„Jsem moc ráda, že jsme odhlasovali odkoupení tohoto domu. Cítím to i jako takový závazek vůči předkům, kteří ho vybudovali,“ doplňuje místostarostka města Alena Kukrechtová s tím, že odkup je jedinou možností, jak město může mít plnou kontrolou nad jeho dalším využíváním.

Spolkový dům je aktuálně v dobrém technickém stavu a nepotřebuje žádnou zásadní rekonstrukci. Brzy by se v něm tak mohly opět konat plesy, taneční kurzy a další kulturní a společenské akce. „Umím si představit, že bychom tam ve spolupráci s místními základními a středními školami pořádali i společenskou výchovu pro naše děti, kde by se učily třeba stolování, základy etikety a podobně,“ nastiňuje Alena Kukrechtová.

Spolkový dům byl postaven v roce 1899 humpoleckými spolky. Ostatně díky nim získal svůj název. Dlouhá léta fungoval jako prostor, kde se odehrávaly společenské kulturní akce. Ve druhé polovině 20. století sloužil mimo jiné jako kino. V osmdesátých letech přestal byl využívám a začal postupně chátrat. Koncem osmdesátých let mu dokonce hrozila demolice.

K té však naštěstí nedošlo, protože ho začátkem devadesátých let od města koupili manželé Vaňkovi, kteří ho zrekonstruovali a díky kterým začal opět sloužit k účelům, ke kterým byl primárně určen. „Koncem minulého roku nás Vaňkovi oslovili, že už ho nechtějí provozovat a že uvažují o jeho prodeji,“ vzpomíná Karel Kratochvíl.

Vedení města proto nechalo zpracovat znalecký posudek a začala vyjednávání o ceně. „Tu soudní znalec stanovil na zhruba osmadvacet a půl milionu korun. Po jednání s Vaňkovými jsme se nakonec domluvili na ceně osmadvacet milionů sto tisíc korun,“ přibližuje starosta. „Můžeme navíc využít nabídku Vaňkových a rozdělit tuto částku do dvou splátek. Polovinu zaplatíme letos a druhou v příštím roce,“ dodává.

Ačkoli zástupci města s tímto výdajem při schvalování rozpočtu pro tento rok nepočítali, není potřeba si na něj brát úvěr. Díky dobrému hospodaření a daňovým i ostatním příjmům je město schopno odkup zafinancovat z letošního rozpočtu.

V Bystřickém parku miniatur na rozloze 1,4 hektaru si mohou návštěvníci prohlédnou patnáct modelů hradů a dva kláštery, které stojí v Povodí řeky Svratky. Pomyslným začátkem je klášter Porta Coeli a posledním hradem je hrad Skály.

Modely středověkých památek ve volné krajině přibližují dobu jejich rozkvětu ve 14. a 15. století. Jejich současnou podobu si pak návštěvnici mohou prohlédnout na fotografii na doprovodné tabulce nebo při výletech v okolí. Repliky začal tvořit před třemi lety modelář Zdeněk Brachtl. Zaujal ho pozemek, který připomíná řeku Svratku u Jimramova na Žďársku. Jednotlivé terénní vlny se dají využít jako kontrastní návrší pro stavby hradů, některé jsou až deset metrů dlouhé. Modely v měřítku 1:50 zpevňuje autor železem.

Park je protkaný cestami, kolem kterých jsou vysázené ovocné stromy starých odrůd. Nechybí ani lavičky, ze kterých je vidět celý park jako na dlani.

