„Naše Navara svou povahou potvrzuje, proč se je lama krotká. Je velice kontaktní a je ráda středem pozornosti. Až dosud obývala výběh pouze se zvířecími kamarády – beránkem a zachráněným daňkem Daníkem. Jsme proto rádi, že jsme jí nyní přivezli lamího samce Martina a budeme se těšit na jejich případné potomky,“ uvedl ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Lama krotká je domestikovaným druhem lamy a vůči lidem je většinou nekonfliktní. Patří proto k nejběžnějším domácím zvířatům Jižní Ameriky. Podobně jako lama alpaka je i lama krotká typickým zvířetem především pro Bolívii a Peru, potkat ji však můžeme i na horských svazích v severním Chile, Argentině či Ekvádoru.

Sdružuje se do stád tvořených dominantním samcem a samicemi s mláďaty, kde mají jasně danou hierarchii. Samci bývají při sebemenším konfliktu velmi zuřiví. Samcům při dospívání rostou takzvané bojové zuby, kterými útočí na uši, nohy, krk a genitálie svých soků. Lamy jsou přežvýkavci, hlavní složku potravy tvoří trávy, byliny, keře a lišejníky.

Lamy byly domestikovány před více než 4 000 lety a říká se jim velbloudi Nového světa. Pro svou robustní stavbu těla se lama většinou využívala k transportu různého materiálu, denně je schopna ujít mnoho kilometrů s nákladem i 40 kilogramů. Může žít ve vysokých nadmořských výškách a to proto, že její červené krvinky na sebe váží 3x více kyslíku, než je tomu u ostatních živočichů. Lidé chovají lamy kvůli vlně a trusu, který se používá jako hnojivo nebo po vysušení jako palivo.

Zoologická zahrada v Táboře je aktuálně v zimním období až do března otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00 hodin.

Foto: Eva Nemravová - samec lamy krotké Martin

Podle krajského radního pro oblast sociálních věcí Jana Tourka další objekty pro spoluobčany s handicapem provozuje Kamélie v Bystřici nad Pernštejnem, Velkém Meziříčí, Křižanově, Kadolci, Osové Bítýšce, Třešti, Novém Městě na Moravě, Žďáru nad Sázavou a v Měříně. Cekem kraj pořídil v rámci procesu transformace Domova Kamélie Křižanov přirozené bydlení pro 124 klientů s různou mírou potřebné podpory včetně návazných ambulantních služeb a to za 423 miliónů korun, z toho 317 miliónů korun kraj získal z prostředků EU, tedy z Integrovaného operačního programu a Integrovaného regionálního operačního programu.

Kraj Vysočina už dokončil transformaci ústavních zařízení pro Domov bez zámku Náměšť nad Oslavou, Domov Jeřabina Pelhřimov, Domova Kamélie Křižanov, Domov Háj. Transformace částečně proběhla v Domově ve Zboží a v Domově ve Věži, připravována je v Domově Černovice – Lidmaň. „Kraj Vysočina patří v rámci České republiky k nejaktivnějším regionům pokud jde o umisťování klientů do přirozeného prostředí běžné městské nebo obecní zástavby. Klienti jsou postupně připravováni na soběstačný život nebo žijí s přiměřenou podporou vycházející z limitů jejich postižení. Kraj Vysočina tak postupně opouští zbytné objekty ústavních zařízení, které převzal od státu v době vzniku krajů,“ uvedl Jan Tourek, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí.

Foto: Transformované bydlení Domova Kamélie v Jihlavě