Po setmění bude zapálen uprostřed dvora svatojánský oheň a následovat bude jeho přeskakování. Občerstvení bude možné v přilehlé hospodě i ve dvoře, dobová dudácká kapela Stražišťan z Pacova zahraje a zazpívá pod kaštanem na dvoře statku.
V černé kuchyni bude upečen chléb s možností jeho ochutnání.

Návrat do života venkovských lidí na Vysočině v období od konce třicetileté války až do zrušení roboty v roce 1848 přináší selské muzeum v Pohledi – skanzen Michalův statek. bytná část zemědělské usedlosti se skládá ze síně, světnice, černé kuchyně a komory. Hospodářskou část tvoří chlév, špejchar, kolna na nářadí, sklepy na potraviny a brambory, studna a stodola. V bývalém sadu stojí od roku 1924 vejminek. Nechybí ani hospodářská zvířata původních českých plemen.

"Stěna, jejíž pohledová plocha po dokončení činí 616 metrů čtvrerečních, je ve většině své délky tvořena z odrazivých transparentní panelů. Zbývající menší část je postavena z neprůhledných panelů s pohltivou vrstvou", informoval Martin Buček.

Ochrana obytné zástavby Radostína před emitací hluku z provozu na silnici I/38 vyšla na 9,2 milionu korun bez DPH.

V průběhu předčasného užívání stavby bude prováděno kontrolní měření hluku za stěnou jako jeden z podkladů pro kolaudaci stavby.

Muž nedostal výhru z tomboly, tak jejího majitele zbil
Ze spáchání dvou trestných činů je podezřelý sedmadvacetiletý muž z Jihlavska, který v první polovině března v obci na Třešťsku na Jihlavsku napadl a zranil jiného muže na hudební akci. "Mezi muži došlo ke konfliktu v souvislosti s tím, že po napadeném muži chtěl útočník, aby mu dal jeho výhru v tombole. Následně sedmadvacetiletý muž druhého muže opakovaně udeřil pěstí do hlavy. Napadený muž utrpěl zranění, mimo jiné zlomeninu, která si vyžádala lékařské ošetření v nemocnici a následné několikadenní léčení", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová. Po přijetí oznámení o napadení provedli policisté šetření, zahájili prověřování a zjistili totožnost podezřelého muže. Shromáždili důkazy a na jejich základě poté sdělili sedmadvacetiletému muži podezření ze spáchání trestných činů ublížení na zdraví a výtržnictví.

Vloupání do domu
Policisté prověřují případ vloupání do rodinného domu v ulici Riegrova v Chotěboři na Havlíčkobrodsku. "Pachatel do domu vnikl násilím v době od večerních hodin čtvrtka 16. června do večerních hodin pondělí 20. června. Z domu odcizil elektroniku a domácí spotřebiče, čímž majiteli způsobil škodu kolem pětadvaceti tisíc korun", informovala policejní mluvčí Stanislava Rázlová. Policisté na místě provedli ohledání, šetření a zadokumentování. V případu zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to krádeže a porušování domovní svobody. Případ nadále prověřují a po pachateli pátrají.

Recidivista dostal chuť na salám, tak si ho ukradl
V úterý 21. června byli policisté před sedmou hodinou večer přivoláni k obchodnímu domu na ulici Brtnická v Jihlavě, kde byl při krádeži zboží přistižen osmapadesátiletý muž. Jedná se o recidivistu, který byl v minulosti již za majetkovou trestnou činnost odsouzen. Z výkonu trestu odnětí svobody byl propuštěn na konci loňského roku. "V obchodě odcizil balení salámu a snažil se odejít bez zaplacení. Muže zastavil pracovník ostrahy a na místo byli přivoláni policisté. Odcizené zboží muž vydal. Policisté ho odvezli na oddělení policie k provedení nezbytných úkonů. Muž je podezřelý ze spáchání trestného činu krádeže, případ policisté prověřují", uvedla Jana Kroutilová.

Opilý řidič boural, nadýchal 3,68 promile
V pondělí 20. června jel před třetí hodinou odpoledne řidič vozidla VW Passat v Třebíči po ulici U Obůrky. Vyjel do protisměru a dále mimo komunikaci, kde narazil do dopravní značky, kterou poškodil. Řidič se při nehodě zranil. "Policisté provedli u sedmapadesátiletého muže dechovou zkoušku, při které mu naměřili hodnotu 3,68 promile alkoholu. Obdobnou hodnotu u něho ukázala také opakovaná zkouška. Policisté muži zadrželi řidičský průkaz", informovala mluvčí policistů Jana Kroutilová. Při dopravní nehodě vznikla předběžně vyčíslená škoda deset tisíc korun. Případ policisté prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Dopravní nehodu šetří.

