„Pokud počasí dovolí, ještě před oficiálním zahájením akce dojde k symbolickému rozdělení Nádražní ulice ‚Berlínskou zdí‘, která vznikne pod rukama studentů žďárského gymnázia. Se stavbou začnou v neděli před začátkem akce. Pak se od 13.15 do zhruba 14.30 hodin Nádražní ulice uzavře pro dopravu. Stavba zdi a její následné ‚prolomení‘ bude připomínkou rozdělené Evropy a významu jejího sjednocení, ke kterému vedly události roku 1989,“ přiblížila mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.

Program začne průvodem z náměstí Republiky do Nádražní ulice a okolí. Hudební část odstartuje koncert kapely Atomová mihule, na který naváže kapela Profesionálové. Od 15 hodin se v Café u tety Hany ve Veselské ulici uskuteční diskuse Na kafe s Václavem Havlem.

Chybět nebude ani nejznámější píseň spojená se sametovou revolucí – Modlitba pro Martu zpěvačky Marty Kubišové z roku 1968, která náměstí rozezní symbolicky v 17 hodin a 11 minut. U morového sloupu bude zřízeno pietní místo pro zapálení svíček k uctění všech, kteří k boji za svobodu a demokracii přispěli. Vzpomínková akce vyvrcholí v Café u tety Hany besedou s režisérem Václavem Marhoulem.

Foto: město Žďár nad Sázavou

Barokní kaple sv. Jana Křtitele, tzv. Vodní kaple pod Křížovou cestou na Křemešníku je drobná sakrální architektura původně vybudovaná pravděpodobně na konci 17. století (uváděn rok 1689) nad studánkou se zázračným pramenem a tvoří důležitou součást rozlehlého poutního areálu s kostelem Nejsvětější Trojice.

V prosinci loňského roku byla kaple významně poškozena pádem stromu, který způsobil vážné škody na krovu, klenbě a štítu. Poškozena byla také cenná plastika Františka Bílka umístěná nad vchodovými dveřmi. Oprava kaple zahrnovala demontáž poškozené krytiny, krovu a štítu, jejich odstranění a následnou montáž nového krovu, bednění a modřínové šindelové krytiny. Dále byly opraveny římsy, omítky a došlo k vyzdění štítu a kompletnímu nátěru zdiva.

Během oprav však došlo k další nečekané události – na kapli spadl další strom. Díky postavenému lešení nedošlo k žádným škodám, a také mobiliář kolem kaple zůstal naštěstí nepoškozen. Jako by nad místem někdo držel ochrannou ruku.

Financování rekonstrukce bylo zajištěno z městského rozpočtu ve výši 274 419 Kč, dotace Kraje Vysočina ve výši 345 000 Kč a také z veřejné sbírky organizované Maticí Křemešnickou, která vynesla částku 381 493 Kč. Celkové náklady na opravu jsou ve výši 1 000 912 Kč včetně DPH.

Vedení města Pelhřimov tímto děkuje všem dárcům za jejich podporu. „Díky Vám byla kaple sv. Jana Křtitele obnovena a zachována pro budoucí generace,“ uvedl starosta Ladislav Med.

Do druhého ročníku výsadby stromů se zapojilo více než 250 lidí. Sázely celé rodiny. S výsadbou lidem pomáhali zahradníci a zaměstnanci Odboru životního prostředí třebíčské radnice.

„O tyto akce je velký zájem. Letos se registrovalo 246 zájemců, ze kterých vylosoval generátor náhodných čísel 81 těch, kteří si lípu mohli adoptovat a zasadit. Chceme město zelené a lidé také, proto hledáme místa, kde bude výsadba v dalších letech pokračovat,“ uvedl starosta Třebíče Pavel Pacal.

Nákup čtyřiceti stromů podpořila Nadace ČEZ. Výsadbu lidem zpestřil folklórní soubor Okřešánek, takže nechyběl ani hudební doprovod. Sázející si svoje adoptované stromy označili tabulkami s texty na přání a domů si odnesli adopční certifikáty.

Po výsadbě si lidé opekli špekáčky a na zahřátí dostali čaj. Lidé si také mohli koupit kávu nebo punč a další dobroty od Barevného světa. Jako doprovodný program byla ukázka výcviku psů a také dětmi oblíbené pouštění draků.

První novinkou jsou změny v našem týmu. Po letech práce v Charitě se rozhodnul přijmout nové výzvy Josef a na jeho uvolněné místo jsme přijali novou sociální pracovnici Lenku.

Provedli jsme změny v programu Následné péče Jihlava (dále jen NPJ), které se týkají nově příchozích klientů. Prodloužili jsme pobytovou formu doléčovacího programu z šesti měsíců na devět. Klienti tak budou mít více času najít si bydlení a eventuálně našetřit na kauce, které jsou téměř vždy při pronajímání bytů vyžadovány. Tímto krokem se prodlouží bydlení v bezpečném prostředí našeho doléčovacího centra. I zde je tato změna spojena s navýšením kauce, kterou po klientech požadujeme při nástupu do pobytové formy programu.

