Oficiální Web města Jihlavy

Klášter minoritů v Jihlavě...CWBC: Country music of Highland...

sobota Zpět na hlavní stránku... 7.12 2024


(pokud chcete vložit svůj inzerát, přečtěte si zde jak na to...):

Dům, zahrada
Reklama v Regionalistu...




• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!

Reklama v Regionalistu...



Reklama v Regionalistu...




Revue Regionalistu:

Zemětřesení roku 1328: Zánik Staré Jihlavy
Ačkoli přímý popis zatím největšího zemětřesení v historii našeho města roku 1328 nikde v archivech prakticky neexistuje, jeho následky byly v Jihlavě patrny po mnoho dalších století.
celý článek...


Výročí: Do naší doby se vrátili mučedníci...
„Bože pospěš mi na pomoc - slyš naše volání“ šeptají rozpraskané rty kněží... Do slov tiché modlitby skřípot železných vrat a dupot těžkých bot dozorů po chodbách v ranní tmě. Tak počíná ve tři hodiny ráno „hodinka Laudes“, ranních chval breviáře, v podzemí jihlavské věznice. Poslední ranní chvály na tomto světě, které se ve svém pozemském životě modlí kněží František Pařil a Václav Drbola.
celý článek...


Tajemná zahrada a její zakladatel
V místech budovy bývalého okresního úřadu v Jihlavě v Tolstého ulici vedle dnešního kina Sokol se ještě v 30. letech 20. století nacházela zahrada obehnaná zdí. Tajemný kout v centru Jihlavy, do jehož útrob se jen málokomu podařilo proniknout. Zahrada lidumila a osvíceného jihlavského lékaře, doktora Leopolda Fritze.
celý článek...


Most v Údolí mordů
Na území dnešního Rantířova u Jihlavy byl původně pouze brod. Ve 13. století však začali přicházet z Německa kolonisté a tak okolo brodu vyrostla ves Rantířov, německy Fussdorf. Obě jména - české i německé - si tato obec nad brodem přes řeku Jihlavu podržela až do roku 1945, kdy došlo k odsunu velké části původního obyvatelstva Jihlavska.
celý článek...


Proč dávný jihlavský adventní věnec měl svíček šest?
Můj dědeček vždy vyprávěl, že z dětství prý pamatoval, jak mnohé jihlavské adventní věnce měly - kdovíproč? - namísto čtyř dokonce šest svíček... Nikdy jsem to nechápal. A až v posledních létech tuším, že mohl mít pravdu.
celý článek...


Z jihlavských popravišť
Jedno z mnoha jihlavských popravišť. Dnes lokalita určená ke stavbě rodinných domků, popraviště na Krkavčím vrchu. Tento zdaleka viditelný jihlavský kopec nad Telečskou ulicí nad Skalkou se proměnil v popravčí vrch v roce 1582. A dodnes jsou zde uprostřed pole umístěny železné kříže. Toto výjimečné jihlavské popraviště na Krkavčím vrchu se specialisovalo zejména na popravy příslušnic něžného pohlaví.
celý článek...


Říjen 1918 v Jihlavě...
Když před 100 lety, v říjnu roku 1918, bylo po tisíciletí své existence zrušeno Království české a Markrabství moravské - a v Praze byla vyhlášena československá republika - v Jihlavě se nedělo vůbec nic. Město si dál žilo svým ustaraným životem na konci války a prakticky nikdo se zde o události ve vzdálené Praze příliš nestaral.
celý článek...


Svatý Václav mistra Šlezingera u Minoritů...
Doslova v poslední chvíli zachráněné dílo sochaře Jaroslava Šlezingera je dodnes k vidění v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě. Je jím svatý Václav, poslední mistrovo dílo...
celý článek...


Láska, která přežila smrt o 13 let
Na počátku 16. století byl majitelem pernštejnského panství Jan z Pernštejna. Když tento šlechtic kolem roku 1526 ovdověl, oženil se podruhé s urozenou paní, Hedvikou se Šelmberka. Tato druhá láska pana Jana a jeho ženy Hedviky nakonec byla natolik silná, že přežila i jejich smrt...
celý článek...






Zpět nahoru na obsah...

Kojná korunního prince Rudolfa pocházela z Luk nad Jihlavou
Přednášku s názvem Naše kojné u Habsburků v podání Vlastimila Svěráka se bude konat ve středu 11. prosince v 17 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči.
Ve vyšších společenských vrstvách bylo v minulosti běžné nájemné kojení. V 19. století byly ve šlechtických rodinách i měšťanských rodinách ve Vídni oblíbené kojné českého původu. Je dosud málo známo, že jejich služeb několikrát využila dokonce i panovnická rodina. U Habsburků se dají aktuálně doložit čtyři kojné pocházející z okolí Jihlavy, z nichž nejznámější je Marie Řehořová z Luk nad Jihlavou, kojná korunního prince Rudolfa. Kojnou z Jihlavska měli po svém narození také František Ferdinand d’Este, Rudolfova dcera Alžběta Marie a budoucí císař Karel I. Doložit lze též přítomnost jedné kojné na panovnickém dvoře v Sofii. Zhruba roční pobyt kojných mimo domov pro ně sice znamenal velkou finanční výpomoc, nesl s sebou zároveň také různá negativa pro jejich rodinu. Nájemné kojení proto bylo terčem dobové kritiky, což vedlo k jeho omezení. V Československu se tak stalo v roce 1924.

Krátce o přednášejícím
PhDr. Vlastimil Svěrák,, archivář a historik, působil profesně i badatelsky dlouhá léta ve Státním okresním archivu Jihlava. Patří k předním znalcům archivních pramenů a historických reálií Jihlavska. Vedle publikace o Gustavu Mahlerovi a knížek věnovaných historii obcí Kozlov či Vysoké Studnice je autorem celé řady odborných studií i popularizačních textů. Věnuje se také sfragistice. V nedávné době se podílel na přípravě výstavy o lucemburské Moravě, kde byly prezentovány listiny z období 1310–1437 uložené v jihlavském archivu a opatřené cennými pečetěmi.
- red -



Zpět nahoru na obsah...


                  Města a obce online - portál územní samosprávy



• zde si v naší reklamní samoobsluze můžete přidat sem na tyto stránky svojí vlastní reklamu či inzerát!