Alkohol za volantem
Policisté zastavili v úterý 21. června kolem deváté hodiny večer ve Velké Bíteši na Žďársku osobní auto Škoda, jehož řidičem byl jednapadesátiletý muž. "Ten se v rámci kontroly podrobil dechové zkoušce a její naměřená hodnota činila 0,37 promile alkoholu. Také opakované měření bylo pozitivní. Policisté muži na místě zakázali další jízdu a zadrželi řidičský průkaz", informovala mluvčí policistů Stanislava Rázlová. Muž se bude před příslušným správním orgánem zodpovídat z přestupkového jednání na úseku dopravy.

Policisté odhalili v úterý 21. června řidiče pod vlivem alkoholu nákladního auta Renault u Stržanova na Žďársku. "Dechová zkouška u osmačtyřicetiletého řidiče vykázala naměřenou hodnotu 0,67 promile alkoholu. Podobný výsledek mělo i opakované měření. Také tento řidič v jízdě již pokračovat nesměl a bude se zodpovídat z přestupku na úseku dopravy", uvedla Stanislava Rázlová.

„Hlavní myšlenkou výstavy je motivovat a inspirovat další zájemce o zapojení se do aktivit, ve kterých najdou smysl. Dobrovolníkem se může stát každý student, maminka na mateřské dovolené, nezaměstnaní nebo samotní senioři. V pelhřimovské nemocnici máme aktuálně čtrnáct dobrovolníků, kteří se zapojují do pravidelných i jednorázových aktivit,“ přiblížila manažerka kvality a koordinátorka dobrovolníků v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská, DiS. Ta zároveň dodala, že pelhřimovské zdravotnické zařízení rádo přivítá nové dobrovolníky.

Dobrovolník je občan starší 15 let, který věnuje část svého času a energie do činnosti, která je časově a obsahově vymezena. Dobrovolníci zprostředkovávají pacientům například na ODN nebo dětském oddělení sociální kontakt a jsou prospěšní svou pouhou přítomností a ochotou naslouchat. Dobrovolník je vázán mlčenlivostí a nenahrazuje práci odborného personálu, ale vhodně ji doplňuje a obohacuje.

Skiagrafický komplet YSIO X.pree představuje nové řešení rentgenových přístrojů. Je vybaven novou generací inteligence a definuje novou cestu, jak zvládat pracovní vytížení. "Jedná se první model daného typu přístroje v ČR s funkcemi 3D kamery, automatického nastavování kolimátoru nebo nastavení kolimace z ovládací stanice," upřesnil vedoucí oddělení zdravotnické techniky Ing. Adam Fila.

Inovativní řešení tohoto moderního přístroje usnadní práci radiologickým asistentům a v neposlední řadě dokáže automaticky volit optimální dávku záření. Tím je šetrný pro pacienty.
"Modernizace a vývoj jde v oblasti diagnostických přístrojů velice rychle kupředu. Obnova techniky je pro naše oddělení podstatná a velice důležitá," sdělil primář oddělení MUDr. Robert Pípal.

Přístroj YSIO X.pree od společnosti Siemens nabízí funkce platformy myExam Companion, které převádějí data do odborných vyhodnocení a využívají plného potenciálu jak technologie, tak i pracovníků, kteří ji obsluhují. Přístroj je vybaven 3D kamerou pro nastavování polohy pacienta a Auto Thorax Collimation pro automatické nastavování kolimátoru při vyšetřeních hrudníku.

Cena přístroje se vyšplhala na 7.149.000 korun bez DPH a byl pořízen díky dotaci z projektu IROP. Součástí projektu byly i stavební úpravy celého pracoviště a vytvoření adekvátního zázemí pro personál.

Akce byla určena pro pacienty s RS i pro širokou veřejnost. Cílem organizátorů bylo rozšířit povědomí o RS a ukázat novým pacientům, že pro ně existuje pacientská organizace. „Je důležité, aby byli pacienti aktivní a nezůstávali doma. Období covidové pandemie pro ně bylo těžké, ale příjemně nás překvapilo, jak moc se zase chtějí do různých akcí zapojovat,“ říká Jitka Večeřová z reg. org. ROSKA JIHLAVA, která akci společně s Nadačním fondem IMPULS pořádá.

Pacienti upozorňovali na svou nemoc sázením slunečnic. „Podobně jako se slunečnice otáčejí za sluncem i pacienti s RS s nadějí vyhlíží moderní léčbu, která by jim zajistila plnohodnotný život navzdory jejich diagnóze,“ vysvětluje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS.

RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, většinou propuká v mladším věku a častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice také EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. „Pro pacienty jsou pořádány různé aktivity, jako je sázení slunečnic nebo cvičební maraton, čímž se je snažíme povzbudit k pravidelnému cvičení a lepší náladě. RS totiž často provází deprese. Akce jsou vždy přizpůsobeny tak, aby se jich mohli zúčastnit pacienti s různou mírou pohybových obtíží včetně těch, kteří jsou na invalidním vozíku,“ říká MUDr. Radek Ampapa z MS centra při neurologickém oddělení Nemocnice Jihlava.

