V celodenním programu se návštěvníkům představí řemeslníci z Vysočiny na venkovním prostranství dvora i ve vnitřních prostorech Centra. V multifunkčním sále budou promítána videa o nositelích ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina.

K dobré pohodě přispěje harmonikář Petr Sedláček z Dalešic a muzika folklórního souboru Bajdyš.

Na jarmarku své řemeslo ukáží keramička Jana Široká z Třebíče, kovář Václav Noha ze Štěměch, kolář Aleš Uherka se synem z Bystrého u Poličky, košíkář Josef Pěnča z Rudíkova a řezbář Petr Chlubna z Jaroměřic nad Rokytnou. Výrobu vinutých perel předvede Jana Pašková z Třebíče a čerstvé koláče včetně horáckých upeče Petra Jonášová z Třebíče-Podklášteří. U každého stanoviště si mohou velcí i malí návštěvníci řemeslo sami vyzkoušet a svůj výrobek si odnesou s sebou domů.

V rámci řemeslnického jarmarku se uskuteční také dva typy rukodělných dílen určených především pro děti. Ty si mohou nazdobit perníčky s Jitkou Krátkou z Třebíče nebo si vyrobit pěkný dárek s drátenicí Stanislavou Holubovou z Přibyslavic.

Každoročně v letní sezóně krajští hygienici kontrolují stánky s rychlým občerstvením, zda jsou dodržovány podmínky provozní a osobní hygieny a zásady správné výrobní a hygienické praxe. „Jen od května do konce prázdnin jsme zkontrolovali 66 provozoven mobilních stánků a 122 pevných stánků, kde jsou nabízeny pokrmy nebo nápoje. Porušení hygienických pravidel bylo zjištěno u 38 poskytovatelů rychlého občerstvení nabízejících teplá jídla, sladké pokrmy a nápoje,“ uvádí Mgr. Zdeněk Novotný, ředitel Odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání KHSV.

Letošní kontroly proběhly také na velkých hudebních festivalech v kraji. Na jihlavském Vysočina Festu hygienici z Odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání (HVaPBU) zkontrolovali 17 stánků nabízejících pokrmy. Osm z nich bylo bez závad. „U několika stánků jsme zjistili, že nebyla provedena jejich registrace na KHSV. Další závady spočívaly například v nezajištění sledovatelnosti produktů, tedy historie surovin používaných k přípravě pokrmů. Ve stáncích chyběla informace o alergenech obsažených v pokrmech. Obsluha neměla povědomí o vytvoření dokumentu vycházejícího z principů HACCP,“ představuje odhalené závady Kamila Urbanová za HVaPBU. Tento dokument je významný z důvodu popsání rizika při manipulaci s potravinami a pokrmy, aby nemohlo (například nesprávným zacházením s potravinami) dojít k jejich vzájemné kontaminaci a ohrožení zdraví spotřebitele infekčním onemocněním. Provozovna takový dokument musí mít zpracovaný a personál s ním musí být vždy seznámen a postupovat podle něj. „Provozovatelům pěti stánků byla v přestupkovém řízení uložena pokuta,“ doplňuje informaci Urbanová.

Na konci července hostila Světlá nad Sázavou akci Sázavafest. Krajští hygienici se tady zaměřili na stánky nabízející například teplé pokrmy, pizzu, langoše, burgery, bramboráky, hranolky, klobásy, palačinky nebo ovoce v čokoládě. A nechyběly ani teplé a studené nápoje. „Při našich kontrolách bylo odhaleno několik nedostatků. Některým provozovatelům chyběly zásadní dokumenty, proto byli vyzváni k jejich doložení. V několika případech jsme zjistili neúplné označení pokrmů o obsažených alergenech. Dvakrát byl používán nesprávný postup při rozmrazování polotovarů. Také došlo jedenkrát ke klamání spotřebitelů, když na přípravu pizzy byl používán jiný druh sýra, než který byl deklarován v nabídce. Ve třech uvedených případech provozovatelé provedli okamžitá nápravná opatření a zjištěná pochybení byla řešena domluvou. V dalších třech případech bylo přikročeno k uložení peněžitých sankcí,“ říká Jana Krupková z HVaPBU.

