"Celá lenochodí rodinka se nachází v pavilonu Hacienda Escondido, kde návštěvníci při troše štěstí mohou mládě zahlédnout. Jelikož se malý lenochod narodil mimo hlavní návštěvnickou sezónu, nebylo nutné pavilon uzavírat. Pracovníci zoo prosí však návštěvníky, aby se v pavilonu chovali tiše a ohleduplně", doplnila S. Kubíčková.

Aktuálně se v zoo nachází čtyři lenochodi. Rodičovský pár, loňská samice a letošní mládě. Lenochody dvouprsté zahrada v Jihlavě chová od roku 1998 a mláďata zde přichází na svět pravidelně, z čehož mají všichni velkou velkou radost.

Lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) dosahuje váhy 4 - 8 kilogramů a měří až 70 centimetrů. Jeho domovem je Venezuela, severní Brazílie, Guayana, Surinam, Francouzská Guayana – tropické pralesy Je býložravec, živí se listím i větvičkami a plody
Samice je březí 240 - 325 dnů a poté rodí ve větvích stromů jediné mládě, které se svými drápy celý následující rok pevně drží na břiše své matky.

Peter Šabo prošel velkým vývojem jak lidským, tak výtvarným. Je absolventem bratislavské VŠVU, kde byl žákem klasika slovenské grafiky profesora Oresta Dubaye. Po studiích se zprvu věnoval pouze kresbě a ilustraci. Jen pozvolna a bázlivě vstupoval na půdu malířskou. Při tomto hledání se dlouho nedovedl oprostit od své grafické minulosti. Teprve – asi zákonitě – po životních omylech a kotrmelcích šel do sebe a nalezl sám sebe. A tím i svou malbu. Výběr z ní představuje současná výstava v jihlavském Domě Gustava Mahlera.

Obrazy Petra Šaba tvoří svébytný, duchovní prostor, zhutněné ztvárnění zážitkových obzorů. Zračí se v nich znaky a signály, jež znamenají jeho svět. Podstatou bývají abstrahované postavy pohroužené ve vlastním všehomíru, budící svou střízlivostí, strohostí a masivními tvary pocit tíhy a monumentality. Působí jako archetypy či symboly, do nichž si divák může promítat své osobní sny a fantazie, přiřazovat jim libovolnou podobu.

Díla na sobě nesou mnoho záznamového, dojmového, což svědčí pozoruhodně o jakosti vjemu ostře promítnutého v obsažnou malbu. Autor sice vychází z konkrétních okolností, ale klíčovou se stává konfrontace s jedinečností člověka. To vše v kombinaci úzké barevné škály akrylů strukturovaných broušenými tmely a pískem.

Jeho dílo je syntézou protikladů, rozumovosti a citovosti, úvahy a intuice, odvážnosti a pokory. Nejsou zde váhání ani neklid. Dopracoval se k erudovanému, vyváženému, nuancovanému, čas od času jemně dvojsmyslnému, navzdory zdánlivé spletitosti zřetelnému umění. Méně vášně než zápalu, více domyslitelných věcí než přesných tvrzení, hodně rozjímání, tak se jeví jeho dílo. Imponuje méně než ta efektnější, ryčnější. Leč, bezpochyby, proniká hlouběji do duše.

Peter Šabo žije v Martině a již téměř čtyřicet let tvoří v ateliéru po zakladateli moderního slovenského výrazu Miloši Bazovském. Kromě Slovenska vystavoval ve Francii a Nizozemsku.

Výstava v Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici v Jihlavě potrvá do 25. listopadu a otevřeno je od úterý do soboty 9 - 12 a 12:30 - 17 hodin.

V zámeckých expozicích je například vystaven průkaz opravňující ke vstupu do prostoru, kde se manévry konaly. Vyhotoven byl na konkrétní jméno a byl opatřen pořadovým číslem, v našem případě se jedná o průkaz číslo 1479. V rámci prohlídkového okruhu návštěvníci nahlédnou také do ložnice, která v době manévrů patřila rakousko­‑uherskému císaři. Prohlédnout si v ní mohou dřevěnou barokní postel, ve které František Josef přenocoval.

Jako připomínka významných hostů na zámku zůstaly uchovány jejich podpisy, a to obou císařů, arcivévody Karla, následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie.

V archivních fondech se nachází také množství fotografií, které průběh manévrů dokumentují. Zaznamenány jsou nejen momenty přímo z terénu, ale také například slavnostní výzdoba před velkomeziříčským zámkem.

Právě na slavobráně a na vstupní bráně vedoucí na nádvoří byly zavěšeny velké ovály zdobené moravskou a rakouskou orlicí. Na kruhovém plátně pak byly vyvedeny iniciály německého císaře Viléma II. a rakousko­‑uherského císaře Františka Josefa I.

V rámci manévrů byly zhotoveny také různé upomínkové předměty. Ve sbírkách muzea se tak můžeme setkat s medailí, na které je zobrazen jak František Josef I., tak i jeho německý protějšek Vilém II. Medaile o průměru necelých 3 centimetrů obsahuje také dvojjazyčné české a německé sdělení, že se jedná o upomínku na císařské manévry u Velkého Meziříčí na Moravě v roce 1909.

Světlo světa spatřily rovněž vzpomínkové pohlednice, kterých bylo vydáno hned několik druhů. Jednalo o barevné okénkové pohlednice s různými pohledy na město a zámek hraběte Františka Harracha. Povětšinou na nich nechyběli oba dva císaři, v některých případech byli vyobrazeni i další významní účastníci, jako byl například následník trůnu František Ferdinand d'Este či arcivévoda Evžen.

Jelikož manévry byly velmi sledovanou událostí, byli zde přítomni také zpravodajové jednotlivých listů. Díky tomu o událostech referovaly Lidové noviny, Národní listy či Rovnost, přičemž právě originály článků z Rovnosti se v našem archivu nacházejí.

Soupis výdajů
Manévry se samozřejmě netýkaly pouze zámku, ale žilo jimi celé město. V rámci příprav byla ve městě provedena řada úprav. V archivu nalezneme dokument „Přehledný soupis výdajů vzešlých následkem císařských manévrů městské obci Velkému Meziříčí", kde jsou jednotlivé práce a úpravy sepsány a samozřejmě také vyčísleny. Díky tomu víme, že město investovalo nejen do předláždění silnic či opravy školních budov, městské věže a radnice, ale pořídilo také nosítka pro nemocné, obvazy a jiné antiseptické potřeby či hasicí přístroje s příslušenstvím. Peníze byly vyčleněny také na výzdobu města a veřejných budov, na opravy památných soch na náměstí či na přípravné práce k ubytování vojska.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…