Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

čtvrtek Zpět na hlavní stránku... 24.10 2024


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Adventní a vánoční atmosféru na jihlavském náměstí pomůže vytvořit smrk pichlavý z Telče
Masarykovo náměstí v Jihlavě v čase adventních a o Vánocích rozzáří dvanáctimetrový smrk pichlavý z Telče. Jeho převoz a instalace se bude konat ve středu 20. listopadu.
Smrk městu nabídla majitelka rodinného domu v Telči, odkud strom pochází. Dřevorubecká firma převeze strom z Telče do Jihlavy 20. listopadu. Smrk vysoký dvanáct metrů bude Masarykovo náměstí zdobit až do 7. ledna.

Město Jihlava za instalaci stromu, jeho ozdobení a další vánoční výzdobu v ulicích centra zaplatí zhruba půl milionu korun. O adventní a vánoční program se opět postará příspěvková organizace Brána Jihlavy, která má na tento čas připraveno přibližně třináct milionů korun.

Strom společně s vánoční výzdobou bude rozsvícen na první adventní neděli 1. prosince.

Foto: Ivana Hamáčková
Eva ŠINKOVSKÁ



Zpět nahoru na obsah...

Kaple Panny Marie Bolestné v Kámeni bude kompletní fasádu a upravené okolí
Kaple Panny Marie Bolestné u hradu Kámen na Pelhřimovsku získá novou fasádu, Kraj Vysočina nechá také upravit přilehlé pozemky. Práce si vyžádají částku téměř tři miliony korun a práce, které by měly trvat přibližně šest měsíců, budou zahájeny v příštím roce.
„Naším záměrem je, aby kaple zůstala přístupná i v průběhu stavebních prací. Zda to bude opravdu možné, se ale ukáže až v příštím roce. Nicméně platí, že bude otevřená při mimořádných akcích, jako je květnová poutní mše svatá, noc kostelů nebo Den evropského dědictví v září,“ informovala náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová. V létě bude možné památku navštívit o víkendech a svátcích nebo po předchozím objednání.

„Západní fasáda získá jednotný nátěr a v plánu je také úprava okolí spočívající v položení zátěžového trávníku, zhutnění podkladu a částečného přetvarování terénu z důvodu odvedení dešťové vody od kaple,“ přiblížil náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury Roman Fabeš s tím, že kolem památky navíc vznikne okapový chodníček.

Památka, kterou kraji v roce 2018 darovalo českobudějovické biskupství, byla rekonstruována v letech 2018 až 2022. Kaple byla postavena roku 1667 jako hrobka rodu Malovců, tehdejších majitelů hradu Kámen.

Kraj aktuálně rekonstruuje také nedaleký hrad Kámen a současně v podhradí staví nové návštěvnické centrum v místě bývalého pivovaru. Oba projekty by měly být hotové za dva roky.
- red -



Zpět nahoru na obsah...

Legionář, který vítal ve Velkém Meziříčí T.G. Masaryka
Hřebenář Václav Peníška z Velkého Meziříčí trávil část války v uhelných dolech, po válce se pak uchytil na berňáku. Pojďme se seznámit s jeho osudem.
Václav Peníška se narodil ve Velkém Meziříčí 11. září 1886 v domě číslo popisné 256 na Karlově, do rodiny nádeníka Petra Peníšky, kterýžto byl synem soukeníka Václava Peníšky z Dačic a jeho ženy Kateřiny rozené Živné. Matkou Václava byla Petrova žena Františka, dcera domkáře z Lesůněk Františka Říhy a jeho ženy Františky rozené Trojanové. Václav měl bratra Metoděje a Jana a sestry Marii a Annu.

Před válkou se Václav vyučil hřebenářem, ale pracoval jako soustružník rohů. Do války šel s jihlavským 81. pěším plukem, na frontu odjel 14. října 1914. Ovšem hned byl raněn do nohy a když se vrátil na frontu, tak už 26. prosince 1914 u vesnice Szczepanowice (jižně od Tarnówa) padl do ruského zajetí. V zajetí pobýval nejprve ve Skobelevu (severně od Tuly), později pak ve Ferganské oblasti v dnešním Uzbekistánu. Nejprve pracoval v uhelných dolech a později u státní dráhy.

Už v červnu 1917 se přihlásil do československých legií, ale než se dočkal přijetí, začal sloužit v ruské armádě, a to konkrétně u Orenburského kozáckého pluku č. 15 a s ním bojoval proti rakouským a německým vojskům. Dne 31. srpna 1918 byl přijat ke strážnímu praporu československých legií, krátce na to přešel k 9. střeleckému pluku „Karla Havlíčka Borovského". S ním bojoval v květnu 1919 proti partyzánským oddílům Ščetinkina a Kravčenka a později se podílel na ochraně magistrály v úseku Kungur – Šumicha – Kansk.

Domů se vracel na lodi Protesilaus, která z Vladivostoku vyplula 8. června 1920 a přes Tichý oceán zamířila k břehům Ameriky a zakotvila v kanadském přístavu Vancouver. Tam transport přestoupil do vlaků a po kolejích se přemístil na východní pobřeží do Quebecku, kde se opět nalodil, a přes Atlantik zamířil do německého přístavu Cuxhaven, kde zakotvil 1. srpna 1920.

Když se Václav Peníška vrátil domů, byl přijat do finanční služby a začal pracovat jako berní vykonavatel v Jihlavě. Tam ovšem dlouho nevydržel a na vlastní žádost byl přeřazen k finanční správě ve Velkém Meziříčí. Dlouhá léta byl jednatelem Československé obce legionářské – jednota Velké Meziříčí. Za legionáře tak v roce 1928 vítal ve Velkém Meziříčí prezidenta T. G. Masaryka.
Petr CHŇOUPEK



Zpět nahoru na obsah...

V Herálci shořely čtyři tisíce balíků slámy, škoda je patnáct milionů korun
Požár ocelokolny, který vzplál ve středu 23. října okolo půl třetí odpoledne v Herálci na Havlíčkobrodsku, napáchal škodu v předběžné výši za patnáct milionů korun. Při požáru se nikdo nezranil.
"V železobetonové hale o rozměrech 72 x 17 metrů bylo uskladněno čtyři tisíce balíků slámy, které oheň zcela zničil", informovala mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová.

Vyhlášen byl druhý stupeň požárního poplachu. Příčina vzniku požáru, u kterého hasiči zasahovali několik hodin, nadále zůstává v šetření.
- red -



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy



• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!