Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží

Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Diakonie Broumov míří do Jihlavy. Potřebné oblečení i věci do domácnosti můžete nosit v sobotu 22. března na městské vlakové nádraží
Do Jihlavy opět přijede nákladní auto Diakonie Broumov. Přistavené bude v sobotu 22. března u městského vlakového nádraží u vjezdu od Ferony, kam budou moci lidé nosit věci od 9 do 17 hodin.
„Uvítáme nejen oděvy, ale i obuv, která bude svázaná k sobě nebo bude v zavázané tašce, peřové deky a polštáře, ručníky, ložní prádlo, drobné elektrospotřebiče a ostatní věci do domácnosti,“ vyjmenovala dispečerka dopravy Diakonie Broumov Zuzana Keraghelová.
Zájemci mohou také přispět libovolnou částkou na dopravu. A to buď na místě v hotovosti, nebo zasláním na číslo účtu, které je na webových stránkách Diakonie Broumov. V případě jakýchkoliv dotazů můžete Zuzanu Keraghelovou kontaktovat na telefonním čísle 603 287 387.
Odkaz na web diakonie: https://diakoniebroumov.org/1418-2/
Lucie MAXOVÁ
O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi

Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...O lidské krutosti, malosti a zavřených očích i srdcích. Scénické čtení z knihy U severní zdi
Ve čtvrtek 20. března od 17 hodin pořádá DIOD v Jihlavě ve spolupráci s autorkou projektu Hanou Stuchlík Kašpaříkovou program zaměřený na politicky vězněné ženy v 50. letech minulého století a na jejich děti. Téma přiblíží scénické čtení z knihy U severní zdi vydané v nakladatelství HOST v podání šest aktivních jihlavských žen pod taktovkou režiséra Jiřího Honzírka. Akce se zúčastní i sama spisovatelka Petra Klabouchová, bude možné si na místě zakoupit její knihy a nechat je podepsat. Na představení naváže diskuse s odbornicí na vězeňství Petrou Pinerovou, literární vědkyní Lucií Antošíkovou a spisovatelkou Petrou Klabouchovou. Pozvání přijala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Když jsem vloni v červnu zaklapla knihu půjčenou v jihlavské knihovně U severní zdi, měla jsem husí kůži a plakala jsem. Hodně jsem plakala. V ten moment vznikla myšlenka, že se o těch mučených ženách a jejich dětech musí více mluvit. Musí vstoupit do našeho podvědomí, že se jim děla taková zvěrstva a přišel nápad oslovit Jirku Honzírka z brněnského divadla Feste,“ uvedla Hana Stuchlík Kašpaříková, iniciátorka akce.
Jiří Honzírek zvednul hozenou rukavici a nabídnul, že by představení mohlo proběhnout přímo v Jihlavě v DIODu. „Scénické čtení provedeme v divadelních sále ovšem číst budou nikoli divadelní profesionálové, nýbrž dámské osobnosti Jihlavy. Události se tak dostává v lokalitě mimořádné důležitosti. Jednak si ji zaslouží závažná kniha Petry Klabouchové, jednak si ji zaslouží ženy přinášející život za nelidských podmínek v Pankrácké věznici padesátých let 20. století“.
„Dlouhodobě se snažíme v programu reflektovat opomíjená společenská témata a scénické čtení v podání místních žen je formát komunitní akce, který nás velice lákal. “ uvedla Žaneta Drahošová, vedoucí produkce DIOD.“
Jiří Honzírek zdramaturgoval večer tak, že nejprve proběhne lektorský úvod v podání literární vědkyně Lucie Antošíkové, který uvede do kontextu téma z hlediska literárního zpracování. Následovat bude autorské čtení z knihy U severní zdi v podání šesti aktivních žen Kataríny Ruschkové, Marie Blažkové, Terezy Vazquez, Anety Hrdličkové, Michaely Krpálkové a Hany Stuchlík Kašpaříkové. Po krátké pauze bude následovat debata s autorkou knihy Petrou Klabouchovou, historičkou Klárou Pinerovou a literární vědkyní Lucií Antošíkovou.
Lucie Antošíková se zabývá výzkumem paměti a traumatu v literatuře, v poslední době především v souvislosti s emigrací a ženskou zkušeností. "Pro zpracování traumatu, ať již v osobní nebo kolektivní rovině, je nutná existence bezpečného prostoru, kde lze o této bolestivé zkušenosti vyprávět. Literatura nabízí nejen takovýto prostor, ale také nástroje pro vyprávění o traumatu. Další proměnnou představuje politicko-společenská situace, připravenost veřejnosti výpověď o traumatické zkušenosti přijmout a integrovat. Dokud se tak nestane, projevuje se trauma nepřímo, prostřednictvím symptomů. Nelze ho zapomenout, jen vytěsnit."
Akci podpoří svou účastí i přímo spisovatelka Petra Klabouchová: „Jeden z pamětníků mi na začátku mého psaní velmi zklamaně řekl, že sepsat tuhle knihu dnes už nemá smysl. Spravedlnost nepřišla, všichni jsou mrtví a živé to už dávno nezajímá. Dnes jsem opravdu vděčná, že se osudy hrdinek, které měly zůstat navždy zapomenuté, vracejí zpátky k lidem. A jihlavské scénické čtení dá některým z nich na okamžik i hlas.“
Rozsáhlé vědomosti o tématu vězeňství za komunismu a jak se to propisovalo do rodinných životů vězněných žen přinese historička Klára Pinerová: „Pobyt ve vězení znamenal pro politické vězeňkyně tíživou životní situaci. Nejenže ztratily kontakt se svou rodinou, rodiči, manželem, dětmi, ale byly nuceny se vypořádávat se skutečnostmi, na které za dané situace nebyly připravené. Jedinou záchranou se staly dobré vztahy s ostatními spoluvězeňkyněmi a silná soudržnost v kolektivu, která se následně projevovala formou solidarity v každodenním životě.“
Pozvání na akci přijala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková: „Často neviditelné utrpení žen v totalitních režimech si zaslouží naši pozornost, proto si moc vážím této akce i představené knihy. Z historie známe často jen pár známých jmen umučených a popravených hrdinek, přitom témuž útlaku bylo vystaveno tisíce žen, proti nimž systém používal ty nejkrutější formy násilí psychického i fyzického, útočil na nejcitlivější místa. V současnosti vidíme, jak rychle a efektivně se v zemích, které směřují k omezování demokracie, sahá právě na práva a svobody žen. To je něco, co nesmíme dovolit.
V rámci večera bude možné si na místě zakoupit knihy Petry Klabouchové a nechat si je podepsat. „Celý program se snažíme koncipovat komunitně a lokálně. Proto jsme i pro prodej knih oslovili místní knihkupectví Jitka.“ uvedla Stuchlík Kašpaříková.
Odkaz na událost https://diod.cz/u-severni-zdi/
Hana Stuchlík KAŠPAŘÍKOVÁ
Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených

