Osudy 22 vladařů napříč pěti staletími budou návštěvníkům světelského zámku představeny formou informačních panelů, vyobrazení a exponátů co nejvěrněji ilustrujících období jejich vlády. K nejzajímavějším patří ukázka Řádu zlatého rouna a Longinova kopí, kopie slavnostních šatů Marie Terezie a korunovačního pláště Ferdinanda II., oficiální replika Pražského Jezulátka, příklady husitských zbraní, faksimile středověkých listin a další.

Autorem znamenitých replik korunovačních klenotů je jeden z nejlepších českých a evropských zlatníků, legenda mezi šperkaři – Jiří Urban, který realizoval šperky např. pro anglickou královnu Alžbětu II., kříž pro papeže Jana Pavla II., repliku císařské koruny Svaté říše římské a nedávno také repliky cášské či lombardské koruny. Přesnou repliku korunovačního meče zhotovil zbrojíř Patrick Bárta.

Příběh korunovačního kompletu se začal psát společně s panovníkem Karlem IV., kdy byly ke Svatováclavské koruně přidány další předměty, které tvoří základ svatovítského pokladu. V průběhu staletí se u moci střídali panovníci, kteří měli vliv nejenom na současnou podobu našeho státu, ale také klenotů samotných. Středověké klenoty (koruna, žezlo a jablko) byly používány při korunovacích českých králů až do počátku 17. století a naposledy je s nimi vyobrazen císař Matyáš Habsburský. V průběhu třicetileté války se pak žezlo a jablko dostaly natrvalo do Vídně, kde jsou uloženy dodnes. Nové renesanční kusy žezla a jablka byly vyrobeny pro Ferdinanda I. Habsburského. Současný komplet použil jako první panovník až Ferdinand II.

Výstava korunovačních klenotů v prostorách zámku ve Světlé nad Sázavou potrvá do 31. ledna 2024.

„S retušemi maleb jsme tak ve dvou třetinách. Letos děláme klenbu a římsy,“ uvádí restaurátor Pavel Procházka. Klenba celého sálu byla odkryta před třemi lety. „Pod silnou vrstvou nátěrů se objevila spousta maleb, dokonce i desky z Desatera nad svatostánkem,“ popisuje dobrodružnou práci restaurátor. Do té doby nebyl rozsah maleb vůbec znám.

„Práce na celkové obnově synagogy potrvají ještě tak 2 až 3 roky,“ informoval architekt Jaroslav Klenovský ze Židovské obce Brno a vyjmenoval, co vše ještě restaurátory čeká. Budou to vchodové dveře, kamenný portál, doplnění omítek, osvětlovací tělesa, svatostánek a řečiště. „Uprostřed sálu se našly jeho základy, ale přesnou podobu neznáme. Bude tedy obnoveno na základě analogie z jiných synagog,“ dodala referentka památkové péče města Lucie Volfová.

Velké Meziříčí je město s bohatou židovskou historií, která s určitostí sahá až do roku 1636. Židovská obec zde sice byla zlikvidována nacisty v roce 1942, ale za 300 let své přítomnosti zde zanechala viditelné stopy. Kromě patrných částí židovské čtvrti je nejnápadnější tzv. Nová synagoga, která tvoří nepřehlédnutelnou dominantu na dopravní tepně Novosady.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…