Také Prázdniny v Telči byly cílem hygieniků. Provedli tady 9 kontrol stánků s občerstvením. Průběh kontrol popisuje za HVaPBU Pavla Musilová: „Osm kontrol proběhlo ve stáncích, které jsou provozovány na této akci pravidelně. Zmíněné stánky byly napojeny na veřejný vodovod a byl zajištěn přístup k pitné vodě. Jejich provozovatelé mají dlouholeté zkušenosti a nezbytné znalosti.“ U devátého kontrolovaného stánku ale kontroloři zjistili celou řadu pochybení a provozovateli byla uložena pokuta. „Jednalo se o nově umístěný stánek, kdy neproběhla jeho povinná registrace. Provozovatel taktéž nezajistil vytvoření dokumentu postupů založených na zásadách HACCP. Chybělo i označení pokrmů o alergenech a viditelné upozornění o zákazu prodeje alkoholických nápojů osobám mladším 18 let,“ uvádí Musilová. „V provozovně nebylo k dispozici odpovídací zařízení a vybavení pro zajištění provozní hygieny. Dále chyběly doklady k nabízeným teplým pokrmům. Závady byly provozovatelem řešeny bezodkladně, nicméně mu byla vyměřena finanční sankce,“ říká Pavla Musilová. „Pokud by provozovatel svůj záměr konzultoval předem, případně včas svou činnost oznámil, mohl závadám i následnému správnímu trestu předejít. Proto vždy novým provozovatelům doporučujeme svůj záměr, otevřít si stánek s rychlým občerstvením, s námi konzultovat a poradit se dopředu,“ doplňuje svou kolegyni Zdeněk Novotný.

I samotný zákazník by si měl všímat, v jakém prostředí je občerstvení připravováno a podáváno. Když je stánek průběžně uklízený, pracovní plocha a pomůcky jsou čisté, personál má neznečištěný pracovní oděv, na zemi nejsou poházené odpadky, to vše mnohé napoví o výsledné kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízeného jídla, pití či zmrzliny.

Mimo kontrol stánků s občerstvením jsou prováděné na podobných akcích i kontroly zaměřené do oblasti předmětů běžného užívání. Příkladem je například ověření používání plastových obalů na jednorázové použití jako kelímky nebo brčka. Dále KHSV hodnotí předměty, které jsou nabízeny ve stánkovém prodeji. Kontrolují se třeba výrobky pro styk s potravinami, zejména keramika nebo dřevěné pomůcky do kuchyně, jestli splňují hygienické předpisy a nemohou poškodit zdraví spotřebitele. Dalším kontrolovaným sortimentem jsou kosmetické přípravky, jejich správné označování, případně zda neobsahují zakázané látky.

„To není hřbitov, toť můj sad…“ Kytice Karla Jaromíra Erbena
Další z řady tematických ilustračních výstav se zaměří na sbírku balad Karla Jaromíra Erbena – Kytice, jejíž 170. výročí prvního vydání si v letošním roce připomínáme. Tato zásadní sbírka české lidové slovesnosti nemalou měrou ovlivnila zdejší výtvarné umění a výběr z jejích ilustračních doprovodů k nejrůznějším vydáním si na výstavě připomeneme. Nebudou chybět originály takových autorů, jakými byli např. Jan Zrzavý, Felix Jenewein, Alén Diviš, Jan Konůpek, Ludmila Jiřincová nebo současníci Jan Hísek, Jiří Štourač či Miroslav Huptych. Součástí výstavy bude opět bohatý edukační program.