Obnova zámecké kaple v Budišově
Kaple na zámku v Budišově je významná rozsáhlou vrcholně barokní výzdobou z 18. století. Po zestátnění zámku kaple a s ní i výzdoba chátrala, později malby poškodilo zatékání v důsledku poruch střechy. Situaci zachránila až velmi odvážná oprava konstrukce stropu a střechy nad kaplí a v loňském roce se restaurované malby podařilo zpřístupnit veřejnosti.

Zámek Budišov ve stejnojmenné obci na Třebíčsku vznikl na místě původní gotické vodní tvrze ze 13. století, kterou vlastnil rod pánů z Budišova. V roce 1573 ji získal Václav Berka z Dubé a kamennou tvrz přebudoval v renesanční zámek. Rod Paarů ho v 18. století změnil na bohatě zdobené barokní sídlo s rozsáhlým parkem a sochařskou výzdobou. V roce 1945 zámek připadl obci. Část byla upravena na bytové jednotky, jejichž nájemníkům kaple sloužila k sušení prádla, a krátce zde sídlila škola a textilní sklad.

Zámecká kaple ve druhém poschodí severozápadního křídla zámku vznikla pravděpodobně již při renesanční přestavbě v 16. století, avšak převaha současné nástěnné výzdoby pochází až z 80. let 18. století. Vrcholně barokní fáze maleb bývá spojována s malířem Johannem Antonem Prennerem, mladší vrstva pak s osobou Fridricha Heinricha Fügera.

Hlavní příčinou poškození maleb, zejména na stropě, byla porucha střešní krytiny a následné zatékání, které vedlo k silnému narušení trámů a dřevěného podbití stropu, což mělo dopad i na stav omítek a malby.

„Poškozený materiál stropních trámů byl odsekán a rozličně oslabená místa stropu propojil víceúrovňový systém vzájemně sešroubovaných dřevěných roštů. Jejich prostřednictvím je uskutečněn přenos části vlastního zatížení stropu do nové tesařské věšadlové konstrukce uložené na stěnách v podkroví“, konstatuje Jan Bazala z telčského pracoviště NPÚ, který nad obnovou vykonával odborný dohled.

Odvrácení havarijního stavu stropu zámecké kaple v Budišově by se neuskutečnilo bez přijetí osobního rizika zúčastněných plynoucího z užití nekonvenčních metod sanace, časových, technických i finančních podmínek přípravy a realizace. Díky spolupráci a ochotě zástupců městyse, projektanta i realizátorů byla zámecká kaple zachráněna a kvalitně obnovena. Veškeré úpravy kaple se podařilo dokončit a zpřístupnit veřejnosti v roce 2021. Dosažený výsledek nabízí rozšíření zpřístupněných prostor zámku o interiér mimořádné kulturně-historické a umělecké kvality.

Na cenu NPÚ v kategorii I. Obnova památky jsou nominováni Městys Budišov, Ing. Milan Boček, bývalý místostarosta městyse Budišov in memoriam a Petr Piňos, starosta městyse Budišov.

Objev rudního mlýna ze 13. století

Při archeologickém výzkumu, který předcházel stavbě silničního obchvatu Havlíčkova Brodu, byl na východním břehu Stříbrného potoka objeven relikt rudního mlýna, datovaného do druhé poloviny 13. století. Jedná se o teprve druhý přímý archeologický doklad vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví.

Relikt rudního mlýna se nacházel na přechodu nivy do svahovin na východním břehu Stříbrného potoka. Výzkum měl charakter plošné exkavace ve čtvercové síti. Areál byl charakteristický množstvím archeometalurgického materiálu, ústředním objevem však byly pozůstatky mlýna. Mezi dochovanými dřevy vyniká segment vodního kola, které lze interpretovat jako korečník poháněný stabilní asymetrickou vodní zátěží v korcích. Výpočet i grafické modelování průměru kola došly k výsledku 5 m.

Ze stovek dřev z lednice i z odtokového kanálu je dendrochronologicky datováno 50 vzorků, v nichž se rýsuje několik horizontů: 1270–1274; 1292–1293 a 1295–1299. Tato data jsou klíčovým indikátorem doby údržby kanálu, od čehož lze odvozovat i dobu existence mlýna. Součástí areálu byla i liniová struktura v sousedství mlýna, kterou lze z hlediska nivelací i parametrů považovat za pozůstatek náhonu.

