Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

sobota Zpět na hlavní stránku... 27.5 2023


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




Nový fotografický web Tomáše Blažka
6.9.2011 (13:20) - Právě spuštěn na adrese www.fotospoj.cz
Alba, fotografie, reportáže, sloupky - www.fotospoj.cz

• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Zemřel světoznámý egyptolog a přibyslavský rodák Jaromír Málek
V Británii zemřel 23. května přibyslavský rodák - egyptolog Jaromír Málek. Dožil se 79 let. Působil na univerzitě v Oxfordu a zasloužil se mimo jiné o digitalizaci známého Tutanchamonova archivu, jenž dokumentuje jeden z největších objevů v dějinách archeologie.
V Egyptě pracoval na vykopávkách a výzkumech v Núbii, Abúsíru, Sakkáře a Memfisu. Je autorem desítek odborných článků a knih, v češtině vyšly jeho popularizační publikace Tutanchamon: největší objev egyptologie a Kočka ve starém Egyptě.

Profesor Jaromír Málek se narodil 5. října 1943 v Přibyslavi, ve Velké Británii působil od 60. let. Během své kariéry mimo jiné vedl tři roky Světovou egyptologickou společnost.

Egyptologii vystudoval na Univerzitě Karlově, kde v roce 1969 obhájil doktorát. Byl správcem archivu Griffith Institute na univerzitě v Oxfordu, kde též vyučoval.

Narodil se jako prvorozený syn Jaromíra a Růženy Málkových. Povinnou školní docházku absolvoval v Přibyslavi. Tehdejší jedenáctiletku navštěvoval ve Žďáře nad Sázavou v letech 1957 - 1960. Po maturitě byl přijat na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze obor egyptologie a prehistorie.

Tento obor se na univerzitě přednášel naposledy někdy koncem čtyřicátých let 20. století. Znovu se otvíral proto, že byl o několik let dříve v Káhiře založen Československý egyptologický ústav a bylo žádoucí zabezpečit jeho provoz kvalifikovanými pracovníky.

Začátky Jaromíra Málka na univerzitě byly těžké. Odborná literatura v češtině prakticky neexistovala. Bylo nutné vše studovat v angličtině nebo francouzštině a on se do této doby učil hlavně němčině.

Bylo proto nutné rychle doplnit znalost ostatních jazyků. V roce 1963 a 1964 se účastnil epigrafického a částečně archeologického průzkumu území pod budoucí Asuánskou přehradou. Doba, kterou strávil v Egyptě, mu dala praktickou znalost staroegyptských památek, kterou nelze získat žádným studiem a objevené poznatky se staly základem jeho diplomové práce.

Po návratu do republiky v roce 1965 úspěšně s vyznamenáním dokončil studia. Ihned po promoci nastoupil základní vojenskou službu v Plzni. Shodou náhod byl pozván v létě roku 1967 do Oxfordu na pohovor a v lednu 1968 už pracoval na přípravě nového vydání třetího dílu Topografické bibliografie staroegyptských hieroglyfických textů. V té době zde pracoval profesor Jaroslav Černý. Možná díky jemu, možná díky profesoru Zbyňku Žábovi, se mladý egyptolog dostal do Anglie.

Titul doktor filozofie (PhDr.) získal v roce 1969 rovněž na Univerzitě Karlově v Praze, kdy se na krátký čas vrátil do vlasti. V roce 1970 byl již zpět v Oxfordu. Zprávy z domova nebyly vůbec růžové. Někteří jeho spolužáci museli z ústavu odejít. Ale ani na Oxfordu se situace pro něj nevyvíjela moc dobře. Nebylo zde žádné volné místo pro egyptologa. Ale opět zasáhla náhoda. Uvolnilo se totiž místo editora Topografické bibliografie staroegyptských hieroglyfických textů, na němž pracoval jako asistent od roku 1968.

Bylo mu nabídnuto, že mu tato funkce bude svěřena, pokud o ni požádá. Musel se rozhodnout, zda místo přijme, bude se věnovat oboru, kterému se chtěl vždy věnovat, ale tím si zavře dveře k návratu do Československa.

Láska k vědě zvítězily a jeho druhým domovem se tedy stala Anglie, kde si také našel manželku.