A změnám se nevyhnula ani ambulantní forma doléčování. Konkrétně jsme realizovali změny programu a jeho struktury. V našem doléčovacím centru nám záleží, aby byl program ambulantního doléčování ještě více dostupný lidem, kteří se vracející do běžného životního koloběhu.

O všech změnách jsou zájemci o doléčovací službu včas a s dostatečným předstihem informováni. Dostávají veškeré informace zpracované jednak graficky, písemně a v neposlední řadě i ústně během přijímacích procedur a procesů. Vše důležité naleznou zájemci, a nejen oni, na našich webových stránkách: Následná péče Jihlava:
https://jihlava.charita.cz/co-delame-nase-sluzby/vypis-sluzeb/nasledna-pece/

Říjen je v naši organizaci spojen s tradiční sbírkovou akcí Koláče pro hospic – Bárku. Letos jsme u této charitativní akce opět nechyběli ani my z NPJ. Rádi bychom poděkovali všem, včetně našich klientů, kteří se do této bohulibé a bezesporu důležité akce jakkoli zapojili.

Den po Koláči se u nás dveře netrhly, v rámci Týdne sociálních služeb proběhl totiž každoroční Den otevřených dveří. Ti, kteří projevili zájem prohlédnout si prostory „Následky“ a dozvědět se něco o našem programu, odcházeli plni dojmů a informací.

Co říct závěrem? I přesto, že se občas objeví situace, které se dají označit jako turbulentní, jsme stále připraveni poskytnout klientům bezpečný prostor pro doléčování.

„Přístup pana Prchala nás velmi příjemně překvapil. Je vidět, že mu na životě zvířat opravdu velmi záleží. Nejen, že mývalí samici zachránil, ale ještě ji měl týden doma v pokoji v kleci na psa. Na internetu se dočetl, že jsme jediná zoologická zahrada v Česku, která může mývaly chovat. Kontaktoval nás a velice rychle jsme se domluvili na jejím převzetí. Pan Prchal nakonec zachráněné zvíře dokonce na vlastní náklady dovezl až k nám do Tábora. Taková obětavost kvůli zvířatům se už tak často nevidí. Panu Prchalovi patří velký dík za jeho ukázkový přístup,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec, podle nějž je ochrana ohrožených zvířat hlavním posláním táborské zoo.

Mývalí samice, která je aktuálně v karanténě, je třetím jedincem mývala severního, kterého táborská zoo aktuálně chová. V blízké budoucnosti se s mývalem lidé bohužel nikde jinde nesetkají. „Roztomilý a mezi návštěvníky oblíbený mýval severní patří mezi 88 druhů zvířat a rostlin, které se jako invazivní nesmí v EU chovat či pěstovat. Zákaz se netýká jen soukromých chovatelů, ale také zoologických zahrad, ve kterých mohou chovaná zvířata pouze dožít. Naše zoologická zahrada však získala od ministerstva životního prostředí výjimku, díky které do ní jakožto jediné zoo v Česku půjde mývaly umísťovat i v budoucnosti. Jsme rádi, že naši návštěvníci o tato roztomilá zvířata nepřijdou. Jinde než v Táboře je ale už brzy neuvidí,“ říká ředitel zoo Korec. Kromě mývala má táborská zoo výjimku také pro chov nosála červeného, kterého může jako jediná zoo v Česku a pravděpodobně i v Evropě také rozmnožovat.

Nařízení EU o invazivních druzích považuje Korec za nedomyšlené a dlouhodobě ho kritizuje. „Směrnice EU o invazivních druzích je nesmyslná a nedomyšlená, na což jsem upozorňoval ještě před tím, než vstoupila v platnost. Zásadním problémem je to, že invazivní druhy určuje plošně, aniž by brala v potaz lokální specifika. Typickým příkladem je ibis posvátný, jehož chov je zakázán i v severoevropských zemích, kde by přitom ve volné přírodě nepřežil. Stejně tak ani nosál červený nedokáže přežít mrazivé teploty, tudíž pro naši přírodu v Česku problém nepředstavuje. Společně s dalšími odborníky jsme volali po tom, aby si seznam invazivních druhů mohl sestavit každý stát sám podle vlastních podmínek, bohužel se to nestalo. Jednotlivé země seznam mohou rozšiřovat, ale už ne z něj nějaký druh vyškrtnout. Neprošla ani plošná výjimka pro zoologické zahrady. Návštěvníci zoo tak přijdou o možnost vidět na vlastní oči mnoho oblíbených druhů zvířat,“ dodává ředitel zoo Korec.

Mýval severní chovaný v ZOO Tábor jako všežravec nepohrdne nejrůznějším ovocem, rád si pochutná i na hmyzu, larvách, žížalách či vajíčkách. Ve volné přírodě loví také ryby, sladkovodní korýše, žáby a vodní želvy. Do vody se za potravou vydává velmi často.

