Oblíbené snídaňové produkty mizely klientům i pracovníkům třebíčského sdružení Vrátka pod rukama. Energetici si na snídaně od regionálních neziskových organizací za poslední roky zvykli. „Těšíme se na poslední čtvrtek v měsíci. Víme, že to bude trošku jiné ráno a snídaně, podobně jako dneska,“ říká Martin Špaček, specialista IT elektrárny Dukovany. „Přijde mi velmi užitečné, podpořit osoby, které to mají v životě složitější, a přesto se snaží nějakým způsobem uplatnit. Obdivuji i pracovníky, kteří jim trpělivě asistují a jsou jim oporou,“ dodává Martin Špaček.

Neziskový spolek Vrátka v Třebíči zaměstnává na čtyři desítky osob se zdravotním postižením na různých pracovních pozicích v několika vlastních provozovnách jako například kavárna, šicí dílna, novinový stánek, prodejna s vlastními výrobky nebo obchod s druhotným zbožím. Nabízí také možnost vzdělávání, rekvalifikace i sociální rehabilitace.

„Jsme rádi, že po covidové pauze můžeme opět navštěvovat různé společenské akce, při kterých nabízíme naše produkty a při kterých se mohou sociálně adaptovat také naši klienti,“ říká Irena Rybníčková, předsedkyně spolku Vrátka Třebíč. „Děkujeme také za opětovnou možnost pravidelného závozu našich kváskových chlebů a těšíme se na vánoční trhy,“ dodává s optimismem Irena Rybníčková.

V úvodu přivítal rodiče, děti a jejich rodinné příslušníky, kterých se v krásném, téměř letním počasí sešel opravdu velký počet, starosta města Ladislav Med. „Za těch dvacet let bylo v Pelhřimově vysazeno tisíc stromů. Tato akce je velice důležitá pro životní prostředí a zároveň je to krásný zážitek na celý život pro nás všechny. Myslím si, že to bude mít zajisté pozitivní vliv i na výchovu dětí k laskavému vnímání přírody. Přeji vám ať se daří nejen vaší ratolesti, ale i stromečku, který jste si zde mohli vysadit,“ řekl mimo jiné starosta.

Pak už se rodiče společně se svými dětmi pustili do samotného sázení připravených stromků. Přitom obdrželi od starosty Ladislava Meda a místostarostů Josefa Kocha a Zdeňka Jaroše pamětní listy, cedulku na stromek se jménem svého dítěte a malé dárky. Vše probíhalo v příjemné atmosféře a s úsměvy na tvářích. Sázení stromků si nadmíru užívali dospělí i děti a také vedení města, jelikož si spolu zasadili jeden strom.

Sázení stromků pro nové občánky tradičně organizuje Město Pelhřimov a odbor životního prostředí městského úřadu, náklady na výsadbu i zakoupení stromů hradí Město Pelhřimov. Poděkování patří Zdravému městu Pelhřimov, Technickým službám města Pelhřimova za přípravu výsadby a také SPŠ a SOU Pelhřimov, která zhotovila pro účastníky sázení cedulky na stromek se jmény dětí.

Motáci se na hnízdiště vrátili přibližně ve stejný čas jako jindy (druhá polovina dubna a květen), ale na většině lokalit nezahnízdili a vytratili se. Vše z důvodu nedostatku potravy. Oproti jiným rokům jsem nenašel žádnou velkou semikolonii, všechny páry až na jednu výjimku hnízdily samostatně. Oproti jiným rokům, v roce 2021 byla na hnízdě maximálně 4 vejce, resp. 3 mláďata, v předchozích letech nebyly výjimkou šestikusové snůšky a 5 mláďat.
Podle zpráv od kolegů (Ivan Kunstmüller, Josef Veselý) byla v roce 2021 podobná situace také jinde na Vysočině i v dalších oblastech.

