Přednáška s titulem Hrad Lipnice – kamenný strážce Posázaví v Univerzitním centru v Telči

Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Přednáška s titulem Hrad Lipnice – kamenný strážce Posázaví v Univerzitním centru v Telči
Přednáška s titulem Hrad Lipnice – kamenný strážce Posázaví v podání dlouholetého kastelána této národní kulturní památky Marka Hanzlíka se bude konat ve středu 25. ledna v 18 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity na náměstí Zachariáše z Hradce 2 v Telči. Vstup je zdarma.

Přednášející představí příběh jednoho z nejmohutnějších českých šlechtických hradů od počátků s pány z Lichtemburka až do dob, kdy lipnickým hradem provázel Jaroslav Hašek.
Krátce o hradě Lipnice
Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých hradů, založený na počátku 14. století mocným rodem pánů z Lichtemburka. Charakteristickou siluetu hradu vymezují dva rozsáhlé obytné paláce – Thurnovský a Trčkovský – a dvě monumentální věže, obranná Velká věž a obytná věž Samson.
Na hradě je k vidění nejen archeologická expozice nebo rozsáhlá sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé, ale také hradní kaple sv. Vavřince z první čtvrtiny 14. století. Kaple je architektonicky nejcennější částí hradu a je zajímavá i svou historií. Právě zde byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží v Českém království.
Více informací o hradu Lipnice nad Sázavou na:
https://
www.hrad-lipnice.cz/… - red -
Lama Navara z táborské zoo získala nového parťáka, samce Martina

Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Lama Navara z táborské zoo získala nového parťáka, samce Martina
Táborská zoologická zahrada se může pochlubit novým zvířecím párem. K samici lamy krotké Navaře, která je mezi návštěvníky už dlouho jedním z nejoblíbenějších zvířat, nyní přibyl samec Martin. Do budoucna by spolu mohli mít mláďata.

„Naše Navara svou povahou potvrzuje, proč se je lama krotká. Je velice kontaktní a je ráda středem pozornosti. Až dosud obývala výběh pouze se zvířecími kamarády – beránkem a zachráněným daňkem Daníkem. Jsme proto rádi, že jsme jí nyní přivezli lamího samce Martina a budeme se těšit na jejich případné potomky,“ uvedl ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Lama krotká je domestikovaným druhem lamy a vůči lidem je většinou nekonfliktní. Patří proto k nejběžnějším domácím zvířatům Jižní Ameriky. Podobně jako lama alpaka je i lama krotká typickým zvířetem především pro Bolívii a Peru, potkat ji však můžeme i na horských svazích v severním Chile, Argentině či Ekvádoru.
Sdružuje se do stád tvořených dominantním samcem a samicemi s mláďaty, kde mají jasně danou hierarchii. Samci bývají při sebemenším konfliktu velmi zuřiví. Samcům při dospívání rostou takzvané bojové zuby, kterými útočí na uši, nohy, krk a genitálie svých soků. Lamy jsou přežvýkavci, hlavní složku potravy tvoří trávy, byliny, keře a lišejníky.
Lamy byly domestikovány před více než 4 000 lety a říká se jim velbloudi Nového světa. Pro svou robustní stavbu těla se lama většinou využívala k transportu různého materiálu, denně je schopna ujít mnoho kilometrů s nákladem i 40 kilogramů. Může žít ve vysokých nadmořských výškách a to proto, že její červené krvinky na sebe váží 3x více kyslíku, než je tomu u ostatních živočichů. Lidé chovají lamy kvůli vlně a trusu, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení jako palivo.
Zoologická zahrada v Táboře je aktuálně v zimním období až do března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00 hodin.
Foto: Eva Nemravová - samec lamy krotké Martin
Filip SUŠANKA
Transformace Domova Kamélie Křižanov míří do finiše, všichni klienti už mají nové sousedy

Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Transformace Domova Kamélie Křižanov míří do finiše, všichni klienti už mají nové sousedy
Poslední tři objekty určené pro běžné bydlení klientů Domova Kamélie Křižanov už zabydleli jejich noví "nájemníci". Na jihlavských adresách Na Kopci a Pávov našlo nový domov mezi běžnou komunitou posledních 18 klientů dosud žijících na zámku v Křižanově, v každé lokalitě byl vybudován také denní stacionář otevřený i pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením z veřejnosti.

Podle krajského radního pro oblast sociálních věcí Jana Tourka další objekty pro spoluobčany s handicapem provozuje Kamélie v Bystřici nad Pernštejnem, Velkém Meziříčí, Křižanově, Kadolci, Osové Bítýšce, Třešti, Novém Městě na Moravě, Žďáru nad Sázavou a v Měříně. Cekem kraj pořídil v rámci procesu transformace Domova Kamélie Křižanov přirozené bydlení pro 124 klientů s různou mírou potřebné podpory včetně návazných ambulantních služeb a to za 423 miliónů korun, z toho 317 miliónů korun kraj získal z prostředků EU, tedy z Integrovaného operačního programu a Integrovaného regionálního operačního programu.
Kraj Vysočina už dokončil transformaci ústavních zařízení pro Domov bez zámku Náměšť nad Oslavou, Domov Jeřabina Pelhřimov, Domova Kamélie Křižanov, Domov Háj. Transformace částečně proběhla v Domově ve Zboží a v Domově ve Věži, připravována je v Domově Černovice – Lidmaň. „Kraj Vysočina patří v rámci České republiky k nejaktivnějším regionům pokud jde o umisťování klientů do přirozeného prostředí běžné městské nebo obecní zástavby. Klienti jsou postupně připravováni na soběstačný život nebo žijí s přiměřenou podporou vycházející z limitů jejich postižení. Kraj Vysočina tak postupně opouští zbytné objekty ústavních zařízení, které převzal od státu v době vzniku krajů,“ uvedl Jan Tourek, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí.
Foto: Transformované bydlení Domova Kamélie v Jihlavě
- tz -
Zpět nahoru na obsah...