Od roku 1981 byl správcem archivu v Griffithově ústavu na Oxfordské univerzitě. V letech 1995 - 1997 se stal prezidentem Mezinárodní asociace egyptologů. Je autorem 170 publikací a 45 odborných článků. Kromě své mateřštiny ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu, ruštinu a egyptskou arabštinu.

Po roce 1989 několikrát s manželkou navštívil rodnou Přibyslav, kde uspořádal řadu besed pro žáky základní školy i pro veřejnost, a také ojedinělou výstavu Hrobka krále Tutanchamona vypovídá.

V knize The cat in Ancient Egypt (vydáno The British Museum 1993) profesor Jaromír Málek napsal:

“Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat ke starověkým civilizacím, ačkoliv se domnívám, že ti, co si myslí, že je budeme sto zcela pochopit, klamou sami sebe."

V rozhovoru pro Havlíčkobrodský deník 5. července 2007 Jaromír Málek Štěpánce Saadouni řekl:

„V roce osmašedesát jsem dostal pozvání do Anglie a nabídli mi, abych tam zůstal. Rozhodl jsem se nabídku přijmout, s vědomím, že se domů už nevrátím.

V devadesátých letech jsem se mohl poprvé podívat domů. Moje matka byla ještě naživu a já zjistil, že jí sice rozumím, ale neumím si s ní pořádně česky popovídat.

Když jsem připravoval v Přibyslavi výstavu o vykopávkách v hrobce krále Tutanchamona a měl psát popisky k fotografiím, musel mi pomoci bratranec Oldřich.

Jinak vám prozradím, že Přibyslav, odkud pocházím, je jediné místo, kde mluvím svou mateřštinou. Jinde většinou totiž cestuji s manželkou a ta česky nerozumí.“

Žena Málková života pocházela z Walesu. Welšané se v Británii považují za svébytnou národnostní skupinu. Mají svůj vlastní jazyk.

„Moje žena si nechala po svatbě své vlastní příjmení. Je v Anglii známou autorkou detektivních románů a její jméno je, jak se v Čechách říká, výrobní značka, která by se neměla měnit,“ řekl Málek Deníku a přidal historku:

„Ona nemá na Přibyslav moc hezké vzpomínky. Ne že by se k ní někdo zachoval špatně, ale na návštěvě si ošklivě zlomila kotník. Musela se nechat operovat v Havlíčkově Brodě na ortopedickém oddělení u primáře Pavla Kubáta, tu operaci tenkrát dělal tuším doktor Staněk.

Mimochodem brodští ortopedi odvedli skvělou práci. Když žena ukazovala doma kotník svému lékaři, první jeho věta byla, to vám dělali lékaři snad někde ve Švýcarsku? Divil se, když slyšel o ortopedii v Havlíčkově Brodě.“

Jaromír Málek je autorem řady populárních knih o životě starého Egypta. Například Svět starého Egypta, která vyšla i v češtině. Knih o staré říši, publikaci o hieroglyfech a zvláštní knihy věnované kočkám, které byly v Egyptě uctívány jako božstvo.

Jeho poslední publikace v češtině má název Svět starého Egypta, napsal ji s Johnem Bainesem.

Kniha pojednává zcela novým způsobem o starém tématu - starověkém Egyptě. Dosud nikdy nebylo toto téma představeno formou kulturního atlasu, jenž přináší nejen mnoho historických a topografických map, ale také erudovaný text, ve kterém se podařilo obsáhnout kulturu této staré civilizace.

O tři roky mladší přibyslavský spolužák Jaromír Kasal vzpomíná, že Jaromír Málek byl v mládí také výborným sportovcem, za Přibyslav hrál volejbal, spoluhráči u vysoké sítě mu mimo jiných byli František Kerbr, Karel Čáslavský a Jan Bezpalec.
Ivo HAVLÍK



Zpět nahoru na obsah...