U každého hnízda, zejména v obilovinách, jsem vyhodnotil nebezpečí vysečení, zkontaktoval hospodařícího zemědělce nebo subjekt, a s ním dohodl způsob ochrany mláďat a hnízd. Pokud jsou ještě vejce na hnízdě, nelze oplocovat, v tomto případě je nejlepší hnízdo vyznačit a nechat obsíct; když už jsou na hnízdě mláďata, rodiče k nim mají pevnější vazbu a hnízdo je možno oplocovat. Jsou používány dřevěné oplůtky s drátěným pletivem, vysoké 1 m a dlouhé 2 m, obyčejně se spojují 3 kusy dohromady do tvaru trojúhelníku, s pomocí pantů a utahovacích pásek.

Prokázaná hnízdění motáků lužních v okrese Třebíč v roce 2021 a jejich výsledky
Blatnice – 1 pár, ozimá pšenice, hnízdo nalezeno 2. 7. se 2 mláďaty a 1 vejcem, 13. 7. na hnízdě již jen 1 mládě, po dohodě s hospodařícím zemědělcem neoploceno, žatva proběhla až po vylétnutí mláděte.

Klučov – 1 pár, ječmen, hnízdo nalezeno 11. 7. se 3 mláďaty, 12. 7. hnízdo oploceno po dohodě s hospodařícím subjektem, kontrola hnízda 18. 7. a 30. 7., sklizeň proběhla 22. 7., oplůtek demontovaný 13. 8.

Mastník – 1 pár, žito, hnízdo nalezeno 4. 6. s 1 vejcem, 16. 6. na hnízdě 3 vejce, po dohodě s hospodařícím subjektem vyznačen prostor 7×7 m okolo hnízda, obsečeno bylo 17. 6., další kontroly 20. 6. a 1. 7. (stále vejce), 12. 7. hnízdo oploceno se 2 mláďaty, 25. 7. na hnízdě 2 mláďata, oplůtek demontovaný 13. 8.

Mikulovice – 1 pár, ozimá pšenice, hnízdo nalezeno 16. 6. se 4 vejci, 12. 7. hnízdo opuštěné, prázdné.

Třebelovice – 3 páry, ozimá pšenice, hnízdo č. 1 nalezeno 5. 6. se 4 vejci, 20. 6. stále 4 vejce, 3. 7. na hnízdě 3 mláďata, 16. 7. porost polehlý, nalezena letková pouzdra mláďat. Hnízdo č. 2 nalezeno 5. 6. prázdné, připravené ke hnízdění, 20. 6. hnízdo opuštěné s 1 rozbitým vejcem. Hnízdo č. 3 nalezeno 20. 6. v sousední pšenici se 3 vejci, 3. 7. stále 3 vejce, 16. 7. hnízdo prázdné, bez snůšky. Sklizeň proběhla začátkem srpna.

Vesce – 1 pár, ozimá pšenice, hnízdo bylo nalezeno 2. 7. se 3 mláďaty a 1 vejcem, 16. 7. a 25. 7. na hnízdě 3 mláďata, po dohodě s hospodařícím subjektem bylo hnízdo oploceno 31. 7., sklizeň proběhla začátkem srpna, oplůtek demontovaný 22. 8.

Želetava – 1 pár, mokřad, orobinec, hnízdo nalezeno 23. 6. se 3 vejci, 1. 7. na hnízdě 1 mládě a 2 vejce, 16. 7. na hnízdě 2 mláďata ve stáří 12 a 14 dní, 3. mládě bylo uhynulé.

Ochrana motáků lužních
Motáci lužní si ke svému hnízdění často vybírají zemědělské plodiny. Přímá ochrana jeho hnízd před likvidací zemědělskou technikou je zcela klíčovým předpokladem k zajištění dlouhodobé prosperity tohoto druhu. V České republice hnízdil moták lužní dříve vzácně, ale v posledních letech došlo k nárůstu jeho početnosti a právě přímá ochrana hnízd má na tom významný podíl. Zatímco v letech 2001–2003 u nás hnízdilo jen 80–120 párů, v roce 2016 to už bylo zhruba 250 párů.

