 2019, největší akce letošního roku, se pomalu blíží. Od 21. do 23. června se Jihlava zaplní havíři z celé republiky i zahraničí, ožije koncerty i pouličními divadly. Společně s velkolepou oslavou dávné stříbrné slávy krajského města ale přichází i několik dopravních omezení.
Hlavní program
Při jihlavském Havíření budou kolem centra města rozmístěna čtyři pódia. Přestože bude jedno stát i na Masarykově náměstí, pořadatelé se hlavní hudební program přesunuli do stínu stromů v parku Smetanovy sady a na dvůr Pivovaru Jihlava. Seniory jistě potěší také pódium dechové hudby v Parku Gustava Mahlera.

Hlavní program tak zaplní ulici Vrchlického před jihlavským pivovarem a také celou Tyršovu ulici, kde nebude možné projet ani parkovat. „Obyvatelé Tyršovy ulice však budou moci po celou dobu trvání festivalu využívat provizorní kryté parkoviště pod jihlavským zimáčkem,“ uvedl náměstek primátorky pro oblast dopravy Petr Laštovička.
Dopravní omezení potrvá po celý festival, to znamená od šesti hodin ráno v pátek 21. června do pravého poledne v neděli 23. června.

Trasa průvodů
Další dopravní omezení se budou týkat ulic, kterými projdou v pátek večer a v sobotu ráno dva havířské průvody. Procesí by nemělo trvat déle než hodinu, večerní průvod vychází z Masarykova náměstí ve 21 hodin, ranní v 10 hodin.

Trasa průvodů vede z náměstí do ulice Matky Boží, Věžní a přes park za kinem Dukla do ulice Jana Masaryka a zpět kolem Smetanových sadů přes Dvořákovu ulici do ulice Vrchlického a na nádvoří pivovaru.

Účastníkům pátečního průvodu s loučemi navíc v polovině cesty požehná obří loutka Anděla. Ten se bude sestavovat od 12 hodin na parkovišti v ulici Bezručova, kde bude čekat až do 21 hodiny. Do té doby se na parkoviště, ani do Bezručovy ulice žádné auto nedostane.

Doprovodný program
Havíření doplní také bohatý doprovodný program a občerstvení všeho druhu. Místa vyhrazená pouze pro parkování prodejců budou u autobusového nádraží, a to vedle Policejní školy a v parku Vysoké školy polytechnické.
Další zákazy stání budou po celou dobu festivalu platit u vjezdu do čistírny JAS z ulice Jana Masaryka, v ulici Husova naproti Střední zdravotnické škole a v ulici Benešova na straně naproti parku Gustava Mahlera.
Aneta HRDLIČKOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Havíření bude největší kulturní událostí Vysočiny; do Jihlavy přijede na tisíc hostů z ČR i zahraničí
Jihlava si letos ve velkém stylu připomene svoji někdejší stříbrnou slávu. Ve dnech od 21. do 23. června se v krajské metropoli odehraje Havíření, třídenní slavnost během které město ožije koncerty, divadly a pouličními happeningy. Jihlava navíc letos hostí 23. setkání hornických měst a obcí, takže tradiční Jihlavský havířský průvod tento rok obohatí více než sedmdesát delegací a přes 600 havířů z hornických měst nejen z České republiky, ale i zahraničí.
Letošní Havíření má nejbohatší program v novodobé historii Jihlavských havířských průvodů. Na návštěvníky čekají čtyři hudební scény, přes třicet hudebních skupin, divadelní představení v parcích, pouliční happeningy, žonglérské a ohňové show, výstavy a především tři velkolepé slavnostní průvody.

Průvod ve světle loučí a luceren
Jihlavští havíři se letos před návštěvníky a hosty z celé republiky chystají předvést v novém světle. V pátek 21. června totiž bude tradiční havířský průvod vyrážet až po setmění ve světle loučí a luceren. „Zveme všechny, aby se do průvodu přidali s vlastními lampiony, světýlky a lucernami. Čím víc nás bude, tím mocnější to bude zážitek,“ vyzívá návštěvníky hlavní pořadatel novodobých jihlavských havířských průvodů Milan Kolář.

Průvod vyrazí z Masarykova náměstí v devět hodin večer a to po nové trase, z náměstí okolo Brány Matky Boží, parkem za kinem Dukla a okolo Gymnázia Jihlava. „Celý průvod bude jedno velké divadlo. Slavnostní procesí provázené herci a hudebníky cestou narazí na několik divadelních výjevů, včetně obří loutky Anděla, která se zjeví u jihlavského Gymnázia a havířům požehná,“ dodává Kolář.