Přednáška o historii Židů na Havlíčkobrodsku připomene nejen památky, ale i osudy rodin
Přednáška s titulem Historie Židů na Havlíčkobrodsku v podání Mgr. Aleny Jindrové z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod se bude konat ve středu 31. května v 18 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči.
Historie Židů se nám do současnosti promítá především skrze památky – mohutné synagogy a romantické hřbitovy – jakoby ojedinělé výkřiky v krajině. Historie Židů však zasáhla do našich životů mnohem více. Jejich věčným bojem a putováním, vykořeněností a asimilací, uměleckým kvasem a hospodářskou neutuchající aktivitou. Celá Vysočina je toho zářným příkladem.

Hlouběji do dějin Židů nejlépe nahlédneme přes konkrétní osudy, konkrétní jména a události. Na příkladu Havlíčkobrodska si připomeneme významné rodiny, památky a události, běžný život Židů na pomezí Čech a Moravy v průběhu věků i tragédii 20. století. Mnohé z těchto dějin překračuje význam regionu – hřbitovy v Ledči nad Sázavou, Habrech a v Golčově Jeníkově, ješiva (židovská škola vyššího vzdělání) v Golčově Jeníkově, rodina Mahlerů, barákový tábor pro uprchlíky v Německém Brodě za 1. světové války, deník Willyho Mahlera z terezínského ghetta či přeškolovací tábor v Lípě. Židovské obce sdružovaly na počátku 20. století stovky obyvatel v Německém Brodě, Ledči nad Sázavou, Světlé nad Sázavou, Golčově Jeníkově, Habrech a Chotěboři. Po roce 1945 nebyla obnovena ani jedna z nich…
- zprav -



Zpět nahoru na obsah...

Sokolí love story nad Jadernou elektrárnou Dukovany, mladí sokoli letos z hnízda nevyletí
Hned dva 125 metrů vysoké ventilační komíny slouží už čtvrtým rokem jako hnízdiště ohroženého druhu sokola stěhovavého. Sokoli tady vyvedli už osm mláďat. Na hranici krajů Vysočina a Jihomoravského se jedná o naprostou raritu. I v letošním roce dopřál sokolí pár elektrárně v Dukovanech čtyři vajíčka, mladí sokoli ale z hnízda nevyletí.
Stejně jako každý rok, přijel začátkem května do elektrárny ornitolog Václav Beran, výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s., zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem, který spolupracuje na záchraně ohroženého sokola stěhovavého i s dalšími organizačními jednotkami Skupiny ČEZ. "Jeho cílem bylo vystoupat na jeden ze dvou ventilačních komínů, na kterém bylo potvrzeno hnízdění, aby zkontroloval stav hnízda. Na základě sledování dalekohledem a pohybu kolem hnízda předpokládal, že by v něm opět mohla být mláďata. Po sestoupení zpět na zem ornitolog Beran potvrdil hnízdění. Samice dokonce do hnízda snesla čtveřici vajíček (což je podle vyjádření maximum, které při hnízdění samice snese), ale vejce byla studená. Bylo tedy více než zřejmé, že se zde muselo stát něco vážného, co způsobilo přerušení hnízdění elektrárně věrného páru sokola stěhovavého," uvedl tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.

Spolu se smutnou zprávou snesl ornitolog také fotopast, která zde byla celou zimu a poněkud překvapivě byla stále funkční. Díky ní a pořízeným fotkám zjistil až neuvěřitelný příběh. „Na počátku hnízdění probíhalo vše úplně normálně, sokolí pár zůstal stejný jako v minulých letech - samice narozená v roce 2016 v budce na cementárně Čížkovice a samec narozený v roce 2018 na skalním hnízdě v údolí řeky Svratky. Hnízdění začalo úspěšně, samice snášela vejce v obvyklém termínu kolem 10. 3. a i přes nezvykle chladný březen vše až do 3. dubna probíhalo řádně. Potom ale samice zmizela a úlohu zahřívání vajíček převzal samec. 5. dubna se u hnízda objevila neoznačená dospělá samice a o dva dny později ještě jedna mladší. Samec se až do 12. 4. snažil všechna čtyři vajíčka zahřívat, ale zjevně na to nestačil,“ popisuje ornitolog Václav Beran. Protože si musel samec zajišťovat potravu sám, musel nakonec zahřívání přerušit a vajíčka vychladla. Od té doby se u budky vyskytuje jen samec a neoznačená mladá samice. Mláďat sokola stěhovavého se tedy letos z hnízd v Jaderné elektrárně Dukovany nevzlétnou.