Výstava jedné knihy
Tomáš Řízek: Kytice. Příběhy ožívají
Tato výstava představuje další z našeho cyklu malých výstav věnovaných ilustracím k jedné jediné knize, která je nějakým způsobem významná a jedinečná. V souvislosti s letošní top ilustrační výstavou mapující nejrůznější vydání Erbenovy Kytice, se paralelně v suterénním výstavním prostoru seznámíme s Kyticí ilustrátora Tomáše Řízka, která byla věnována přímo 170. výročí jejího prvního vydání. Tomáš Řízek tuto Kytici vytvořil na Tchai-wanu, kde vyučuje ilustraci, v době covidových lockdownů a vydal ji nejprve v čínštině a posléze v češtině. Jeho výtvarné pojetí Kytice si získalo na druhé polokouli takovou oblibu, že byla zařazena do povinné četby tamějších žáků. Putovní výstava, kterou pak ke svému vydání Kytice realizoval, je páteří i naší Výstavy jedné knihy. Obsahuje výtvarné i literární podněty autora, zamyšlení nad syžety jednotlivých balad a je tak skvělým doplněním naší hlavní výstavy k této Erbenově jedinečné baladické sbírce. Výstava je velice vhodná pro školní kolektivy, které nemají zájem absolvovat hlavní edukační program k výstavě a chtějí si udělat pouze samostatnou prohlídku.
Mgr. Daniela Růžičková

„Určitě je komfortnější nevozit přístroje po dlouhých chodbách, přes prahy a výtahy. Jednoznačně dlouhé převozy nedělají dobře ani samotným přístrojům,“ pochvaluje si radiologický asistent Martin Burian. Celkem tři nové přístroje slouží pro pacienty napříč nemocnicí. Jeden je na dětském oddělení, liší se od ostatních nejenom tím, že je na něm obrázek žirafy: „Oproti ostatním přístrojům má navíc přenosný panel menších rozměrů, umožňující umístění do schránky pod inkubátorem. Nepřijde tak do kontaktu s miminkem, a to může nerušeně zůstat v inkubátoru. Je to výhoda tedy jak pro miminko, tak pro personál, který nemusí novorozence vyndávat,“ popisuje Martin Burian. Tento rentgen slouží pouze pro dětské oddělení, využije se už pro ty nejmenší na novorozenecké JIP, ale samozřejmě i na ostatních dětských jednotkách intenzivní péče nebo standardních odděleních.

Druhý rentgen se využije na jednotkách intenzivní péče, které jsou soustředěné v jednom pavilonu. Třetí je na infekčním oddělení a jeden stávající zůstává na urgentním příjmu, kde slouží například pro pacienty na ARO.

Pojízdné rentgeny využijí všichni pacienti, u kterých zdravotní stav nedovoluje opustit lůžko a lékaři potřebují jejich snímek. Vyšly celkem na 9 976 000 korun a pořízeny byly díky evropskému programu REACT.

Po stopách šedé vody jsme se vydali s vedoucí vodohospodářského oddělení OTS Ladislavou Kružíkovou a technologem pitné a odpadní vody SMJ Tomášem Brabencem. Zodpovědnými odborníky, kteří práci se základním zemským živlem berou s respektem, nadšením, ale i jako velkou společenskou zodpovědnost.

„Lidé co nevidí, netrápí. Ale voda je jeden velký koloběh, takže na tom, co vylejí do záchodu, opravdu záleží, protože třeba celý knedlík, netkaná tkanina nebo olej pak narušují chod čistírny, která se vodu snaží vrátit do přírody v tom nejlepším stavu. Odtud se totiž zase vrací zpět do kohoutků s pitnou vodou,“ uvedla Kružíková.

„Tři věci, se kterými si příroda neporadí, jsou těžké kovy, farmaka a mikroplasty. Co s tím dělat, se už dlouho globálně řeší. Ale začít se stejně bude muset u jednotlivců, protože to, co my na čistírnách pustíme do řeky, je pořád ta stejná voda, která je domovem i pro jiné tvory. Voda, kterou pak sami pijeme,“ doplnil Brabenec.

