K nejvyššímu počtu střetů s lesní zvěří došlo loni na silnicích na Třebíčsku, a to k 428 případům. Vysoký počet jsme zaznamenali loni také na silnicích na Pelhřimovsku (392 nehod) a Žďársku (379 nehod). Střety s lesní zvěří se loni nevyhýbaly ani dálnici D1 (40 nehod), kde vzhledem k silnému provozu, a také mnohem vyšší povolené rychlosti, může mít střet s lesní zvěří velmi vážné následky a může způsobit hromadnou dopravní nehodu. Počet nehod souvisel s nedokončenou modernizací dálnice D1. V místech, kde je modernizace již dokončená, je součástí modernizace také oplocení.

„Ke střetům vozidel s lesní zvěří dochází na celém území našeho kraje a na komunikacích všech tříd, včetně dálnice D1. K typicky nejnebezpečnějším místům, kde je vysoké riziko výskytu zvěře, se řadí především rozhraní lesa a pole nebo louky a dále také cesta vedená lesními porosty. Častou skrýší zvířat jsou též nevysekané okraje silnic, kterými se zvíře může dostat nepozorovaně až těsně do bezprostřední blízkosti vozovky a řidiči mnohdy nezbývá mnoho času na zareagování,“ upozorňuje plk. Mgr. David Jirák, vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina s tím, že se jedná také o úseky silnic, kde se v bezprostřední blízkosti silnice nachází polní porost, kde jsou porosty kukuřice případně ozimé řepky.

Především při cestách mimo město v časných ranních nebo večerních hodinách se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti. Rizikovou dobou je také noc, kdy se zvěř nedokáže rychle orientovat v kuželech dopadajícího světla jedoucích vozidel. Odborníci upozorňují také na dobu po dešti, kdy zejména menší zvířata mohou vyhledávat na tmavém asfaltu teplejší místa, na kterých by rychleji oschla. Podle odhadu myslivců je zvýšené riziko střetu se zvěří v období změny času ze zimního na letní.

Vždy je důležité předvídat možná místa a období střetu se zvěří a dodržovat zásady opatrné jízdy a v kritických místech sundat nohu z plynu. V případě, že jedete vysokou rychlostí a srážce se zvěří již nelze zabránit, zachovejte vždy chladnou hlavu a nesnažte se o riskantní úhybný manévr. Střet se zvířetem vás může stát několik desítek tisíc korun, ale střet se stromem či protijedoucím vozidlem může skončit fatálními následky.

Foto: ilustrační

Aktuálně bude probíhat největší kácení stromů ve Velkém Heulose, kde jsou suché stromy a stromy napadené kůrovcem, a také na Královském vršku. „Z dalších lokalit, kde proběhne kácení, uvádíme např. i příměstské obce Pávov, Zborná a Heroltice nebo ulice Vrchlického, Křivá, Březinova, Zahradní, Mahlerova a Demlova,“ upozorňuje Martina Brandová z jihlavského magistrátu. Kácet se podle ní bude např. i na dětském dopravním hřišti. Z lokalit, kde jsou plánovány úpravy zeleně a redukce keřů, pak zmiňuje ještě ulice Kollárova, U Cihelny, Za Prachárnou nebo Pavlovova. Pracovníci odboru životního prostředí (OŽP) teď budou po městě postupně označovat dřeviny určené ke kácení a prosí veřejnost o dodržení bezpečnosti v lokalitách kácení.

Stromy ke kácení se pečlivě vybírají nejenom na základě vlastních šetření úřadu a na základě výstupů z inventarizace zeleně, ale i na základě podnětů veřejnosti. Musí se kácet i stromy, které jsou v kolizi se stavbou nebo rekonstrukcí. Město, stejně jako každý jiný vlastník stromu, musí mít podle zákona vyřízené povolení ke kácení dřevin od orgánu ochrany přírody u všech stromů s obvodem větším než 80 cm měřeném ve výšce 130 cm nad zemí.

Zima je obdobím vegetačního klidu, a proto je zároveň i časem pro provedení potřebného kácení a pěstebních probírek stromů a keřů. Kácení bude probíhat postupně od ledna do března 2022 a doprovodí ho v nejbližších letech náhradní výsadby na plochách, kde to bude z prostorových důvodů možné. „Vykácené dřeviny jsou nahrazovány tak, aby nová výsadba byla adekvátní ekologické újmě způsobené kácením a prořezávkami,“ zdůrazňuje náměstek primátorky Jihlavy pro oblast životního prostředí Vít Zeman.