Více k tématu:
https://www.birdlife.cz/ochr…

Foto: Tomáš Skříček
Mládě motáka lužního v oplůtku v pšenici v obci Vesce na Třebíčsku. 31. 7. 2021

"Nejvíce práce měli zatím hasiči na Pelhřimovsku", uvedla mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová.

Silný vítr nám komplikuje i hasební práce u požárů v lesích. "Těch už máme dnes šestnáct a vypadá to, že budou mít všechny stejnou příčinu: nedostatečně uhašené ohniště po pálení klestu", dodala mluvčí.

Na Vysočině je také asi čtyři tisíce domácností bez proudu a to nejvíce na Pelhřimovsku.

Z krajských statistik je zřejmé, že největší nápor na zimní údržbu komunikací je jednoznačně v měsíci lednu. „Například letos mezi 14. a 15. lednem najeli krajští silničáři 24 tisíc kilometrů – projeli tak celý region pětkrát křížem krážem. Zajímavé statistické údaje vykazují naše přehledy i pokud jde o spotřebu posypu. Například 7. – 8. února, tedy během dvou dní, bylo spotřebováno 600 tun posypu. Pokud zmiňuji extrém loňské zimy, musím upozornit i na fakt, že zima sice končí kalendářně v březnu, ale naši silničáři si letos sezónu mohli uzavřít až 16. dubna,“ popisuje Miroslav Houška, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy a ekonomiky. Udržovat komunikace na Vysočině ve sjízdném stavu není levná záležitost. Zatímco zima 2019–2020 přišla na 167 miliónů korun, ta zatím poslední 2020–2021 na 226 miliónů korun. V současné době jsou sklady Krajské správy a údržby silnic Vysočiny plné posypem ze 40 %, materiál je postupně navážen, zasmluvněno a dodáno bude 21 tisíc tun soli a 58 tisíc tun inertu.

V letošním roce bude region opět rozdělen do 114 údržbových okruhů. Jejich určení je každoročně předmětem vyhodnocování.

Údržba silnic v zimním období od 1. listopadu do konce března má za úkol zmírňovat následky zimy ve stanovených časových lhůtách. Do tří hodin od spadu sněhu nebo výskytu jiné situace musí být upraveny silnice I. třídy a vybrané klíčové tahy silnic II. třídy, na údržbu silnic II. a vybraných silnic III. třídy mají silničáři šest hodin, ostatní tahy, pokud jsou zařazeny do zimní údržby, musí být uklizeny do 12 hodin.

Na Vysočině je 2885 km udržováno inertem, 1575 km chemicky, 248 km pluhováním a 275 km není udržováno. Krajská správa a údržba silnic Vysočiny využije během zimy 134 sypačů, cca stovku radliček a více než 50 kusů další mechanizace – sněhových fréz, metačů, nakladačů.

Zásadní informací pro dálkovou dopravu je fakt, že dálnice D1 mezi 74 až 166 km, tedy na území Kraje Vysočina, bude během zimního období prosta dopravních omezení.

Pošta přes námitky města ke sloučení poboček 4 a 5 argumentuje nehospodárností provozu a výrazným úbytkem klientů: „Na pobočkách Třebíč 4 a Třebíč 5 evidujeme za poslední 3 roky výrazný úbytek klientů (-32 %) a u výplaty důchodů to je v případě pošty Třebíč 4 dokonce pokles o 50 %. Našim cílem je udržet pobočky co nejblíže občanům, bohužel to není možné za podmínek, kdy návštěvnost poboček klesá z důvodu trendů ve společnosti. Pobočky Třebíč 4 a Třebíč 5 jsou v těsné blízkosti (cca 900 m) a leží na jedné lince MHD, která projíždí spádovým sídlištěm obou pošt. Dostupnost zastávek na této lince pro pěší je pro drtivou většinu obyvatel ze sídlišť lepší, než dostupnost pošty Třebíč 4. Např. se jedná o obyvatele žijící na ulicích Tolstého, Čajkovského, Moskevská, Dukovanská, U Studánky, Bartošova, Wolkerova, Hybešova.