Na sobotní dopoledne pak připadá slavnostní průvod všech účastníků 23. setkání hornických měst a obcí ČR. Pozváno je více jak 600 účastníků z téměř 70 hornických spolků. Do Jihlavy tak přijedou mimo jiné havíři z Polska, Slovenska nebo Maďarska. Průvod opět dorazí do Pivovaru Ježek, kde se na jeho nádvoří a v blízkých Smetanových sadech, odehraje hlavní hudební program dne.

„Na letošní velké Havíření se velice těším,“ uvedla primátorka města Karolína Koubová. „Moje místo bude převážně po boku vzácných hostů ze zahraničí, ale společně se všichni potkáme při průvodech,“ dodala primátorka.

Přes třicet kapel, divadel a atrakcí
Během celého Havíření bude na čtyřech scénách probíhat hudební program pro posluchače nejrůznějších hudebních žánrů. Na programu jsou například kapely Zatrestband, Žlutý pes, Queenie, Naďa Urbánková a Bokomara, Nezmaři se Symfonickým orchestrem ZUŠ Jihlava, The Shots, YoYo Band, Jarret, Funny Fellows, Bee Band a mnoho dalších. Starší ročníky ocení scénu vyhrazenou pouze dechové hudbě v Parku Gustava Mahlera.

Setkání havířů je letos také obohacené o pestrý doprovodný program. Děti se mohou těšit na sobotní Pohádkovou louku a na nedělní pouť u kostela svatého Jana Křtitele. Tam budou k vidění nejen pohádky od známých pouličních komediantů, jako jsou Víťa Marčík, Studio Dell'Arte, kejklíř Vojta Vrtek nebo Divadlo Cylindr, ale také řada atrakcí pro děti jako je vyřezávaný kolotoč, samoobslužné kozí taxi a loutky v nadživotní velikosti od divadla Tejp. Během Havíření se také v historickém centru města uskuteční charitativní Běh pro Bárku, kterým budou zájemci moci podpořit fungování charitativního domácího hospice Bárka.

Kompletní program Havíření, 23. setkání hornických měst a obcí, najdete na www.jihlava.cz, na stránkách spolku Jihlavský Havířský průvod nebo na facebookové události Havíření 2019.
Aneta HRDLIČKOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Čistá Vysočina – přírodě se letos ulevilo o dalších 100 tun odpadků
V letošním roce probíhala tradiční jarní akce Čistá Vysočina již po jedenácté. Tisícovky dobrovolníků napříč celým krajem pomohly přírodě ulehčit dohromady od 101 tun odpadků a nepořádku.
„Krajská správa a údržba silnic Vysočiny od více než 2 200 km silnic I., II. a III. třídy odvezla 68,1 tun odpadků. Podle informací zaslaných pověřenými obcemi se dalších více než 23 tun svezlo z přihlášených silnic v majetku obcí,“ uvedl Martin Hyský, krajský radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí. Akci Čistá Vysočina realizuje Kraj Vysočina v rámci projektu Zdravý Kraj Vysočina a MA21.

Lidé, kterým není lhostejné životní prostředí kraje, ve kterém žijí, usedli také do loděk a společně vyčistili břehy a tok v některých úsecích řeky Sázavy. Zde nashromáždili dalších 9 tun různého smetí, a věcí, které do vody rozhodně nepatří. Celkem tedy letošní dobrovolníci přírodě na Vysočině ulehčili o 101 tun odpadků. Vloni se podařilo posbírat 73 tun, v roce 2017 to bylo 82 tun a před třemi lety dokonce 104 tun. Nejčastěji se objevovaly obaly od potravin, plechovky, skleněné a plastové lahve od nápojů, krabičky od cigaret, ale i pneumatiky, stavební odpad nebo části koberců. „Do jedenáctého ročníku se letos přihlásilo více než 24 000 dobrovolníků, což je o dvě tisícovky více než v minulých letech. Byl také zaregistrován větší počet kilometrů silnic a lokalit. Stále více se však projevuje narůstající tranzitní nákladní doprava, která nám v této souvislosti dělá nemalé starosti. Všem dobrovolníkům, kteří v předvelikonočním termínu vyrazili do terénu, patří ještě jednou velké poděkování,“ doplnil Martin Hyský.

Akce Čistá Vysočina má určitě význam a přispívá ke zlepšení stavu životního prostředí v našem kraji.
Jitka SVATOŠOVÁ



Zpět nahoru na obsah...

