Sada dvanácti obrázků ukazuje region jiným úhlem pohledu. Nejen významné vysočinské památky, včetně třech zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, ale i typická zvlněná krajina bude v příštím roce každý měsíc těšit nejedno oko.

Každý ročník kalendáře zobrazuje jiné téma. Autorem fotografií z jiného úhlu pohledu je fotograf Jakub Mertl z Třebíče, grafické práce provedl Petros Martakidis. Kalendář ozdobí nejen příspěvkové organizace kraje, ale i všechna města a obce na Vysočině, vychází v nákladu čtyři tisíce kusů a je dvojjazyčný, český i anglický.

Zámečník se tak mnohdy musel přizpůsobit výtvarnému návrhu, který vznikl mimo jeho dílnu. I když se jednalo často o ryze technická zařízení, zaujímal zámek důležité místo a jeho spojení s architekturou a nábytkem určovalo jeho umělecké zpracování. Nesmíme opomenout ani skutečnost, že právě zámek se stal důležitým ukazatelem přijetí nových uchazečů do zámečnického cechu. Jeden takový mistrovský kus z přelomu 17. a 18. století, jak se předmět předkládaný posuzovací komisi nazýval, se nachází i ve sbírkách našeho muzea.

V depozitáři je uložena celá řada zámků i s dochovanými klíči, ať už se jedná o zámky dveřní, zásuvkové, nábytkové či zámky visací. V evidenčním systému ale nalezneme i klíče samostatné, jako jsou například ty gotické pocházející z archeologických nálezů.

Ve sbírkách se setkáme také se souborem tří klíčů zakončených rukojetí ve tvaru trojlístku. Dnes už se můžeme pouze domnívat, ke které cechovní truhlici či městské pokladnici tyto klíče pocházející z 19. století patřily. Že se zámek nemusel odemykat pouze jedním klíčem, nám dokazuje také kovaný železný truhlicový zámek z konce 17. století, který je opatřen hned třemi klíčovými otvory.

Zámky jsou skupinou předmětů, ke kterým ve většině případů nemáme bližší informace o jejich původu a ani nevíme, jak se do sbírek dostaly. Ovšem některé z nich jsou například opatřeny datací. Tudíž můžeme zjistit, že jeden z renesančních dveřních zámků pochází z roku 1579, podstatně mladší je pak visací zámek s přinýtovaným štítkem s vyrytým letopočtem 1890. Tento visací zámek je opatřen šáličem, což je skrytý ovládací prvek, díky němuž je možné uvolnit překážku bránící zasunutí klíče do klíčového otvoru. Ovšem k překonání této překážky obvykle stačila trocha trpělivosti a kombinačního úsilí, čímž se význam šáličů podstatně snižoval.

Ve sbírkách nalezneme také klíč, který plnil pouze funkci dekorativní, ale s naším tématem bezesporu souvisí. Původně byl tento přes 30 centimetrů dlouhý klíč opatřený iniciály AS umístěn na vývěsním štítu místní zámečnické dílny Antonína Suka.

Barokní zámek
V depozitáři muzea se nachází velmi dekorativní barokní zámek pocházející z první poloviny 18. století, který je upevněný na dubové desce. Jedná se o krásnou zámečnickou práci s plastickými figurálními a vegetabilními motivy. Čelní deska zámku je reliéfně zdobena akantovými rozvilinami, zakončení kliky má tvar mušle a zástrčka je vymodelována do podoby zvířecí hlavy. Na boku pouzdra je vyryta informace o tom, že zámek v roce 1945 opravil František Příhoda. Právě František Příhoda, trafikant prodávající cigarety a kuřácké potřeby v ulici Vrchovecká, muzeu zámek v roce 1947 daroval do sbírek.

Zdroj: https://www.velkomeziricsko.…