V Jihlavě je ČOV celkem pět. Ta největší v Hruškových Dvorech pojme celé město a je k ní připojeno přibližně 50 tisíc lidí, její ekvivalentní objem ale dosahuje přes 90 tisíc obyvatel. A pak jsou tu menší v místních částech – na každou je napojeno 50 až sto lidí, ale obsloužily by i 300 ekvivalentních obyvatel. Takové jsou ve Vysoké, v Henčově, nedávno byla zkolaudována jedna v Herolticích a v současné době probíhá stavba další v Kosově.

Velká ČOVka

Provoz ČOV v Hruškových Dvorech byl zahájen 15. prosince 1969. Odpadní voda je velmi agresivní, a tak časem došlo k opotřebování jednotlivých částí. Město se tedy v době rozvoje a zpřísnění legislativních předpisů v letech 2004–2006 rozhodlo k velké rekonstrukci a přístavbě dalších technologií. Od té doby k větší investici nedošlo, tedy až do letošního roku.

Postup čištění odpadní vody v ČOV připomíná kouzelné míchání lektvarů. Magii zde ale nenajdete, všechno to jsou přirozené procesy a správně namasírované mikroorganismy (tzv. aktivovaný kal) usměrněné přesnou technologií. Nejprve se z vody pomocí lapáků odstraní písek a štěrk. Největší nečistoty, jako jsou třeba zbytky jídla, větvě nebo hygienické potřeby pak odstraní tzv. česle. Na konci tohoto mechanického čištění se poslední nerozpuštěné nečistoty nechají usadit v jedné z venkovních nádrží, které pak ze dna i z hladiny odstraní pojezdový můstek. Pak už voda míří do dalších nádrží, kde začne fáze biologického čištění.

Zde jsou do práce povolány zmíněné mikroorganismy. Ty nejprve dostanou bublinkovou lázeň, která je vyhladoví a ty se pak v dalších nádržích s chutí pustí do přeměny složitých znečišťujících látek na oxid uhličitý, plynný dusík a vodu. V posledních dvou bazénech se mikroorganismy ze dna a z hladiny vody opět odstraní a jsou navráceny zase na začátek čistírny na další „šichtu“.

„Mimochodem při provzdušňování se začne voda chovat spíše jako vzduch a pokud by někdo do této osm metrů hluboké nádrže spadl, tak zůstane u dna a utopí se,“ prozradil Brabenec. Jenže právě tyto tzv. elementy a dmychadla, které by do vody měly pouštět ty správně velké bubliny, jsou již zastaralé.

Zastupitelé proto v letošním roce schválili investici 27 milionů korun do jejich výměny. Nová turbodmychadla mají být energeticky šetrnější, přesnější a výkonnější. „Částky, ve kterých se pohybují technologie na zpracování vody, jsou ale vysoké. Pro představu jenom vyčištění jedné z těchto nádrží stojí půl milionu. A energie jenom tady na hlavní ČOVce nás měsíčně stojí více než půl milionu korun,“ doplnil Brabenec.

Nutná energetická soběstačnost

ČOV jsou ale díky zpracování kalu dobrým zdrojem bioplynu, což může dopomoci k jejich vlastní energetické nezávislosti. Navíc by mohl být dostatečně vyčištěný kal, který je plný fosforu a dusíku, rovnou z čistírny využíván jako zemědělské hnojivo.

Jihlava je na tuto budoucnost částečně připravena. Druhá polovina areálu čistírny se totiž skládá z kalového hospodářství. „Ve vyhnívacích nádržích je kal podroben tzv. vyhnívacímu procesu, díky kterému pak není mikrobiologicky závadný. Při tomto procesu navíc vzniká bioplyn, který pak jímáme a vytápíme jím vyhnívací nádrže, případně i administrativní budovu čistírny,“ vysvětlil technolog.