Co se stalo „naší“ kroužkované samici se asi nedozvíme. Mohla utrpět zranění při lovu nebo se sama stát obětí přírodních zákonů nebo souboje dvou samic. Příběh hnízdění sokola stěhovavého na ventilačních komínech Jaderné elektrárny Dukovany tím však nekončí. Přítomnost samce s neoznačenou mladou samicí je příslibem pokračování v záchraně tohoto hroženého druhu. „Doufám, že nový pár bude stejně produktivní a že se mláďata podaří na dukovanském komíně odchovat příští rok. Zatím totiž platí, že se to podařilo každý druhý rok a vždy se jednalo o čtyřčata. Nový pár má tak před sebou velkou výzvu,“ říká s úsměvem Václav Beran.
- zprav -



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy

Středa   24. 7. 2024

• Havlíčkův Brod zve o prázdninách na pohádky, do kina i na komentovanou prohlídku Staré radnice
• Přijďte se do táborské zoo blíže seznámit s roztomilými surikatami
• Polovina papoušků se má v češtině přejmenovat, nová jména získají i někteří ptáci. Zastavme tuhle šílenost!
• Festival židovské kultury Male chajim v Třebíči nabídne tance, přednášky, koncerty i výstavu fotografií z židovského hřbitova Pavla Heřmana
• Policisté hledají svědky tonutí pětileté dívenky na Vodním ráji v Jihlavě
• Z policejního deníku: neznámý vandal poničil auto; recidivista kradl v obchodě sušenky a bagety

Úterý   23. 7. 2024

• Výstava miniatur slavné Slovanské epopeje od jihlavského malíře Jana Jiřího Rathsama v expozici Zlaté české ručičky v Pelhřimově
• V třebíčské porodnici mohou nově maminky rodit v šále, na balónu i porodní stoličce
• Z policejního deníku: nález munice v zemi; na silnici se válely přepravky s pivem, auto nikde žádné nebylo

Pondělí   22. 7. 2024

• Pelhřimovské muzeum vystavuje motorky i doplňky, třeba oblečení, helmy či sportovní trofeje
• Čtyři sta let starý dub u Palečkova mlýna u Sokolí na Třebíčsku reprezentuje Vysočinu v anketě Strom roku 2024
• Jihlavská radnice věnuje věci ze ztrát a nálezů Charitě, využijí je lidé v hmotné nouzi nebo bez domova
• Policisté hledají ženu, která po nehodě u Třeštice pomáhala těžce zraněnému řidiči auta Škoda Octavia
• Sériového pětačtyřicetiletého zloděje z Jihlavska policisté dopadli, hrozí mu až tři roky za mřížemi
• Z policejního deníku: řidič osobního auta utrpěl po srážce s traktorem zranění; opilí muži skončili na záchytce

Neděle   21. 7. 2024

• Z policejního deníku: zloděj si odnesl úhlovou brusku; třiasedmdesátiletá řidička nabourala pět aut

Sobota   20. 7. 2024

• Pes opilého majitele, který podruhé během týdne zaútočil na policisty, byl usmrcen
• Tajemství kostelíku svatého Jana Křtitele v Jihlavě
• V reaktoru druhého výrobního bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech je opět palivo, odstávka se blíží ke konci
• Putování po městech Koruny Vysočiny se rozšířilo o Svratku a Křižánky
• Muž v podmínce obtěžoval bývalou partnerku, skončil ve vazbě
• Nenapravitelný muž skončil za mřížemi
• Pětistým miminkem roku 2024 je Lada z Ocmanic
• Z policejního deníku: krádež elektrokoloběžky; opilý muž napadal ženu, urážel ji a vláčel po zemi

Čtvrtek   18. 7. 2024

• Klášter v Nové Říši je novým atraktivním turistickým cílem Vysočiny
• Vlci z nelegálního chovu našli dočasný domov v záchranném centru CITES v ZOO Tábor
• Stavba parkoviště začala, sledovat ji můžete online
• Z policejního deníku: nález letecké pumy; neznámý sprejer počmáral dům a popelnice

