Funkční období nového rektora by mělo začít 24. července a trvat následující čtyři roky. Na návrh akademického senátu podaný prostřednictvím ministra školství musí být ještě jmenován prezidentem. Poté nahradí dosavadního rektora Václava Báču, který už po dvou funkčních obdobích do čela vysoké školy znovu kandidovat nemohl. Horák byl ve volbě jediným navrženým kandidátem, získal 13 hlasů. Pro zvolení byla potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů akademického senátu, tedy alespoň osm.

Po zvolení poděkoval budoucí rektor zástupcům akademické obce za vyjádřenou podporu a důvěru. Horák, jenž působí na VŠPJ od roku 2015, vystudoval biomedicínské a rehabilitační inženýrství na ČVUT v Praze. Své doktorské studium v oboru biomechaniky absolvoval tamtéž. V roce 2015 se habilitoval na své alma mater docentem v oboru aplikované mechaniky. Dlouhodobě se zabývá materiálovým výzkumem, návrhem, konstrukcí a testováním strojních součástí a zdravotnických prostředků. Od roku 2014 působí jako soudní znalec v oboru forenzní biomechaniky a technického stavu implantabilních zdravotnických prostředků. Kromě VŠPJ vyučuje Horák také na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Budoucí rektor uvedl, že bude usilovat o rozšíření nabídky profesně orientovaného studia. Nejpokročilejší je v současné chvíli příprava bakalářského programu Aplikované zemědělství. Škola by se podle něj měla soustředit i na rozvoj navazujících magisterských oborů, aby mohla nabízet úplné vysokoškolské vzdělání. Současný rektor Báča věří, že jeho nástupce naváže na jeho práci. „Dlouhodobě se podílel na vedení vysoké školy. Myslím, že máme velmi podobné vize o jejím dalším směřování,“ uvedl.

Fosa madagaskarská patří k nejohroženějším zvířecím druhům na celém světě. Ve volné přírodě přežívá už jen pár posledních tisíc jedinců. V evropských zoologických zahradách žije podle posledních aktuálních dat pouze 79 jedinců fosy, v Česku ji kromě Tábora chovají už jen v jedné další zoo. Táborská zoologická zahrada vzácnou fosu madagaskarskou chová díky zapojení do Evropského záchovného programu EEP zaštiťovaného Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Pochází z Madagaskaru, kde je vrcholovým predátorem. V přírodě loví lemury a menší savce, plazy a ptáky. I když se nejvíce podobá malé pumě, ke kočkám má evolučně poměrně daleko. Díky molekulárně biologickým studiím se přišlo na to, že nejbližšími příbuznými madagaskarských šelem jsou takzvané promykovité šelmy. Fosa je anatomicky výborně přizpůsobena pro život v korunách stromů, kde se i díky dlouhému ocasu dokáže velmi obratně pohybovat a lovit. Jedná se solitérní zvíře, partneři se potkávají pouze v období páření. Mimo toto období jsou jedinci vůči sobě velmi agresivní. Fosy jsou nejaktivnější během soumraku a rozbřesku.

Zoologická zahrada v Táboře je pro veřejnost v zimním období až do konce března otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Opilé muže policisté převezli na záchytku
V úterý 11. ledna krátce před půl devátou večer přijali policisté oznámení o dvou opilých mužích, kteří v domě na Masarykově náměstí ve Velké Bíteši fyzicky napadali jiné osoby. Operační důstojník na místo ihned vyslal policejní hlídku. Ke zranění osob nedošlo. Dvoutisícová škoda na majetku však byla vyčíslena na rozbité skleněné výplni dveří. "Policisté u opilých mužů provedli dechové zkoušky. Dvaatřicetiletý muž nadýchal 3,53 promile alkoholu a jednatřicetiletý muž 2,63 promile. Vzhledem k tomu, že vznikla důvodná obava, že budou muži nadále v jednání pokračovat, policisté je zajistili a eskortovali na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění", informovala policejní mluvčí Stanislava Rázlová. Dále jsou muži podezřelí z přestupkového jednání proti občanskému soužití a proti majetku.

Opilého muže policisté zajistili
V úterý 11. ledna přijali policisté po čtvrté hodině odpoledne na tísňové lince oznámení o fyzickém napadení, ke kterému došlo v domě v okrajové části Jihlavy. "Agresivní muž dle přijatého oznámení napadal své blízké. Na místo vyjeli policisté a provedli šetření. Nikdo neutrpěl zranění, které by si vyžádalo okamžité lékařské ošetření. Dále zjistili, že mezi dvěma muži došlo nejprve ke slovní rozepři, která vyústila ve fyzický útok, při kterém si vyměnili rány do hlavy. Sedmapadesátiletý muž byl pod vlivem alkoholu, při dechové zkoušce mu policisté naměřili hodnotu přes dvě promile alkoholu", uvedla mluvčí policistů Jana Kroutilová. Opilého muže zajistili a odvezli ho na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění. Případ policisté šetří pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

Muž měl přes jedno a půl promile alkoholu
V úterý 11. ledna byli policisté v Třebíči před jedenáctou hodinou večer přivoláni na ulici Gen. Svobody, kde ležel na parkovišti mezi stojícími vozidly muž. Na místo vyjela policejní hlídka situaci prověřit. "Policisté zjistili, že se jedná o opilého jednasedmdesátiletého muže. Těžko komunikoval, necítil se dobře a vzhledem k mrazivému počasí byl prochladlý. Policisté mu poskytli pomoc a přivolali na místo zdravotnickou záchrannou službu. Při dechové zkoušce muži naměřili hodnotu 1,59 promile alkoholu. Zdravotníci ho odvezli do nemocnice na vyšetření", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová.

