Vojtěch Zikmund je vystudovaný a dlouhodobě praktikující knihkupec (Vsetín, Praha – knihkupectví Kalich, Nové Město na Moravě – knihkupectví Beran), od devadesátých let překvalifikovaný na pracovníka v sociálních službách. V této pozici průběžně pracoval v Domově pro seniory Mitrov, Domově klidného stáří ve Žďáru nad Sázavou, v Domě s pečovatelskou službou v Novém Městě na Moravě a pak v organizaci, kterou spoluzaložil – Hospicovém hnutí Vysočina, později Domácím hospici Vysočina.

Ve volném čase se Vojtěch Zikmund, žijící v Novém Městě na Moravě, věnuje fotografování, a to zejména krajinářské fotografii. Autor o tom říká: „Interakce práce s knihami se sociálně otevřeným srdcem mi otevřela náhled i na místo, ve kterém žiji, na Vysočinu. Skrze lidi poznávám krajinu, skrze krajinu poznávám lidi. Tahle semknutost krajiny kolem nás a krajiny v nás vytváří toho, kdo jsem. Někdy rozjařený, jindy zadumán, stejně jako ta Vysočina (Krabatina). A takové jsou obrazy, které mi lezou do objektivu a já si dovoluji je skrze fotografie nabízet vám ke zhlédnutí“.

Vojtěch Zikmund doposud vystavoval zejména na společných výstavách žďárských fotoklubů Vysočina a Freeland. Samostatné, tedy autorské fotografické výstavy měl v Novém Městě na Moravě (2018, 2019 a 2022), ve Žďáru nad Sázavou (2022) a ve Vsetíně (2022).

Výstava Vcházení do krajin v Muzeu Vysočiny v Jihlavě potrvá do 18. září.

S počátkem července přechází na druhou etapu, v rámci které se bude opravovat pravý jízdní pás ve směru od D1 na Jihlavu a přilehlé větvě mimoúrovňových křižovatek obsluhující pravý jízdní pás. Jedná se mimoúrovňovou křižovatku (MÚK) I/38 s D1 (EXIT 112), MÚK Pávov, MÚK Lesnov a MÚK I/38 se silnicí III/03824 - ulice Romana Havelky.
Do poloviny října tohoto roku se v pravé části Jihlavského přivaděče bude pracovat na výměně vozovkového souvrství, opravě prvků stávajícího odvodnění, záchytného systému a zabezpečení svahů proti odpadávání nesoudržné zeminy. Dále stavba řeší výměnu a doplnění záchytných a vodicích bezpečnostních zařízení dle aktuálně platných předpisů.

Opravu v pravém jízdním pásu plánuje investor zahájit v úterý 5. července po předchozí přestavbě dopravně inženýrského opatření. Předpokládané převedení dopravy je v noci z pondělí 4. července na úterý 5. července, kdy je očekávaná nízká intenzita provozu. Dopravní omezení bude proti předchozí etapě výraznější a provoz na Jihlavském přivaděči zůstane zachován pouze v levém jízdním pásu - směr D1 a Havlíčkův Brod, kde se bude jezdit v režimu 1+1 jízdní pruh.

V souvislosti opravou silnice u MÚK EXIT 112 Pávov dálnice D1 bude také značena objízdná trasa pro vozidla jedoucí po D1 od Brna do Prahy. Ta bud vedena od EXITU 112 sjezdová od Brna směr Znojmo, Jihlava a dále po D1 na EXIT 104 Větrný Jeníkov, dále po silnici II/131 do Větrného Jeníkova na křižovatku se silnicí II/523. Po silnici II/523 přes Bílý Kámen a Šipnov do Jihlavy na křižovatku se silnicí I/38. Délka objízdné trasy je 22,8 kilometrů.