Středa   17. 7. 2024

• Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další
• Letní kino v Jihlavě promítne film Barbie
• Z policejního deníku: zloděj odjel na elektrokoloběžce; opilý řidič ujel od nehody

Úterý   16. 7. 2024

• Na Vysočině se množí klíšťata, nemocných klíšťovou encefalitidou a Lymskou borreliózou přibývá
• Lávka u Staré plovárny v Jihlavě je opravená, dělníci k ní nosili nářadí i materiál v kýblech
• V Muzeu rekordů v Pelhřimově je k vidění brazilské vydání knihy a klasické vydání sešitové románu Dobrý voják Švejk
• Kandidátní listiny do krajských voleb podalo na Vysočině třináct politických stran, hnutí a koalic
• Zvířata z táborské zoo si užívají studené sprchy a ledové „dorty“
• Z policejního deníku: zloděj si odnesl centrálu a bezpečnostní zámky; řidič, který boural, nadýchal 3,88 promile

Pondělí   15. 7. 2024

• Jeřáb Nick z táborské zoo je symbolem vznešenosti, dlouhověkosti a věrnosti
• Výstava Metamorfózy završila pobyt francouzských umělců v Telči
• Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně navyšují i plochy dalších plodin
• V parku Gustava Mahlera v Jihlavě začal platit zákaz venčení psů
• Z policejního deníku: vandal poničil garážová vrata; recidivistka ukradla prádlo; opilí řidiči bourali

Neděle   14. 7. 2024

• Policisté v Třebíči evakuovali lidi z domu, kde hořel jeden z bytů
• Práce na odstávce druhého výrobního bloku Dukovan běží i o prázdninách na plné obrátky
• Z policejního deníku: na auto spadl strom, čtyři lidé utrpěli zranění; krádež jízdního kola

Sobota   13. 7. 2024

• Hygienici zakázali koupání v rybníce Ředkovec
• V hmyzím hotelu na louce ve Velkém Meziříčí žije početná skupina včel samotářek

Pátek   12. 7. 2024

• Letní soutěž o zajímavé ceny v infocentrech ČEZ, pozvánka nejen do Dukovan a Dalešic
• Střelmistr z legií František Pól z Mostišť skončil jako školník
• Voňavá výstava Zahrada Vysočiny v Žirovnici představí lilie i jedlé květy, chybět nebude ani kulturní program
• Z policejního deníku: chodec po srážce s autem utrpěl vážné zranění; opilý řidič způsobil nehodu
• V Rašeliništi Pod Trojanem roste vzácná mokřadní ostřice, suchopýr i vachta, na Kozénku se daří vstavači kukačce i koniklecům
• Devětadvacetiletý muž, který sexuálně a fyzicky napadl mladou ženu, skončil ve vazbě

Čtvrtek   11. 7. 2024

• Paměť kůže: Jak sluneční záření ovlivňuje naše zdraví
• MUDr. Karel Kalla. Výjimečný a aktivní muž, který vedl primariát klinické biochemie v pelhřimovské nemocnici šestačtyřicet let
• Táborská zoo získala jednoho z nejinteligentnějších ptáků světa, ohroženého papouška nestora kea
• Hračkobraní v Kamenici nad Lipou nabízí nejen výstavu hraček z přírodních materiálů, ale i divadlo či tvořivé dílny
• Jihlavští policisté dopadli muže, který vykrádal auta a byl i v bytovém domě. Ukradené věci prodával a peníze použil na nákup drog
• Z policejního deníku: opilí sedmnáctiletí mladíci ničili vybavení hřiště

Středa   10. 7. 2024

• Z vyhlídkové věže kostela svatého Bartoloměje v Pelhřimově se můžete rozhlédnout i večer
• Hokejová legenda a trojnásobný mistr světa Jiří Holík oslavil osmdesáté narozeniny
• O prázdninách pozor na úrazy dětí, stávají se hlavně doma
• Policisté hledají svědky a zraněné z víkendového festivalu Vysočina Fest
• Z policejního deníku: krádež elektrokoloběžky před obchodem; zloděj potravin se snažil policistům uplavat

Úterý   9. 7. 2024