"Řidička jela vozidlem Škoda ve směru od Telče, přičemž z dosud nezjištěných příčin vyjela mimo vozovku, kde následně s vozidlem narazila do stromu. Sedmadvacetiletá řidička utrpěla při nehodě velmi vážná zranění, kterým na místě podlehla", uvedla policejní mluvčí Stanislava Miláčková.
Na místě policisté řídili dopravu kyvadlově, od 14. hodiny již je silnice průjezdná.
Příčinu a okolnosti tragické dopravní nehody policisté prověřují.

Operační důstojník oznamovatele poučil, aby s předmětem nijak nemanipuloval a vyčkal na příjezd policejní hlídky. Policisté místo nálezu munice zajistili a vyžádali si součinnost policejního pyrotechnika.

"Pyrotechnik z brněnské expozitury předmět identifikoval jako tankový dělostřelecký granát ráže 7,5 cm PzGr 39 německé výroby. Munici zajistil a převezl k dalšímu opatření a následné likvidaci", uvedla policejní mluvčí Stanislava Miláčková.

Mlýn byl postaven v roce 1836 pro potřeby Budischowského závodů a mlela se v něm smrková i borová kůra na takzvané tříslo. To sloužilo koželuhům k čištění kůží. Od počátku 20. století je vlastníkem této technické památky město Třebíč.

„V přízemí větrníku bude expozice koželužství, jako připomínka rodiny Budischowských, která mlýn postavila,“ uvedl starosta města Pavel Pacal.

Větší stavební úpravy budovy proběhly v sedmdesátých letech minulého století. Před dvěma lety nechalo město opravit šindelovou střechu a odstranit kovové lopatky, které byly vyrobeny koncem sedmdesátých let a s původním vybavením mlýna neměly nic společného. Poháněny byly elektromotorem. Plánovaná rekonstrukce s obnovou lopatek mlýna počítá.
„Od roku 1929 až do roku 1977 sloužila budova mlýna k sociálnímu bydlení. Proto si v prvním patře větrníku budou moci lidé prohlédnout expozici dobového bydlení,“ přiblížil záměry města Pavel Pacal.
Ve druhém patře bude zázemí pro zaměstnance i pro ovládání lopatek větrného mlýna. Zpřístupnění budovy pro veřejnost plánuje radnice do konce příštího roku.

„Cílem projektu bylo zvýšení kvality a dostupnosti vzdělávací infrastruktury Základní školy Nuselská, konkrétně vybudování učebny digitálních technologií pro výuku přírodních věd a jazyků, učebny fyziky a laboratoře chemie a fyziky. Ve střešních prostorách se nachází multifunkční učebna se sférickým plátnem (planetárium) a univerzální učebna přírodních věd s 2D a 3D projekcí. Centrum doplnila i střešní zahrada včetně skleníku a observatoř s mobilním dalekohledem s možností pozorování oblohy,“ popsala Marie Kudrnová z oddělení řízení projektů havlíčkobrodského městského úřadu.

Multifunkční přírodovědné centrum budou využívat ke vzdělávacím aktivitám nejen žáci domovské základní školy, ale výukové programy budou k dispozici i žákům dalších škol.

„Jde o ojedinělý projekt, který chceme přiblížit také veřejnosti. Připravujeme rezervační systém, přes který se bude moci na připravované programy přihlásit kdokoli,“ přiblížila ředitelka ZŠ Nuselská Milena Popelová.

Celkové náklady na výstavbu centra činily zhruba 74 mil. Kč. Stavbu podpořila evropská dotace z Integrovaného regionálního operačního programu částkou ve výši 58 mil. Kč.

Slavnostní otevření přírodovědného centra se uskuteční ve středu 11. září od 10 hodin na ZŠ Nuselská.

Policisté od pátku 23. srpna pátrali po muži, který o den dříve odešel z domku v Popicích u Jihlavy, kde pobýval a od té doby o sobě nepodal žádnou zprávu.