Česká pošta vydala rozhodnutí ke sloučení pošt Třebíč 4 a Třebíč 5 k 1. 12. 2021.
Pobočka Třebíč 4 bude k tomuto datu uzavřena a její personál posílí pobočku Třebíč 5, kde vznikne nová přepážka. V rámci zkvalitňování služeb dojde také v další fázi k přestěhování oblastní pošty Třebíč 1 do nových prostor, které budou moderní a hlavně bezbariérové. Všechny kroky jsou vzájemně propojeny a nelze je realizovat odděleně,“ uvedla Česká pošta.

Město využilo všechny argumenty i možnosti, aby pobočka č. 4 v Modřínové ulici byla zejména pro starší občany zachována. Pošta, vzhledem k tomu, že se jedná o její budovy a majetek, na svém obchodním záměru trvá.

Krádež jízdního kola
Policisté pátrají po pachateli, který v Havlíčkově Brodě vnikl do sklepa domu a odcizil jízdní kolo. Ke spáchání činu došlo v době od čtvrtečního dopoledne 14. října do středečního poledne v ulici Žižkov II. "Pachatel vnikl do společných sklepních prostor domu a odcizil elektrokolo značky Apache, zeleno černé barvy s příslušenstvím. Majiteli tak způsobil škodu přibližně za dvacet tisíc korun", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová. Policisté místo činu ohledali a zadokumentovali, dále provedli šetření. Úkony trestního řízení zahájili pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže. Případ policisté prověřují, po pachateli a odcizeném kole pátrají.

Agresivní opilá žena skončila na záchytce
Ve středu 20. října byli policisté ve Žďáře nad Sázavou před devátou hodinou večer přivoláni k bytovému domu, kam přišla opilá žena, která se chovala agresivně vůči svému okolí. "Jednu z obyvatelek začala bezdůvodně vulgárně slovně napadat. Policisté na místě zjistili, že se jedná o osmnáctiletou ženu, které při dechové zkoušce naměřili hodnotu 2,6 promile alkoholu", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová s tím, že opilou ženu zajistili a odvezli na záchytku k vystřízlivění. Je podezřelá ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, který policisté šetří.

Muž dluží na alimentech sto tisíc korun
Policejní inspektor sdělil podezření ze spáchání přečinu zanedbání povinné výživy sedmatřicetiletému muži z Jihlavska, který neplatil výživné na své dvě děti. "Vyživovací povinnost si muž neplní od konce roku 2019 na sedmiletou dceru a pětiletého syna. Měsíčně má platit čtyři a půl tisíce korun a celkově tak dluží bezmála sto tisíc korun", uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová. Policisté na základě shromážděných důkazů sdělili muži podezření ze spáchání trestného činu, případ řeší ve zkráceném přípravném řízení.

Cyklista skončil po střetu s autem v nemocnici
Ve středu 20. října došlo na silnici ve směru od Jihlavy na Kostelec ke střetu vozidla s cyklistou. Před jedenáctou hodinou dopoledne jela třicetiletá řidička vozidla Škoda Octavia a před automobilem jel na jízdním kole cyklista. "Po projetí zatáčky na přímém úseku v prudkém klesání došlo při objíždění ke střetu a pádu cyklisty. Čtyřiašedesátiletý muž utrpěl zranění a zdravotnickou záchrannou službou byl převezen do jihlavské nemocnice. Policisté provedenou dechovou zkouškou požití alkoholu vyloučili", informovala J. Kroutilová. Místo nehody ohledali a zadokumentovali. Dopravní nehodu policisté šetří.