Farníci z Jihlavska se složili na dar rodině z Komárovic
Postní almužna se v roce 2019 na území Jihlavského děkanátu nesla v duchu pomoci rodině Filových z Komárovic. Farníci si ve velikonočním půstu odpírali nejrůznější požitky a peníze, které za ně ušetřili, dávali do papírových pokladniček, které po skončení donesli do svého kostela. Částka 26 181 Kč, která se vybrala v Jihlavě a okolních obcích, putuje na účet Ludmily Filové z Komárovic.
„Místní faráři si mohou zvolit, na jaký účel peníze z Postní almužny použijí, když nám řekli o rodině z Komárovic, byli jsme osudem této rodiny otřeseni a neváhali jsme tuto finanční podporu zprostředkovat,“ říká mluvčí Oblastní charity Jihlava Barbora Živná a dodává: „rádi bychom pomohli více a zvažujeme možnosti další podpory. Osobně jsem se s manželi Filovými setkala a přes velkou nepřízeň osudu jsou to neskutečně milí lidé, kteří drží v každé těžké chvíli při sobě a doufají v lepší budoucnost.“

„Znám osud této rodiny a znám je i osobně. Je to rodina soudržná, navzájem se podporují, udržují si smysl pro humor. Pomáhá jim také víra - bylo krásné vidět celou rodinu při 1. svatém přijímání jejich dcery Terezky. Ve všech čtyřech kostelích mé farnosti jsme pro tuto rodinu udělali sbírku, kterou odešleme právě na transparentní účet,“ řekl Petr Balát, farář z Města Brtnice a vybízí další, kteří do kostela nechodí, ale rádi by pomohli: „Město Brtnice vyhlásilo veřejnou sbírku s účelem vytvoření bezbariérového prostředí v domě, úpravu osobního automobilu, pořízení invalidního vozíku a pokrytí nákladů spojených s léčbou. Kdo můžete, přispějte jakoukoliv částku na transparentní účet 2801620794/2010.“

Libor Fila, profesionální dřevorubec, kácel loni v květnu strom, který se nešťastnou náhodou při pádu stočil nesprávným směrem a padl na manželku s dcerou. Dcera tuto nehodu nepřežila a manželka bude mít trvalé následky. Pan Filo se rozhodl darovat dceřiny orgány a pomoci tak jiným dětem. Celá věc byla podstoupena Krajskému soudu v Brně, který Libora Filu pravomocně odsoudil a vyměřil mu podmínku. Pojišťovna se přihlásila o náhradu škody za lékařskou péči o dceru. Díky účasti zástupců transplantačního týmu nemocnice IKEM, kteří se při jednání s pojišťovnou rodiny Filových zastali, nemusí pan Filo platit statisícovou částku za „léčení“ své dcery. Pan Filo se nyní stará o manželku, která je po úrazu na invalidním vozíku a dvě děti.
Barbora ŽIVNÁ



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy

Čtvrtek   28. 3. 2024

• Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu
• Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat
• Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc
• Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát
• Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

Středa   27. 3. 2024

• Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách
• Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy
• Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje
• Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku
• Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

Úterý   26. 3. 2024

• Malebnou krajinou jihozápadní Moravy s historickou Jemnickou dráhou
• Silný vítr trápí Vysočinu, hasiči odklízejí popadané stromy
• Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika
• Autobus z Moldavska vezl do Londýna místo cestujících přes šest set litrů alkoholu
• Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky
• Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

Pondělí   25. 3. 2024

• Na louce u Nového Města na Moravě vykvétají kriticky ohrožené šafrány bělokvěté
• Policisté na Vysočině dohlédnou o Velikonocích na chování řidičů, cyklistů i chodců
• Upleťte si pomlázku v táborské zoo nebo hledejte velikonoční vejce
• Andulčí kraslice či největší keramické vejce v pelhřimovském Muzeu rekordů
• Na přírodní rezervaci Havranka se pase stádo oveček
• Řidič převrátil bagr na bok
• Z policejního deníku: nález ručního granátu; auto po nehodě shořelo, řidičku transportoval do nemocnice vrtulník

Neděle   24. 3. 2024

• Gotický hrad Roštejn na skále u Telče bude po celé Velikonoce otevřený pro veřejnost
• Z policejního deníku: senior boural, spolucestující utrpěla zranění; za volantem bez řidičáku a pod vlivem drog
• V tradiční pašijové hře Co se stalo s Ježíšem? ve Žďáře nad Sázavou letos vystoupí i herci z Brna
• Lékařem by neměl být člověk, který nemá rád lidi, říká MUDr. Jiří Šustáček