Poblahopřát šťastné mamince přijde zítra ve 14 hodin starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl a ředitel nemocnice David Rezničenko.

Podle slov maminky Moniky Dubnové na něj doma v Lípě čeká starší sestřička.

Podle tiskové mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petry Černo lze očekávat, že po letních měsících, kdy havlíčkobrodská nemocnice trhala rekordy v porodnosti, že i v letošním roce se porodnice v Havlíčkově Brodě dostane za hranici 1400 porodů za rok.

Porovnání počtu porodů za posledních pět let
2013: 1300
2014: 1364
2015: 1409
2016: 1448
2017: 1408
2018: 1464

Nejčastějšími pacienty s akné jsou ženy v období puberty, ale výjimkou nejsou ani pacientky čtyřicetileté. Více je v posledních letech i „malých“ pacientů. „S pacientem vždy začínáme rozhovorem a jeho problémech. Zjišťujeme, jak dlouho akné trvá, čím byl pacient dosud léčen. Některé léky totiž mohou akné vyvolat, nebo zhoršit. Na vině může být třeba i nesprávně zvolená antikoncepce. Potom je pacient vyšetřen a podle stavu a typu akné je nejčastěji zvolena celková léčba, která je kombinovaná s léčbou místní,“ říká kožní lékařka Zuzana Nevoralová, která poradnu vede již dvacet let a je autorkou několika odborných knih.

Problémy s akné má až 95% lidí a až 15% dospělých nad 25 let. V Akné poradně měli i pacienty starší padesáti let. Ve specializované ambulanci jihlavské nemocnici ale léčí jen nejtěžší případy, neboť sem přijíždějí pacienti nejenom z kraje Vysočina, ale i z jižních a východních Čech, z jižní Moravy a výjimečně i z ostatních krajů. Konzultovány jsou pak závažné případy z celé České republiky. V rukou lékařky Zuzany Nevoralové proto často končí děkovné dopisy: „Vždy mi udělají velkou radost. Po úspěšné léčbě se pacienti cítí lépe jak po tělesné, tak psychické stránce,“ říká lékařka. Kromě akné jsou v poradně léčeny i těžké případy růžovky, periorální dermatitidy a jiné závažné choroby na obličeji.

Chemickými peelingy a ošetřením dermarollerem jsou řešeny pigmentace a jizvy po akné.
Seminář k 20. výroční Akné poradny se konal dne 6. září 2019 za účasti hejtmana kraje Vysočina, primátorky města Jihlavy a ředitele Nemocnice Jihlava v hotelu Rytířsko u Jihlavy.

Dívka odešla z domova zřejmě ve středu 4. září bez udání důvodů a až do pátku 6. září, kdy bylo vyhlášeno pátrání, o sobě nedala vědět.

Údajně byla viděna při nastupování do autobusu do Prahy, s sebou měla batoh a pravděpodobně i stan. Dle šetření policie by se mohla nacházet v okolí Velkého Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou.

David Bohbot je bývalý člen izraelských speciálních jednotek a expert na otázky terorismu. Bude mluvit o:
- Radikalizaci muslimských komunit v Evropě
- Strategii teroristů
- Jaká je situace v ČR
- Jak by se tomu měly přizpůsobit české bezpečnostní síly
- Základní zásady, co mohou dělat normální lidé, pro snížení rizika

Petr Hampl se pokusí odpovědět na otázku, co vede současné politiky a intelektuály k tomu, že přistupují k otázkám masové migrace a islámského terorismu tak lehkovážně. Probere možné scénáře vývoje západní Evropy, a nakolik lze očekávat, že Česká republika půjde stejnou cestou. Vysvětlí, jak se současné mocenské elity liší od těch v minulých dobách, jaké povahové rysy převládají, a co z toho vyplývá pro politické rozhodování. Ukáže, že změny v pohledu na imigraci úzce souvisí se změmani morálky a rodinného života, ale také se změnami ve školství a ekonomice.