S případnými připomínkami a náměty nejenom ke kácení se může veřejnost obracet na pracovníky oddělení služeb v životním prostředí na odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.
https://jihlava.cz/oddeleni-sluzeb-v-zivotnim-prostredi/os-38041

Z vestibulu muzea odstranili pracovníci muzea nepoužívaný počítačový kout, k dispozici je připojení na wifi, a vytvořili zákoutí plné ptačího zpěvu. Návštěvníci si zde mohou posedět na polštářích ve tvaru kamenů, které ušila Ema Oravcová, pokochat se pohledem na plstěné ptáky od paní Vrabcové (sparrows.cz) a poslechnout si jejich zpěv z ptačí budky, kterou vyrobil „Mistr Hanuš“ Petr Stejskal. Ptáčky nakreslila Dita Novotná. Březový háj nainstaloval Jan Oravec. Olejomalba Jelen s laněmi u lesa je od Jiřího Židlického, malíře a kreslíře zvěře, který se narodil roku 1895 v sousedství muzea, na Vratislavově náměstí č. 115 a stal se fenomenálním malířem, kreslířem a ilustrátorem námětů lesa a lesní zvěře. V levitujícím rámu se mohou zájemci s celým zátiším vyfotit. Autorem kompozice je architekt František Brychta ve spolupráci s kurátorkou muzea Alicí Hradilovou.

Ptačí zákoutí prezentuje pět ptáčků typických pro horácký region. Sýkorka koňadra je sice jedním z nejběžnějších ptáků, kteří žijí v blízkosti lidských obydlí, není ale nikdy na škodu znovu se nechat unést její dokonalou krásou. Už jste nasypali na krmítko?
Stehlík obecný se svými barvami vyrovná i papouškům. Jeho nejoblíbenější potravou jsou semínka bodláků. Pokud máte zahradu nebo jiný pozemek a necháte někde kousek divokého porostu, je pravděpodobné, že k vám zavítá tento skvostný návštěvník.
Sýc rousný je sova obývající lesy Vysočiny. Pokud v době hnízdění zabušíte klackem na strom s hnízdní dutinou, vykoukne na vás jako sojka z kukaček.
Ořešník kropenatý hnízdí na skalních vrcholech. Možná ho někdy potkáte na výletě do skal v lese nebo ho přistihnete, jak vám v zahradě krade ořechy.
Hýl obecný je ozdobou každé zasněžené zimní zahrady, kde pro něj zůstala na stromě nějaká jablka. Létá v hejnech, samečci jsou krásně červení, samičky do žluta a krásně zpívají. Přijďte si je do muzea poslechnout!

Horácké muzeum je otevřeno od pondělí do neděle, a to v závislosti na ročním období. V lednu je muzeum pro zájemce otevřeno každý den do 16 hodin.

Natočit komedii s ústředním motivem umírání není vždy až tak běžné. Režisérka Lulu Wang na základě vlastních životních zkušeností natočila snímek o svérázné čínské babičce Nai-Nai, které byla diagnostikována vážná nemoc. Ona o tom zatím neví. Její vnučka Billi se rozhodne uspořádat
velkou rodinnou sešlost v domě babičky pod záminkou nastávající (fiktivní) svatby. I přes tragický podtext dochází k množství komických situací, většina diváků však spíš než komediální ladění a odlehčující humor oceňuje na tomto filmu víc téma rodinné soudržnosti, dojímavou snahu potěšit
blízkého člověka, ulehčit mu poslední týdny života a v neposlední řadě představit energií překypující starou ženu, která byla pro své děti a posléze i vnoučata vždy bezpečným přístavem.

PS: Na své si přijdou i diváci, kteří mají rádi jídlo. Ve filmu je totiž dost scén, kdy se připravují a posléze konzumují nejrůznější tradiční pokrmy čínské kuchyně, nejčastěji při příležitosti společného rodinného stolování, kdy je čas a klid probrat a prohovořit spoustu rodinných záležitostí.

Scénář a režie: Lulu Wang,
Kamera: Anna Franquesa Solano,
Hudba: Alex Weston
Produkce: Anita Gou, Andrew Miano, Peter Saraf, Marc Turtletaub, Chris Weitz, Jane Zheng, Daniele Tate Melia
Hrají: Awkwafina, Tzi Ma, Ines Laimins, Jim Liu, Shuzhen Zhou, X Mayo, Hong Lu, Aoi Mizuhara, Yongbo Jiang, Han Chen a další.

Malá lež
(The Farewell)
Čína, USA, 2019, DCP, barevný, čínsky, české titulky, 100 minut