Pro vozidla jedoucí po dálnici D1 od Prahy je doporučeno sjet na EXIT 104 a dále využít značenou objízdnou trasu popsanou výše, případně jet až na EXIT 119 Velký Beranov a po silnici II/353 dále na Jihlavu.
Řidiči, kteří budou potřebovat využít některou z uzavřených větví mimoúrovňových křižovatek obsluhujících jízdní pás ve směru na Jihlavu se budou moci otočit do protisměru přes mimoúrovňovou křižovatku se silnicí II/523 (ul. Jiráskova) a k odbočení využít příslušné větve MÚK obsluhující levý jízdní pás.

V opravě levého jízdního pásu budou stavbaři pokračovat po zimní technologické přestávce na jaře 2023.

Do opatření se zapojili především policisté z obvodního oddělení Nové Město na Moravě v součinnosti s okolními odděleními v rámci Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. Touto preventivní a především viditelnou činností nezjistili žádné protiprávní jednání.

Policisté ale občas na lince 158 přijímají oznámení od občanů, že někteří motoristé zákazy vjezdu v této lokalitě porušují. Stížnosti se dotýkaly řidičů motocyklů, kteří se měli v lesních porostech pohybovat. Proto kromě kontrol těchto lokalit v rámci běžného výkonu služby dnes realizovali tuto mimořádnou akci. Do akce nasadili také policejní čtyřkolky, které se mnohem snadněji dostanou do méně přístupných míst a terénu, kde kontroly probíhaly.

Podobné akce budou v rámci letní sezóny pokračovat i v dalších místech našeho kraje.

A co si pod pojmem starý tisk vlastně představit? Tímto termínem označujeme tisky z let 1501 – 1800, kterých se v naší muzejní knihovně nachází 224 exemplářů. Většina z těchto tisků je náboženského charakteru, ať už se jedná o bible, pojednání z oblasti morální teorie, sbírky kázání či modlitební knížky.

K nejstarším exemplářům patří první vydání tzv. Bible Severýnovy, kterou v roce 1529 vydal pražský tiskař Pavel Severýn z Kapí Hory. Na poslední straně je dochován také jeho signet, což je grafická tiskařská značka, kterou nakladatelé a tiskaři označovali své tisky. Součástí tiskařského signetu mohly být iniciály tiskařova či nakladatelova jména, často se užíval také znak města jako sídla tiskárny. V našem případě Severýnův signet zobrazuje dva andílky, kteří jednou rukou drží štít se třemi růžemi a druhou vlající stuhy s celým tiskařovým jménem.

Z dalších zajímavých titulů můžeme jmenovat například Historii církevní z roku 1594 z tiskárny Daniela Adama z Veleslavína či Bibli českou, kterou v roce 1613 vytiskl Samuel Adam z Veleslavína.

Zastoupený je v knihovním fondu také německý spisovatel lidové duchovní četby Martin von Cochem, který patřil v 18. století v katolické střední Evropě k nejpopulárnějším a nejvydávanějším autorům. V naší knihovně se nachází hned 23 vydání jeho knih, přičemž polovina z nich je z 18. století, čímž spadá do kategorie starých tisků.

Nesmíme zapomenout ani na Mattioliho Herbář aneb Bylinář. Na přípravě nového českého vydání se významně podílel velkomeziříčský rodák Adam Huber z Riesenpachu, který byl nejen vychovatelem synů Zikmunda Helta z Kementu, ale také pedagogem, lékařem a rektorem Karlovy univerzity. Herbář, který byl vydán v roce 1596, ve sbírkách bohužel nemáme, ale v muzejní knihovně můžeme najít vydání z roku 1924, kdy Hebář ve stejné podobě znovu vydal pražský nakladatel Bedřich Kočí.

PROTIŽIDOVSKÝ SPIS DĚKANA ROBLÍKA
Mezi svazky starých tisků se v našich sbírkách nachází také rozsáhlý teologický spis „Jüdische Augengläser". Autorem je Eliáš Libor Roblík, který byl v letech 1732 – 1748 velkomeziříčským děkanem. Kniha vyšla německy v letech 1741 – 1743 a dokumentuje vztah křesťanství k židovskému náboženství v první polovině 18. století. Kniha vázaná v kůži a opatřená dvěma kovovými sponami budí pozornost také šířkou svého hřbetu, který má úctyhodných 12 centimetrů.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…