Test byl u řidiče pozitivní na drogy
V úterý 11. prosince kolem půl jedné ráno zastavili policisté v ulici Svatovojtěšská v Havlíčkově Brodě osobní auto Volvo, jehož řidičem byl osmadvacetiletý muž. Součástí silniční kontroly byl test na zjištění ovlivnění omamnými a psychotropními látkami. "Výsledek byl pozitivní a vykázal přítomnost amfetaminu. Policisté muže vyzvali k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, s čímž souhlasil. V další jízdě již pokračovat nesměl a je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku dopravy", uvedla mluvčí policistů Stanislava Rázlová.

Řidička byla pod vlivem drog
V úterý 11. ledna zastavili policisté kolem třetí hodiny odpoledne řidičku vozu Škoda, která jela od Brtnice na Jihlavu. "Při provedeném testu na zjištění ovlivnění návykovou látkou zjistili u ženy pozitivní hodnotu na amfetamin. Dechová zkouška u ní byla negativní. Lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu se řidička bezdůvodně odmítla podrobit. Další jízdu jí policisté zakázali a na místě ženě zadrželi řidičský průkaz", informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová. Řidička je podezřelá ze spáchání přestupků na úseku dopravy.

Díla Jiřího Slívy dosahují komiky ne formou kresby, ale spíše groteskností a jedinečností nápadu. Jeho humor je srozumitelný, jasný. Jeho nadhled a inteligentní pohled na svět kolem nás vytváří jemný gentlemanský humor, humánní a humanistický zároveň, který v dnešní době chybí. Mnohé z jeho nápadů nejsou jen vtipné gagy, ale hluboké popisy naší doby a tím se chtě nechtě stává i politicko-společenským karikaturistou. Rádi bychom tímto humorem trochu odlehčili problémy spojené s pandemií a umožnili návštěvníkům se pobavit a načerpat trochu optimismu.

Plzeňský rodák Jiří Slíva, který oslaví v polovině roku 2022 významné životní jubileum, se vedle kresby věnuje grafice a knižní ilustraci. Kromě toho píše verše pro děti, texty písní a je autorem mnoha českých poštovních známek. První kniha veršů mu vyšla v Albatrosu už v roce 1987 a postupem doby k ní přibyly desítky dalších.

Během své stále aktivní tvorby mnohokrát samostatně vystavoval v Česku i ve světě, vyšla mu řada samostatných knih a přes sto padesát dalších titulů ilustroval. Vydal knihy kreseb a grafik u nás, ale hlavně v zahraničí. Jeho kresby a karikatury byly a jsou publikovány v New York Times, Wall Street Journal, Stern, Die Welt, Le Monde, Playboy a mnoha dalších světových periodikách. Pravidelně uveřejňuje své karikatury i v týdeníku Euro.

Jeho tvorba mu vynesla mnoho mezinárodních ocenění, z nichž první byl Zlatý klobouk v Knokke-Heist v Belgii v roce 1981. Svými díly je zastoupen ve sbírkách např. Moravské galerie v Brně, Muzeu karikatury v Kremži, Sbírce karikatur a cartoons v Basileji, Muzeu kulturních dějin kávy v Curychu a řadě dalších institucionálních i soukromých sbírkách.

Výstava potrvá do 13. března.

Na základě vyhodnocených poznatků a vývoje tranzitní nelegální migrace jsou na teritoriu Krajského ředitelství policie kraje Vysočina vyhodnoceny dlouhodobě jako rizikové lokality dálnice D1 (Brno - Praha) a silnice I/38 (Znojmo – Jihlava – Havlíčkův Brod). Obě komunikace byly v minulých letech využívány k transportu migrantů ze třetích zemí do cílových destinací, zejména do Spolkové republiky Německo a do skandinávských zemí. K přepravě migrantů byla využívána i nadále mezinárodní kamionová a autobusová doprava, dále osobní a dodávková motorová vozidla. Pozornost při každodenním výkonu služby byla věnována především těmto vozidlům, a také mezinárodním autobusovým linkám projíždějícím Krajem Vysočina.

Uplynulý rok byl výkon služby cizinecké policie zaměřený na kontrolu dodržování krizových a mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID-19. Konkrétněji se jednalo především o kontrolu nařízení vlády spojené s dodržováním zákazu vstupu na území České republiky pro všechny občany třetích zemí, pokud se na ně nevztahovaly výjimky uvedené v platném ochranném opatření. Policisté odboru cizinecké policie se podíleli na realizaci jednotlivých opatření zaváděných v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19.