Autem trvá cesta z Třebíče na slovensko-ukrajinskou hranici 8 hodin jízdy. Kamion vyjel v neděli 8. srpna z třebíčské Boroviny. Jaroslav F. Žák s kolegy vyrazili v neděli odpoledne a v pondělí ve 4 hodiny ráno dorazili k ukrajinské hranici u slovenské obce Ubľa. Tam se ale celá cesta kvůli pandemii koronaviru zkomplikovala. „Ukrajinský celník nám řekl, že žádné naše dokumenty jako očkování, a tak dále, neplatí. Museli jsme si stáhnout aplikaci VDoma, tam zadat číslo pasu a okamžitě nám začala plynout doba 72 hodin, kdy jsme si museli stihnout nechat udělat ve vzdáleném městě Užhorodě covidový test. Cestu jsme měli naplánovanou na hodiny, a teď jsme si najednou museli dělat test, a potom si jet pro výsledek,“ popsal zážitky z celnice Žák.

I kamion s humanitární pomocí měl na hranicích problémy. Ukrajinští celníci mají podíl z každého procleného nákladu, což ale pro humanitární pomoc neplatí. „Musí to dělat zdarma a to, co je normálně hotové za dvě hodiny, nám trvalo celý den. Musím velmi ocenit pomoc ze strany řádových sester z Řádu Kongregácia dcér svatého Františka Assiského, které se mnou jely za celními deklaranty vyřídit vše potřebné,“ vzpomíná Žák.

Komplikace pokračovaly i při vykládce kamionu v cíli cesty – sedm a půltisícovém Velkém Berezném. Lidé, kteří měli přijít vyložit lůžka z kamionu, nedorazili. „Ukrajinci jsou zvyklí takové situace řešit. Díky paní primářce Uljaně Kachmar, jejíž manžel je voják, tam do 20 minut přijelo nákladní auto s vojáky a asi za půl hodiny to měli vyložené,“ popsal Žák. Místní nemocnice s kapacitou 150 lůžek odpovídá velikosti města, budova s přístavky je v areálu parku. „Nemocnici chybí kromě lůžek i vybavení a přístroje. Rozhodli jsme se proto, že jim budeme pomáhat dál. Chci oslovit tuzemské nemocnice, jestli nevyřazují staré přístroje, a nemocnice by tam potřebovala i sanitku,“ uvedl Žák.

Pomoc Oblastní charity Třebíč nezůstala bez odezvy, formou dopisu na ni zareagovalo také ukrajinské ministerstvo zdravotnictví. „Vámi poskytnutá pomoc bude podporovat boj proti koronavirové infekci, zabezpečovat ochranu zdraví a též život pacientů v naší nemocnici,“ stojí v dopise.

Ve Velkém Berezném Žák s kolegy svou cestu nekončili, nýbrž pokračovali dalších 1300 kilometrů na východ do města Melitopol, kde spolupracují s misionářem Petrem Krenickým. „V Melitopoli pomáháme přes deset let. Petr Krenický zakládá farnosti a vždycky to spojoval s charitou. Nedávno se místní Charita osamostatnila a dnes pomáhá, kromě ostatním, i lidem bez domova. Vznikla tam pro ně vývařovna a místní zakládají sociální podnik, kde by tito lidé mohli pracovat,“ vysvětluje Žák.

Přes všechny komplikace nakonec cesta splnila svůj účel. Nemocnice ve Velkém Berezném je díky dvěma kamionům z Třebíče lépe vybavená a místní pacienti i zaměstnanci nyní mohou pracovat v lepším prostředí. Díky patří nejen panu Žákovi, ale i Richardu Horkému, Franku Spekhorstovi, Matthiasi Bergerovi, Georgi Kuropkovi a všem dalším, kteří se na humanitární pomoci podíleli.

Policisté integrovaného operačního střediska Krajského ředitelství policie kraje Vysočina přijali oznámení o dopravní nehodě, která se stala ve středu 20. října kolem sedmé hodiny ranní na silnici II/360 na Žďársku. Třicetiletý řidič s nákladním vozidlem Citroen Jumper projížděl po silnici ve směru od obce Pocoucov směrem k obci Velké Meziříčí.
Na přímém úseku v klesání nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a vlastnostem vozidla a nejel takovou rychlostí, aby byl schopný včasně vozidlo zastavit. Následně došlo ke střetu přední části vozidla Citroen a zadní části vozidla Fiat Tipo, které řídil osmapadesátiletý muž, který vlivem dopravní situace musel zastavit automobil před kolonou stojících vozidel. Při dopravní nehodě nedošlo ke zranění osob. U obou řidičů byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. Při dopravní nehodě vznikla na zúčastněných vozidlech hmotná škoda ve výši cca 330 tisíc korun. Žádná další hmotná škoda nebyla šetřením policistů zjištěna. Technická závada vozidel nebyla na místě dopravní nehody ohledáním zjištěna ani řidiči uplatněna.