Sobota   23. 3. 2024

• Zelené srdce hledá na Vysočině sovu pálenou, naposledy tu byla spatřena před dvaceti lety
• Z Bosny až na konec světa
• Na festivalu Rock for People v Hradci Králové vystoupí Brutalismus 3000, Kerryho Kinga z legendárních Slayer nebo The Darkness
• Letové ukázky dravců a sov v jihlavské zoo končí, rozšíří se komentované krmení zvířat
• U Budíkovic hoří les, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu
• Loď Horácko vypluje na hladinu Dalešické přehrady na Velký pátek, plout bude po celé svátky

Pátek   22. 3. 2024

• Primář chirurgie školil lékaře, jak laparoskopicky operovat střeva
• Kvůli opravám Hybrálecké ulice v Jihlavě vzniknou nové zastávky MHD v Okrajové
• Havlíčkobrodští policisté hledají cyklistku, která ujela od nehody
• Z policejního deníku: krádež nafty
• Dálnice D1 bude o víkendu v úseku mezi Velkým Beranovem EXIT 119 a Měřínem EXIT 134 v obou směrech zcela uzavřena

Čtvrtek   21. 3. 2024

• Maskot táborské zoo tygr Rocky si ranní mrazíky užívá
• Studenti gymnázií navštívili pelhřimovskou nemocnici, prohlédli si třeba ARO, internu i oddělení klinické biochemie
• Porodní asistentky pomocí tejpů ulevují od bolestí a urychlují hojení
• Policisté pátrají po muži z Jihlavy, na kterého byl vydán zatykač. Pobývat může v Praze
• Pohřešovaný muž z Jihlavska byl nalezen mrtev nedaleko svého auta
• Z policejního deníku: nález dělostřeleckého granátu; řidič od nehody ujel

Středa   20. 3. 2024

• Příběhy, které jsou za obrazy Martina Jelínka, na komentované prohlídce výstavy v novoměstské galerii
• Kraj Vysočina vyhlásil čtyři zvláště chráněná území - přírodní rezervaci U Hájenky a přírodní památky Čertův kámen, Horní Nekolov a Hájky.
• Zdravotní sestra domácí péče: Nejtěžší pro mě je vidět lidi, kteří by strašně stáli o to nebýt sami, a jsou
• Zdravá hmotnost jako prevence proti onemocnění
• Z policejního deníku: recidivista ukradl mobil; řidič ujel od nehody
• Cizinec řídil kamion až pětadvacet hodin bez přestávky

Úterý   19. 3. 2024

• Mara stepní přicestovala do táborské zoo z Německa
• V jihlavské zoo se narodilo několik andulek
• Pašijová hra o utrpení Krista Ježíše v želivských klášterních zdech
• Noc divadel v Jihlavě - děti budou vyšetřovat velkou loupež, dospělí se projdou tajemným zákulisím
• Celníci na Vysočině vybrali od zahraničních řidičů dluhy za přetížené kamiony
• Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o téměř 150 tisíc; zraněného řidiče transportoval do nemocnice vrtulník

Pondělí   18. 3. 2024

• U Pacova někdo postřelil brokovnicí orla mořského, má zlomené křídlo
• Ulice Hybrálecká v Jihlavě bude od pondělí 25. března z důvodu oprav uzavřena, objížďka povede po ulicích Romana Havelky a Okrajová
• Jihlavané cvičením podpoří lidi s roztroušenou sklerózou
• Z policejního deníku: šestnáctiletá dívka byla opila a agresivní; zloděj kradl alkohol a současně napadl zaměstnance prodejny

Neděle   17. 3. 2024

• Z policejního deníku: muž nalezl tříštivý granát; zloděj ukradl sazenice jedlí a smrků

Sobota   16. 3. 2024

• Večerní prohlídky Moučkova domu ve Žďáře nad Sázavou
• Z velkomeziříčského zámku: sbírka měřidel
• Výstava nástěnných kuchařek - Dobré samo se chválí v třebíčské galerii Tympanon

Pátek   15. 3. 2024

• Řidiči, jezděte opatrně, dávejte pozor na putující žáby, jsou to přirození regulátoři třeba komárů
• Oprava hradu Kámen pokračuje, zatím se podařilo odkrýt otvor původního rozetového okna, přibude třeba i pavlač
• Z policejního deníku: žena naletěla podvodníkovi, přišla o 150 tisíc korun

Čtvrtek   14. 3. 2024