V roce 2021 řešili policisté odboru cizinecké policie celkem 37 záchytů tranzitujících nelegálních migrantů přes území České republiky. V celkovém součtu se jednalo o 88 cizinců. V naprosté většině šlo o záchyty na dálnici D1 (Brno - Praha). K přepravě migrantů byla využívána dodávková a nákladní motorová vozidla, případně osobní motorová vozidla. Cizinci cestovali zejména ukryti na ložné ploše návěsů kamionů nebo na nápravě kamionů, případně k přepravě využívali osobní automobily. Cestovali většinou bez cestovního dokladu a patřičného povolení k pobytu na území členských států EU. Na území České republiky byli dopraveni z území sousedních států Rakouska nebo Slovenska. Především šlo o migranty pocházející z Afghánistánu, Maroka, Sýrie, Alžírska a Turecka.

„Již koncem roku 2020 jsme zaznamenali specifický a nebezpečný modus operandi přepravy migrantů na podvozcích nákladních vozidel, který v roce 2021 doznal značného progresu. Na teritoriu Kraje Vysočina bylo zjištěno 36 cizinců, kteří takto skrytě cestovali přes území České republiky. Jednalo se především o státní příslušníky Maroka a Alžírska. V celostátním srovnání odhalených případů migrantů v úkrytu se odbor cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina řadí na druhé místo za Jihomoravským krajem,“ doplnil plk. Mgr. Oldřich Chaloupka, vedoucí odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

V roce 2021 bylo odborem cizinecké policie na Vysočině zahájeno celkem 129 správních řízení ve věci správního vyhoštění z území členských států. Jednalo se o cizince, kteří na našem území pobývali nelegálně, tedy bez patřičného víza či povolení k pobytu nebo procházeli evidencí nežádoucích osob anebo vykonávali pracovní činnost, pro kterou neměli povolení. Z hlediska státní příslušnosti bylo nejvíce případů správních řízení vedeno s občany Ukrajiny a Moldavska. Z celkového počtu správních řízení byli cizinci ve 26 případech zaměstnáni bez povolení k zaměstnání, ačkoliv je toto podmínkou výkonu zaměstnání. Nejčastěji se jednalo o pracovníky z Ukrajiny a Moldavska.

Policisté odboru cizinecké policie na Vysočině zjistili loni 414 případů, kdy cizinci porušovali pobytový režim a neoprávněně pobývali na území České republiky, což je ve srovnání s předchozím rokem o 68% více. Postupem podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (tzv. Dublinské řízení) jsme v roce 2021 zahájili řízení ve 30 případech. V 65 případech byli cizinci umístěni do Zařízení pro zajištěné cizince k realizaci správního vyhoštění z území ČR.

Pokud se týká dalších činností, policisté odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina se zaměřili na padělky veřejných listin a cestovních dokladů, a také na odhalování pachatelů trestné činnosti souvisejících s převaděčstvím migrantů. Policisté z oddělení dokladů a specializovaných činností odboru cizinecké policie prováděli loni specifické činnosti zaměřené na zkoumání pravosti cestovních dokladů, řidičských průkazů, ale i dokladů předkládaných cizinci při žádostech o pobyt na území České republiky.

Na úseku přestupkového jednání bylo v roce 2021 řešeno celkem 2972 přestupků, z toho dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 1442 přestupků a 1550 dle jiných zákonů. Ve 364 případech byly přestupky oznámeny správnímu orgánu, kdy šlo především o oznámení porušování ochranných opatření ze strany cizinců.

Během výkonu služby, zejména při pobytových a silničních kontrolách, bylo v loňském roce zjištěno 21 neregulérních dokladů. Jednalo se především o padělky dokladů ze států Evropské Unie, kterými si cizinci ze třetích zemí legalizovali pobyt na území České republiky. Padělané doklady byly zneužívány i pro výkon pracovní činnosti, pro kterou cizinci nemají povolení. V 63 případech byla zpracována dokumentace pro Národní centrum pro kontrolu dokladů Ředitelství služby cizinecké policie v souvislosti s nalezenými, zaslanými nebo postoupenými doklady a neregulérními doklady.

V průběhu roku 2021 bylo jednotlivými odděleními odboru cizinecké policie provedeno celkem 11 306 pobytových kontrol, z čehož 772 pobytových kontrol bylo provedeno v zařízeních poskytujících ubytovací služby, 1 594 kontrol v objektech pro výdělečnou činnost a 8 940 ostatních kontrol. V rámci všech pobytových kontrol bylo zkontrolováno bezmála 30 000 cizinců.

Součinnostní akce zaměřené na odhalování případů nelegální migrace, nelegální práce a dodržování jednotlivých ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky byly prováděny ve spolupráci s pracovníky oblastního inspektorátu práce, živnostenského úřadu, celního úřadu a dalšími složkami policie.