Zřízení středověké stříbrné hutě předcházelo vykácení lesa, jehož pozůstatky zde byly rovněž objeveny a interdisciplinárně zkoumány. Podle dendrodat byl smýcen ve 30. až 40. letech 13. století, což je i doba transformace předlokační osady Brod na město.

Situace byly doprovázeny také množstvím organických artefaktů: jmenovat lze např. části bot a útržky oděvů, nádherně zdobenou koženou pochvu na nůž, zlomek soustružené misky, ale i lýková lana. Organická složka nálezů dává obrazu práce a života ve středověké huti neobyčejnou hloubku.

„Objev je v Evropě teprve druhým přímým archeologickým dokladem vodního kola ve středověkém hornictví a hutnictví. Ve středoevropském měřítku pak jde o vůbec první objev tohoto druhu v tak dobrém a komplexním stavu zachování“, konstatuje Petr Hrubý, který se podílel na archeologickém výzkumu.

Nález podává jedinečné svědectví o technické úrovni produkce stříbra ve středověkém českém státě na sklonku přemyslovského období. Objev má vysoký potenciál posunout poznání v oblastech medievistické a montánní archeologie, ale i hospodářských dějin a dějin techniky. Ve všech oblastech má nadnárodní, tzn. celoevropský význam.

Na cenu NPÚ v kategorii IV. Objev, nález roku jsou navrženi Archaia Brno, z. ú., zastoupená Mgr. Jakubem Těsnohlídkem a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zastoupený doc. Mgr. Petrem Hrubým, Ph.D.

Tavba skla v replice středověké sklářské pece

Kraj Vysočina zůstává významnou sklářskou oblastí. Nejstarší doložené sklářské huti jsou zde zatím datovány do 16. století, lze ale předpokládat i středověké počátky sklářské výroby. Muzeum v Havlíčkově Brodě vybudovalo repliku středověké sklářské pece s cílem fenomén vysočinského sklářství popularizovat.

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod postavilo sklářskou pec v roce 2015 pod vedením tehdejšího ředitele muzea MgA. Jiřího Jedličky a archeologa Mgr. Aleše Knápka. Kromě popularizace regionální sklářské tradice bylo cílem ověřit středověké technologie pomocí surovin a materiálů, které jsou místně běžně dostupné.

Zaměření, stavba přístřešku a zdění topného kanálu proběhlo na podzim 2015, na ně navázala na jaře 2016 jílová část pece, kterou tvoří kopule pece a chladící část. V roce 2016 také proběhla první experimentální tavba sklářského kmene a tavba skla v peci. Původní projekt počítal s pětiletým provozem pece, nicméně na naléhání sklářů a veřejnosti bylo rozhodnuto o jeho pokračování.

V roce 2021 se akce mohla konat pošesté. Byl to specifický ročník, jednak byla prezentace ztížena pandemií covidu a jednak se po zimě propadla chladící část pece a uvolnila se část klenby. Z toho důvodu musela být chladící část nově postavena. Tavba pak probíhala ve dnech 27.–29. srpna 2021. Návštěvníci si mohli sami vyrazit skleněnou medaili a zblízka pozorovat s odborným výkladem skláře Františka Nováka tavbu skla a výrobu replik historických číší z různých období.

„Projekt splnil svůj účel, pomohl posunout naše znalosti historických sklářských postupů a povzbudil zájem o bohatou historii sklářství na Vysočině. Má i mezinárodní přesah“, konstatuje Alena Jindrová, kurátorka Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.

Protože v novověku existovaly silné vztahy mezi českomoravským a dolnorakouským sklářstvím, byla navázána spolupráce s Freilichtmuseum Germanisches Gehöft Elsarn v dolnorakouském Elsarn im Straßertal a v roce 2022 na dosavadní snahy naváže nový jednoroční projekt Sklářská tradice nezná hranic.

Na cenu NPÚ v kategorii V. Prezentace a popularizace jsou nominováni Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, p. o., zastoupené kurátorkou Mgr. Alenou Jindrovou, a sklář František Novák.

Letos probíhá již devátý ročník Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, jenž má vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví.

Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (Obnova památky; Restaurování; Památková konverze; Objev, nález roku; Prezentace a popularizace; Záchrana památky; Příkladná správa a Osobnost památkové péče), široká veřejnost vybírá jednoho vítěze z 35 nominací napříč všemi kategoriemi v rámci online hlasování s názvem Památky děkují.


Hlasovat lze pouze jednou, a to od 15. června do 30. září na stránkách NPÚ - https://www.npu.cz/pamatky-d… Zde se nachází veškeré informace o nominovaných počinech na poli památkové péče za předchozí rok 2021. Vítěz kategorie Památky děkují bude spolu s výherci ostatních kategorií vyhlášen na slavnostním galavečeru 15. listopadu na Nové scéně Národního divadla za přímého přenosu ČT Art a moderace Daniela Stacha.

Foto: zámecká kaple v Budišově