Vyhnívací proces ale na dokonalé vyčištění kalu či energetickou nezávislost jihlavské čistírny nestačí. Kal musí prozatím odstraňovat likvidační firma, která jej právě pro využití v zemědělství dále zpracovává. K energetické soběstačnosti a dokonalému zpracování kalu ale pomalu míří i evropská legislativa.

ČOV nad 100 tisíc ekvivalentních obyvatel by měly být energeticky soběstačné již v letech 2035–2040. Menší čistírny, mezi které patří i ta jihlavská, to budou mít za povinnost také, avšak později.

Malebné ČOV v místních částech

ČOV v místních částech vypadají diametrálně jinak, než ta velká v Hruškových Dvorech. Jsou stavěné šetrně ke svému okolí, takže to jsou nenápadné chatičky či domečky někde u rybníka či na břehu potoka. A místo šesti bazénu obsahují jen jeden, přesto je zdejší proces čištění vody podobný té velké.

O prázdninách byla zkolaudována čistírna v Herolticích a příští rok v dubnu se dokončí stavba ČOV v Kosově. Dále jsou malé čistírny ve Vysoké a v Henčově, která zde stojí již od roku 2019 – dřevěná chatička ve srázu nad potokem. „Tato je nejlépe odvětrávaná. Dřevěné stavby se na ČOVky hodí, protože dýchají, ale musí být dál od obytné části, protože odpadní voda, která se schraňuje na začátku procesu, zapáchá,“ přiznal technolog.

Heroltická ČOV je právě kvůli eliminaci zápachu zděná. Stojí totiž nad zdejším rybníkem, který je blízko obytné oblasti. Pracovníci sem tedy musí jednou za čas přijet vyvětrat. „Když jsem nastoupila, tak byl můj první úkol dokončit stavbu ČOV v Herolticích a musím říct, že to byla velká škola. Nikdo na ní ještě nebyl připojen, a tak měla tendenci zamrzat. Jezdila jsme tam každé ráno a každý večer vše zapínat a vypínat a dýchat na přístroje, aby tam ta voda nezamrzala,“ prozradila s úsměvem vodohospodářská vedoucí.

Kosovská čistírna, která se dokončí v dubnu, bude opět dřevěná. Stojí totiž v malebné krajině na okraji louky. ČOV ve Vysoké naopak nemá žádnou budovu, je to jen poklop v zemi, ze kterého vede voda do dočišťovací nádrže a pak do potoka. „Údržba je kvůli tomu ale náročnější, protože je nutné sem pravidelně jezdit s autem, které ji musí opláchnout,“ přiblížil technolog.

Společně s čistírnami v místních částech vznikají také nové oddílné kanalizace. Ty stávající, které jsou většinou potřeba opravit, město zanechá pouze pro dešťovou vodu, která nadále bez čištění stéká do spodnějších toků. Vytvoří ale také druhou kanalizační cestu pro odpadní vodu, která vede od přípojek u domů do nové čistírny. To vše se vždy snaží sladit s opravami silnic a chodníků.

Jeden takový zásah do infrastruktury v místní části stojí přibližně 40 až 60 milionů. Město získalo dotační podporu až poslední čistírnu stavěnou v Kosově. Od vzniku OTS v roce 2021 bylo tedy pouze do těch menších čistíren v místních částech investováno téměř 100 milionů.

ČOV bez lidí nefungují

Údržba a chod menších ČOV je logicky dražší než té velkokapacitní. Malé ČOV nemají stálé pracovníky, přesto je nutné je udržovat, tedy odvážet velké nečistoty na skládku či nádrže omývat. Navíc jsou v nich více znát nárazové nátoky – tedy ranní a večerní hygiena místních. Přesto i ty malé mají velice důležitou funkci a proto je nutné, aby obyvatelé nejen místních částí spolupracovali a k čistírnám se připojovali. Navíc pokud k takové čistírně není připojen dostatečný počet lidí, tak nefunguje správně a provoz se opět prodraží.