Zavřít foto...
Zpět nahoru na obsah...Pozor na podvodníky, kteří se vydávají za pracovníky peněžních ústavů! Využívají momentu překvapení a strachu o úspory poškozených
Policisté v Kraji Vysočina opět evidují případy podvodů, při nichž se pachatelé vydávají za zaměstnance banky. V minulém týdnu přijali čtyři oznámení o internetovém podvodu, který byl spáchán pod legendou „falešný bankéř“. Poškozené ženy přišly celkem o více než 1,3 milionu korun.
Všechny případy měly společný scénář. Pachatel kontaktoval ženy s tvrzením, že je zaměstnancem bankovní společnosti, u které mají svůj běžný účet, a tento byl napaden, nebo že si bere na jejich jméno někdo úvěr. Pod nátlakem těchto lživých informací poškozené ženy uvěřily smyšlené legendě, postupovaly dle pokynů a převedly své peníze na účet určený podvodníkem. Poté s nimi přestal pachatel komunikovat, stal se nekontaktní a ženy již neměly přístup ke svým penězům.

Jednu z podvedených žen kontaktoval podvodník vystupující jako pracovník banky s tvrzením, že na její jméno se někdo pokusil uzavřít úvěr. Doporučil jí, aby pro ochranu svých financí převedla peníze na jím uvedený „bezpečný“ účet banky. Žena podvodníkovi uvěřila a postupně ve třech platbách převedla své úspory. Poslední platba ve výši 90 tisíc korun byla bankou vyhodnocena jako riziková a společností zablokována. Žena tak přišla o 170 tisíc korun.
Další ženu falešný bankéř kontaktoval s tvrzením, že její účet byl napaden hackery. Přesvědčil ženu, že jediný způsob, jak její peníze „zachránit“, je převést je na bezpečný účet banky sloužící k těmto účelům. Žena ve strachu své úspory převedla a dokonce poslala podvodníkovi i finance své příbuzné. Celkem tak pachatel získal téměř sedm set tisíc korun.
Pokud se vám stane, že vám podvodník zavolá, myslete na to, že tento postup by váš bankovní ústav nikdy nezvolil, proto telefonické hrozby napadením účtu a nucení k nelogickým finančním transakcím jsou ze strany podvodníka jen snaha vás připravit o peníze.
Jak se podvodům bránit?
1. Nikdy neposkytujte citlivé údaje – banka nikdy nepožaduje přihlašovací údaje, PIN kód nebo bezpečnostní kódy po telefonu či emailem.
2. Nikdy neinstalujte do svého zařízení software pro vzdálený přístup
3. Ověřujte si informace přímo u banky – pokud vás někdo kontaktuje s tvrzením, že byl váš účet napaden, zavolejte do banky na oficiální zákaznickou linku a ověřte si situaci.
4. Nepřevádějte peníze na „bezpečné účty“ – banka vás nikdy nevyzve k převodu peněz na jiný účet kvůli „ochraně“ financí. Pokud vám někdo tvrdí, že musíte své peníze převést jinam, jde o podvod.
5. Dávejte si pozor na nátlak a manipulaci – podvodníci se snaží oběť vystrašit a přimět ji k rychlé reakci. Pokud vás někdo nutí k okamžitému jednání, ukončete hovor a v klidu si situaci prověřte.
Michaela LÉBROVÁ