Mýval žije samotářským životem, pouze během říje připadající převážně na zimní měsíce vyhledává jedince opačného pohlaví. Samci jsou polygamní, což znamená, že se páří postupně s několika samicemi. Naopak samice jsou monogamní a páří se vždy jen s jedním partnerem. Aktivní jsou nejvíce v noci.

Mýval pochází ze severní a střední Ameriky. V jižních oblastech USA jsou mývalové aktivní po celý rok, kdežto v severních oblastech svého výskytu upadají do zimního spánku. Přední tlapky má téměř tak šikovné jako u opic, jsou schopní otevřít i domovní dveře na kliku nebo ledničku. Pokud má v dosahu vodní zdroj, svou potravu si před konzumací otírá nebo omývá.

Foto: Zachráněnou samici mývala severního od Tomáše Prchala převzala vedoucí ošetřovatelka táborské zoo Eva Nemravová

Doplnila, že na dětském oddělení jsou návštěvy od 13 do 18 hodin, na oddělení šestinedělí je doba návštěv stanovena rovněž od 13 do 18 hodin a na ARO a jednotkách intenzivní péče jsou s ohledem na závažný stav pacientů návštěvy zkráceny od 15 do 17 hodin.

"Ve výjimečných případech je možno, po domluvě s ošetřujícím lékařem nebo primářem oddělení, navštívit nemocného i mimo stanovenou dobu", doplnila A. Knapová.

Dále v pelhřimovské nemocnici platí doporučení používání ochranných prostředků dýchacích cest.

V areálu nemocnice v Jihlavě jsou aktuálně tři parkovací plochy. Ta největší s vjezdy z ulic U Cvičiště a Rantířovská pojímají více než 500 aut. Parkoviště u hlavního vchodu nemocnice 116 a to nejmenší u urgentního příjmu 39. Celkově je tedy v okolí zdravotnického zařízení téměř 667 stání. Nyní se dokončuje stavba zcela nového parkoviště, které pojme 183 aut a zároveň se díky němu otevře areál nemocnice sídlišti Za Prachárnou. Nové parkoviště by mělo být hotové na začátku prosince. Jako další přichází na řadu stavba parkovacího domu, díky kterému se kapacita navýší o dalších 400 stání. Stavba domu začne během několika týdnů.

V těchto chvílích ale areál bojuje s místem, kde řidiči mohou zaparkovat: „Dlouhodobým monitoringem jsme zjistili, že u nás parkují řidiči, kteří k nám vůbec nejdou. Míří do města do práce na celý den, nebo si na několik hodin jdou něco vyřídit. Kvůli tomu je nedostatek místa pro ty, kteří jedou do nemocnice na ošetření, nebo návštěvu za pacientem. Hlavní změnou tedy je, že zvyšujeme cenu dlouhodobého stání v areálu nemocnice,“ dodává Alexander Filip. Nový ceník parkovného najdou řidiči na stránkách nemocnice www.nemji.cz a platí od 18. listopadu.
https://www.nemji.cz/

„V posledních letech roste počet pacientů s diabetem a tedy i s komplikacemi způsobenými diabetem, například kardiovaskulárními problémy, poškozením sítnice oka nebo s takzvaným syndromem diabetické nohy. Ročně v České republice kvůli komplikacím diabetu podstoupí amputaci více než 10 tisíc lidí a náklady na léčbu diabetu činí více než 20 miliard korun ročně,” říká diabetoložka z kliniky Health+ Barbora Jónová.

Zvýšená hladina cukru v krvi může způsobit i vážné poškození zraku. Diabetická retinopatie (poškození sítnice oka) je jednou z nejčastějších komplikací cukrovky, postihuje přibližně 30 % všech pacientů. Jde o stav, kdy vysoká hladina cukru poškozuje drobné cévy v sítnici. To způsobuje otoky, krvácení a další problémy, které mohou vést k postupné ztrátě zraku. Včasná detekce je tedy klíčová. A právě k tomu lékařům pomáhá moderní technologie Aireen, založená na umělé inteligenci, která analyzuje snímky sítnice během pár desítek vteřin. Vyšetření umožňuje rychlou a bezbolestnou detekci poškození sítnice ještě dříve, než se projeví příznaky.

„Pravidelné vyšetření očního pozadí je součástí péče o pacienty s cukrovkou. Aireen tento proces výrazně usnadňuje – umožňuje lékařům rychle zkontrolovat stav sítnice přímo v ambulanci diabetologa a odhalit případné problémy dříve, než se rozvinou do nevratných stadií,” dodává Barbora Jónová.

Zmíněné komplikace spojené s diabetem mohou mít také dopad na pracovní produktivitu a ekonomiku, jelikož diabetici s vážnými komplikacemi často čelí dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Na podporu diabetiků jsou v Česku k dispozici různé vzdělávací programy, které pomáhají pacientům zvládat vlastní léčbu, ale také je edukují o vhodném stravování a pohybových aktivitách.

Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu, je příležitostí zvýšit povědomí o prevenci a důležitosti včasného zachycení cukrovky, aby se minimalizovaly vážné zdravotní důsledky a zlepšila se kvalita života pacientů.

Foto: ilustrační