„Chápu, že lidé v místních částech nechtějí, aby do jejich života město zasahovalo. Jenže v dnešní době se používají silnější saponáty i farmaka a vůbec je pro přírodu náročnější zpracovávat lidský odpad v takové intenzitě a objemu. ČOV mají přírodě pomoci a udržet ji, právě i s ohledem na obyvatele, stále zdravou a krásnou,“ doplnila Kružíková.

Například v Kosově již před několika týdny pracovníci OTS roznesli do schránek informační letáky, přestože čistírna bude hotová až březnu příštího roku. „Obyvatelé se na připojení mohou připravit, na letáku jsou nejen odkazy na různé důležité dokumenty, ale hlavně také telefonní čísla na kolegy od nás i ze Služeb, kteří jim vše vysvětlí a se vším pomohou,“ vysvětlila vedoucí.

Co do odpadu nepatří?

„Česle v jedné čistírně nedávno zachytila například celý knedlík či velký kus netkané textilie. Někdy se člověk podiví, co všechno lidé dokáží spláchnout do záchodu. Největším problémem ale stále zůstávají dámské hygienické potřeby a olej z kuchyně, které do odpadu rozhodně nepatří,“ dokončila Kružíková.

Olej a jedlé tuky patří do šedých kontejnerů, které jsou rozmístěny po městě, případně do jednoho ze sběrných dvorů. Použité hygienické potřeby pak do směsného odpadu. Mapu kontejnerů a další informace o odpadech najdete na stránkách jihlava.cz/odpady.

Foto:
horní obrázek: Jeden z bazénů, ze kterého se sbírá kal. Ten je poté využíván ve vyhnívací nádrži, která je na fotce vidět nalevo za bazénem. V nádrži se se bioplyn mění na energii, která samotné nádrže, případně i administrativní budovu čistírny vytápí.

dolní obrázek: Tomáš Brabenec s kolegyní z odboru technických služeb Ing. Ladislavou Kružíkovou prohlížejí provzdušňovací nádrž na ČOV Hruškovy Dvory. Kvůli vysokému obsahu kyslíku by člověk při pádu do tohoto osm metrů hlubokého bazénu zůstal u dna a nevyplaval na hladinu

Policisté z Vysočiny ovládli soutěž i v loňském roce a letos se jim podařilo loňské prvenství obhájit. Srovnávacího závodu se zúčastnilo celkem jedenáct týmů z krajských ředitelství a tým Speciální jednotky ochranné služby Policie České republiky. Pětičlenné týmy policistů, kteří jsou v rámci svých ředitelství zařazeni do družstev krajských pořádkových jednotek, si při soutěži prověřily fyzickou zdatnost, fyzickou sílu, obratnost, chladnou hlavu při řešení záhady zamčeného pokoje nebo střelecký um.

Podporu soutěžícím policistům vyjádřil svou přítomností také policejní prezident genpor. Martin Vondrášek, který následně ocenil jejich nasazení a předvedené výkony. Při té příležitosti kolegům také poděkoval za jejich nelehkou službu při zabezpečování veřejného pořádku.

„Nikdy není snadné v jakémkoliv závodě zvítězit, ale mnohem obtížnější je další rok prvenství obhájit. Policistům z našeho krajského ředitelství se to podařilo a já jsem na jejich výkony právem pyšný. Dokázali dokonale pracovat v týmu, kdy se musel jeden na druhé spolehnout a výsledek se dostavil,“ uvedl brig. gen. Mgr. Miloš Trojánek, ředitel Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Krádež jízdního kola
Policisté prošetřují krádež jízdního kola, ke které došlo v pondělí 11. září mezi sedmou a osmou hodinou ráno ve zdravotnickém zařízení na ulici Nádražní v Havlíčkově Brodě. "Pachatel odcizil horské jízdní kolo CTM, černobílé barvy. Škoda, kterou pachatel svým jednáním způsobil, byla předběžně vyčíslena na částku přes pět tisíc korun", informovala mluvčí policistů Michaela Lébrová. Policisté případ zadokumentovali jako přestupek proti majetku a po pachateli pátrají.