Dopravní nehoda s lehkým zraněním

Ve středu 20. října kolem půl páté hodiny odpolední došlo na silnici II/360 k dopravní nehodě. Čtyřiatřicetiletá řidička osobní automobilu Škoda Octavia jela po místní komunikaci ulice Třebíčská ve Velkém Meziříčí směrem ke křižovatce se silnicí II/360 mezi obcemi Velké Meziříčí a obcí Pocoucov. V prostoru křižovatky řidička nerespektovala svislou dopravní značku Dej přednost v jízdě a do křižovatky vjela v době, kdy po hlavní pozemní komunikaci jel ve směru od obce Velké Meziříčí třiatřicetiletý řidič motocyklu Aprilia Tuono. Následně došlo ke střetu levé přední části osobního vozidla Škoda a přední části motocyklu Aprilia. Po střetu vozidel motocyklista upadl na komunikaci. Při dopravní nehodě došlo k lehkému zranění motocyklisty, který byl leteckou záchrannou službou transportován do nemocnice v Jihlavě. Ke zranění jiných osob nedošlo. U obou řidičů byla policisty provedena dechová zkouška s negativním výsledkem. Při dopravní nehodě vznikla hmotná škoda v celkové výši cca 215 tisíc korun.

"Beseda s pamětníky tohoto význačného etnografa, učitele, sběratele, spisovatele a badatele na poli nejen regionálního národopisu na tuto obsáhlou výstavu navazuje a nechá prostřednictvím osob, které Vratislava Bělíka osobně pamatují, zaznít alespoň střípky z Bělíkova bohatého kulturního odkazu", uvedla Jitka Katovská z třebíčského muzea.

K poctě významného národopisce Vratislava Bělíka, od jehož narození uplynulo v loňském roce 120 let, byla v jarních měsících letošního roku uspořádána souborná výstava s názvem Když slunéčko zemi políbilo.

Organizátoři prosí o dodržování platných protiepidemických opatření. Vstupné zdarma.

Národopisný badatel a spisovatel Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany – 17. října 1988 Mikulov) celý svůj život zasvětil poznávání lidové kultury kraje, v němž žil. Veškeré projevy lidové kultury citlivě vnímal a zachytil v jejich pestrosti a četných souvislostech. Lásku k národopisu zdědil po svých předcích a byl k ní celoživotně nasměrován i dobou, do níž se narodil. Dobou, ve které si společnost potřebovala uvědomovat svoji identitu a hledala své národní kořeny.

Ve svém etnografickém bádání se opíral o terénní výzkumy i o své pečlivé a systematické záznamy podpořené velkým výtvarným nadáním. Bohaté množství informací rovněž čerpal ze setkávání s lidmi, pro něž byla lidová kultura běžnou součástí života. On sám byl spolutvůrcem a obnovitelem několika zvykoslovných tradic v místech, kterými za svůj dlouhý život prošel a v nichž zanechal výraznou stopu. Přínos jeho práce na poli regionální etnografie je patrný a zásadní dodnes. Působil jako pořadatel obyčejových slavností, byl poradcem folklorních souborů, přednášel v Československém rozhlase i na četných vzdělávacích akcích, výsledky své práce publikoval také v tištěné formě. Cílem všestranné badatelské činnosti Vratislava Bělíka bylo mimo jiné vyvrátit mýtus o tom, že Vysočina (jakkoli byla stroze prezentována na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895) patří mezi chudá a nevýrazná území jinak pestrého národopisného prostoru Moravy.