Klášter Porta Coeli- Klášter PORTA COELI byl postaven na počátku13. století. Nachází se v malebné obci Předklášteří. Náš model představuje podobu kláštera z 2. poloviny 15. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Čepička - Hrad Čepička se nachází nedaleko Předklášteří u Tišnova a kdysi stál na vrcholu stejnojmenného kopce. Čepička byl pravděpodobně strážní objekt na obchodní stezce, opevnění hradu však nebylo dostavěno. V roce 1428 vypálili a pobořili husité nedaleký klášter Porta coeli a jednou z variant je, že jeptišky z kláštera tu budovaly opevnění jako úkryt před husitskými vojsky. Náš model představuje podobu hradu ze začátku 15. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Dolní Loučky - Loučky jsou zbytky hradu ležící nad obcí Dolní Loučky. Hrad založili v druhé polovině 13. století páni z Deblína. Hrad získal před rokem 1353 Hroch z Kunštátu a Louček, čímž přešel na boleradickou větev kunštátského rodu a zůstal jejím majetkem až do zániku hradu před rokem 1497. Náš model představuje podobu hradu z první poloviny 15. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Černvír - O hradě v Černvíru existuje minimum písemných zpráv. Nálezy keramiky a především architektonický rozbor nejstaršího jádra kostela Nanebevzetí Panny Marie umisťují jeho založení nejpozději na počátek 13. století. Za svůj vznik hrad vděčí rodu, který se po něm psal - v roce 1285 se připomíná Milek z Černvíru (listina kláštera v Doubravníku) a roku 1309 Vítek z Černvíru (listina kláštera v Tišnově). Náš model představuje podobu hradu ze 14. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Lomnice - Hrad Lomnice byl postaven ve druhé polovině 13. století pány z Lomnice. Na přelomu 14. a 15. století byl přestavěn hradní palác ve stylu vrcholné gotiky. V letech 1665 - 1945 náležel zámek rodu Serényiů. Ti provedli během 17. století barokní přestavbu – došlo ke snížení věže. V 19. století pak odstranili předbranní. Okolí se změnilo v přírodní park. Náš model představuje podobu hradu z 15. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Zubštejn - Nejstarší písemná zmínka o Zubštejně se zachovala až z roku 1344. Přesto vzniká nejspíše již na začátku 13. století, a to v souvislosti s rozvíjející se těžbou stříbrné rudy na protějších svazích řeky Svratky. Na přelomu 13. a 14. století jej získávají Pernštejnové. Po přesunu zájmů Viléma z Pernštejna do Pardubic je hrad opuštěn a postupně zaniká. Náš model představuje podobu hradu z 14. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Pernštejn - Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Hrad Pernštejn byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Poprvé je zmiňován r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. století byl opevněn a renesančně rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). Roku 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu a poté několikrát změnil majitele. Náš model představuje podobu hradu z 13. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Dalečín - Vznik hradu v Dalečíně je spojován s vlastnictvím zdejšího statku Tasovci v první polovině 14. století. V průběhu 15. století po připojení Dalečínska k Pernštejnu, je hrad ponechán osudu. V roce 1588 je dalečínský statek obnoven. Je zbudováno předhradí při panském dvoře. Náš model představuje podobu hradu z 15. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Osiky - Pozůstatky velkého hradu se dochovaly na výběžku vysoké terasy nad údolím potoka Besénku jižně od vesnice. Podle archeologických nálezů vzniká již před polovinou 13. století, snad v souvislosti se založením kláštera Porta Coeli u Tišnova. Zřejmě nedlouho po své výstavbě byl hrad opuštěn. Náš model představuje podobu hradu z 13. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Aueršperk - Aueršperk vystavěl pravděpodobně rod Pernštejnů. Archeologickými nálezy je jeho vznik datován do 2. poloviny 13. století. Byl opuštěn snad ještě před husitskými válkami. Původně se asi jmenoval Bystřice, stejně jako říčka, nad kterou stojí a blízké město Bystřice nad Pernštejnem. Náš model představuje hrad v druhé polovině 14. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Pyšolec - Raně gotický hrad zde stojí od 13. století. O dvě století později, během česko-uherských válek byl hrad rozbořen. Náš model představuje hrad v druhé polovině14. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Kunštát - Jeden z nejstarších moravských hradů, postupně přestavěný na renesanční a barokní zámek. Do roku 1520 rodové sídlo pánů z Kunštátu, kde v mládí pobýval i český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Náš model představuje hrad v polovině15. století a je v měřítku 1:50.

Hrad Louka - Hrad Louka se ponejprv uvádí v roce 1360, kdy byl součástí majetků pánů z Lomnice. V roce 1496 panství kupuje Vilém z Pernštejna a připojuje je ke svým rozrůstajícím se majetkům. Hrad tím ztrácí na významu a mění se ve zříceniny. Náš model představuje podobu hradu z 15. století a je v měřítku 1:50.

V měšťanské domácnosti, která je součástí regionální expozice, si návštěvníci mohou prohlédnout například soubor čajového servisu pocházejícího z významné vranovské továrny na kameninu. Ve sbírkách máme také další výrobky z proslulé míšeňské či slavkovské produkce.

Míšeňskou porcelánku reprezentuje například sousoší galantní scény, která zobrazuje mladou dvojici v milostném dialogu. Ačkoli míšeňská manufaktura byla známá právě vynikajícími porcelánovými figurkami, záběr jejich výrobků byl velmi široký. A tak ve sbírkách nechybí třeba čajová konvice, kterou do muzea v roce 1947 daroval řídící učitel František Štěpánek. Štěpánek muzeu věnoval také šálky z porcelánky v Dalovicích nebo v Březové.

Život se ale samozřejmě neodehrával pouze v měšťanských domech a salonech, a tak nesmíme zapomínat ani na běžnou domácnost. V expozicích jsou k vidění formy na bábovku, džbánky a talíře s lidovými motivy, lívanečník či kropenka. V depozitáři pak nalezneme formy na pečivo nejrůznějších tvarů. Forma na vánočku a bábovku určitě nikoho nepřekvapí, ale ve sbírkách máme i tvar srdce či písmena S. Dochovány jsou také hrnčířské formy ve tvaru tykve, ozubeného srdce či s motivem raka z dílny Antonína Plachetského, které byly používány k výrobě samotných forem na pečení. Z lidové keramiky pak nechybí ani produkce bítešského hrnčíře Františka Zavřela.

Ke kuriozitám v našem depozitáři patří nakousnutá keramická mandarinka, která rozhodně není pozůstatkem svačiny kurátora, ale plnohodnotným sbírkovým předmětem.

V muzeu jsou samozřejmě uloženy také předměty reprezentující místní podniky. Vzhledem k tomu, že ve městě po staletí fungoval pivovar, nechybějí ve sbírkách ani pivní lahve z dob panského pivovaru s erbem Lobkoviců a Harrachů. Z pozdější doby, kdy pivovar provozoval Ladislav Heide, jsou v depozitáři uloženy i lahve od limonády. V souvislosti s regionální produkcí jsou součástí sbírkového fondu také lahvičky od známé francovky Alpy.

Poháry z harrachovských skláren
Součástí muzejních sbírek jsou i skleněné poháry z období biedermeieru z harrachovských skláren, které byly věhlasné svým nápojovým a dekoračním sklem. V první polovině 19. století pak produkovaly sklo barevné, a to díky přidání různých chemických prvků. Použitím chromu vzniklo sklo žlutozelené, kobalt se postaral o barvu modrou a selen barvil sklo dorůžova. Další variantou pak bylo barevně vrstvené sklo, kdy se předmět z čirého skla namočil do roztaveného skla jiné barvy, tato tenká vrstva se probrušovala, čímž se odkryla část čirého skla. Na závěr pak bylo možné hotové poháry zdobit zlacením.

Foto: nakousnutá keramická mandarinka