Krádež jízdního kola
Policisté šetří případ krádež jízdního kola z neděli 10. září v Třebíči. "Pachatel vnikl v době mezi třetí a půl šestou odpoledne do bytového domu na Dělnického náměstí. Ze společných prostor odcizil jízdní kolo značky Author za necelé dva tisíce korun", uvedla mluvčí policistů Jana Kroutilová. Policisté místo činu ohledali, zadokumentovali a provedli v lokalitě šetření. Po pachateli a odcizeném kole pátrají. Případ policisté šetří pro podezření ze spáchání přestupku proti majetku.

Muž neplatí výživné na svého syna
Pětatřicetiletý muž je podezřelý ze spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy. Vyživovací povinnost si neplní od listopadu loňského roku. "Měsíčně má na svého devítiletého syna, který žije s matkou na Žďársku, platit částku přes tři tisíce korun. Celkově muž dluží na výživném třicet pět tisíc korun", uvedla M. Lébrová. Policisté případ prověřují.

Alkohol za volantem
Z přestupku na úseku dopravy je podezřelý řidič auta Volkswagen, kterého policisté zastavili v pondělí 11. září před šestou hodinou ráno na ulici Pražská v Havlíčkově Brodě. "Devětatřicetiletý řidič se na výzvu policistů podrobil dechové zkoušce. Její výsledek byl pozitivní a naměřená hodnota činila 0,54 promile alkoholu. Opakované dechové zkoušky přítomnost alkoholu potvrdily. Policisté muži na místě zakázali další jízdu", informovala mluvčí policistů Michaela Lébrová. Řidičský průkaz mu zadržen nebyl, neboť jej při kontrole nepředložil. Muž se bude před příslušným správním orgánem zodpovídat z přestupku na úseku dopravy.

Test na drogy byl pozitivní
Dnes, 12. září, po půlnoci zastavili policisté v Pelhřimově na ulici Čajkovského osobní auto Škoda. "Pětadvacetiletý řidič byl policisty vyzván k podrobení se testu na přítomnost omamných a psychotropních látek. Výsledek testu byl pozitivní na amfetamin, kokain a opiáty. Následně byl muž vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu v nemocničním zařízení, s čímž souhlasil. Dechová zkouška byla u muže negativní. Policisté muži zakázali další jízdu", uvedla Michaela Lébrová. Výsledek toxikologického zkoumání ukáže, zda se muž bude zodpovídat z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky nebo z přestupku na úseku dopravy.

Řidič je podezřelý z přestupku
V neděli 10. září zastavili policisté v Třešti na Jihlavsku po jedenácté hodině večer vozidlo Citroen, jehož řidič jel po ulici Palackého. "Dechová zkouška byla u třiadvacetiletého muže negativní, test na zjištění přítomnosti návykových látek ale ne. Test u řidiče ukázal pozitivní hodnotu na amfetamin. Policisté muži zakázali další jízdu", informovala Jana Kroutilová. Řidič je podezřelý ze spáchání závažného přestupkového jednání na úseku dopravy.

Řidič pod vlivem alkoholu
Policisté odhalili v Brtnici na Jihlavsku muže, který řídil vozidlo s téměř čtyřmi promile alkoholu. V pondělí 11. září jel kolem osmé hodiny večer s vozidlem Seat. "U dvaačtyřicetiletého muže provedli policisté dechovou zkoušku a naměřili mu hodnotu 3,83 promile alkoholu. Opakované zkoušky u něho ukázaly hodnoty ještě vyšší. Muž nespolupracoval a snažil se z místa utéct. Policisté ho zajistili a odvezli na protialkoholní záchytnou stanici k vystřízlivění. Řidičský průkaz muž nepředložil", informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, případ dále prověřují.