Soubor dřevěných vyřezávaných postaviček, které se pohybují pomocí systému táhel poháněných vodním kolem, je na nádvoří Horáckého muzea od jara do podzimu spouštěn každou půlhodinu.

Původní zařízení začal již ve čtyřicátých letech 20. století stavět pro svá vnoučata na potoce ve Víru obyvatel Vincenc Navrátil. Mlýnek nejdříve čítal několik dřevěných figurek, které rozpohybovala síla vodního proudu, ovšem jejich počet byl autorem, povoláním seřizovačem tkalcovských stavů, rozšiřován až do počtu zhruba sedmi desítek. Spousta postaviček představuje obyčejné lidi z Novoměstska při jejich každodenních radostech a starostech.
Celý mlýnek je dlouhý asi tři metry a postaviček jsou na něm desítky. Od dětského kolotoče přes kováře, pijany v hospodě, cvičence s činkami nebo tančící dvojici po manželský pár, kdy žena muže vychovává paličkou na maso. A vše se hýbe. Největší úspěch u diváků má toaleta, u které se otvírají dvířka. Uvnitř sedí pán a probíhá tam běžný děj.

Po smrti Vincence Navrátila jeho dědicové ojedinělou technickou památku věnovali Horáckému muzeu, kde je uložena v depozitáři, na dvorku funguje její replika.

Strašidelné podzemí ve sklepě Horácké muzea nabízí pět strašidelných zastavení. Ukáže skřítky, hejkala i bludičky, čerty, jak hrají kuželky, ohnivý sud, zavede návštěvníka do tajemného lesa Ochoza, který je sídlem lesních bytostí a strašidel, potkat tu mohou i Elišku ze Skal.

Novinkou mezi tradičními turistickými trasami na Vysočině je tzv. projekt Zdravé srdce. „Jde o kilometrový úsek cyklostezky na Humpolecku, kde si během rychlé chůze měříte čas i tepovou frekvenci a přes QR kód hodnoty vkládáte do aplikace. Ta data vyhodnotí a porovná je s fyzickou zdatností ostatních přihlášených", informoval náměstek krajského hejtmana pro kulturu a cestovní ruch Roman Fabeš.

Na Vysočině se Klub českých turistů stará o 3 240 kilometrů pěších a lyžařských tras a o 2467 kilometrů cyklostras. Každoročně parta 120 proškolených značkařů obnoví zhruba jednu třetinu značek. Mimo to, že jim vrátí sytou barvu ještě vymění poškozené, zničené a ztracené značky, narovná směrovníky a nahradí už nečitelné mapy. Kraj Vysočina od roku 2002 přispěl na obnovu turistického značení v regionu téměř sedmi miliony korun.

Na území Vysočiny je aktuálně vyznačeno téměř šest tisíc kilometrů různých tras. Právě na obnovu turistického značení přispívá Kraj Vysočina téměř půl milionem korun ročně, díky čemuž mohou vznikat i nové trasy.