Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Pylon nad Hesovem u Přibyslavi 'švédský' zřejmě není

Přibyslavský občasník ve svém prosincovém vydání roku 2000 zveřejnil článek Oldřicha Málka “Záhadný památník zatím stále mlčí” . Již nežijící autor, který se erudovaně zajímal o historii města a jeho okolí, v onom textu píše o tajupnému pylonu na svažitém poli mezi osadami Uhry a Hesov.
“Že jde o jakýsi pomník či památník, je nepochybné. Ale nelze na něm najít, ani při sebepečlivějším pátrání, žádné písmeno, čísličko či ornamentíček, které by naznačily kdo a z jakých důvodů a proč právě zde nechal tento tajemný monument postavit. Lidové podání sice hlásá, že jde o památník na švédská vojska, která v době třicetileté války řádila dvakrát (1643 a 1645) v našem kraji, ale jediný záznam, který se podařilo o onom záhadném objektu vyhledat v archivech, tento výklad silně zpochybňuje, i když ho zcela nevyvrací,” napsal na konci druhého milénia Oldřich Málek.

V soupisu památek z roku 1943

Jediným záznamem Málek rozumí seznam památek na přibyslavském katastru, který v roce 1943 vypracoval Památkový úřad v Brně.

Mezi pětatřiceti objekty je pod číslem 25 zapsán “Kamenný památník v Hesově z doby biedermeiru, parcelní číslo 1639/1, pastvina, vlastník a.s. Amylon, vedle 8 topolů.”

Co se změnilo? - Z onoho zápisu již neplatí určení vlastnictví, pylon majetkem Amylonu není, tím je Pozemkový fond ČR. U monolitu již neroste alej topolů, jen vysoká třešeň a stromky z náletu. O třešeň se opírá kazatelna, jak se v mysliveckém slangu říká pozorovatelně vysoké zvěře.

Oslava drancování Švédů?

Ani více než dvě desetiletí od Málkova komentáře se však nemění jeho soud, že s největší pravděpodobností nejde o památník postavený na počest Švédů. Kromě logické otázky, proč by vetřelci drancující české země měli mít v poli několik kilometrů daleko od města vysoký kamenný hold, je zde další důkaz - pokračující devastace neudržovaného pomníku způsobila odpadávání omítky, pod ní jsou zřetelné cihly novodobější produkce. Pokud by pomník byl z poloviny 17. století, pak by nebyl vyzděn cihel, ale z kamene.

Odnikud není vidět

Oldřich Málek před jednadvaceti lety napsal: “Kdybychom připustili, že jde opravdu o pomník, připomínající pobyt Švédů v našem prostoru, pak těžko pochopíme, proč ho kdosi postavil až za 200 let po jejich válečném tažení u nás. Právě tak je nepochopitelné, proč stojí v tak zastrčeném, nevýrazném terénu, v němž neměl šanci vyniknout a upoutat na sebe pozornost… vždyť nemůže být viděn z Hesova, Uher, ani ze Dvorka, tím méně z Přibyslavi”.

Za až tajemnou záhadu autor považoval také orientaci stavby, všiml si, že monolit je situován přesně do čtyř světových stran.

Připomínka cholery?

Josef Horský z České Jablonné před čtyřmi lety položil otázku, zda památník nesouvisí s epidemií cholery, která na Přibyslavsku propukla v roce 1832.

“Kdysi jsem od někoho slyšel, že na vrchu tohoto jehlanu bývala kamenná koule, v ní mohl být zasazen kovový křížek, jak to u podobných památek někdy bývá. Ale to je jen spekulace. Myslím, že mi to říkal nebožtík pan Pometlo od nás, on si na tu kouli ještě pamatoval,” poznamenal Josef Horský v roce 2016.

Připomínka epidemie je málo pravděpodobná. Pylony citovaly vítězné boje, smutek a žal toto provedení nedává.

Je z doby biedermeiru

Korespondoval jsem s historikem Františkem Parkánem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který v roce 2008 v časopise Dějiny a současnost zveřejnil obsáhlou studii Švédové v Čechách a na Moravě, odepsal mně, že o tomto pomníku nic neví.

Sázím na to, že pomník Švédům to rozhodně není. Soudím, že byl postaven z produkce Hessovy cihelny, která od roku 1838 co by kamenem dohodil pálila cihly. Stavitelem - mecenášem mohl být sám Josef Hesse.

Jaký však mohl mít motiv? - Již citovaný soupis přibyslavských památek z roku 1943 uvádí, že “kamenný památník v Hesově je z doby biedermeiru”.

Pochází tedy z doby časově ohraničené revolucí roku 1848. Sice byla poražena, ale nakonec přece jen vedla k postupnému zániku feudalismu - nedlouho po ní byla zrušena robota, začaly se vytvářet obecní samosprávy a přibývaly občanské svobody.

Soudím, že hesovský pylon zřetelně čitelné architektury vítězství právě na revoluční “jaro národů” odkazuje.

Foto: Ivo Havlík

Ivo HAVLÍK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)