Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Zastavení nad 111 let starým hrobem vojenského lékaře v Přibyslavi

Vlevo od hlavní brány na hřbitově v Přibyslavi již 111 let stojí cenná pískovcová socha Ježíše Krista. Do jejího podstavce je ozdobným secesním písmem vytesáno: “Zde v Pánu odpočívá MUDr. František Křesťan, C. a K. pluk. lékař I. tř. Zemřel 3. března 1910 v stáří 36 roků. Jest v Boží radě souzeno, že co nám nejvíce mileno, nás opouští”.
O hrob se už dávno nikdo nestará, ani při Památce zesnulých na něm nejsou vidět květiny, věnec nebo zapálená svíčka.

Podle Marie Holcmanové, která na Městském úřadě Přibyslav vede hřbitovní knihu, je toto hrobové místo zaplaceno na věčnost, respektive po dobu trvání hřbitova.

Jako kontaktní osoba je ve hřbitovní knize uveden František Nechvátal z Děčína, na jeho adresu do Ploučnické ulice jsem napsal, ale Česká pošta dopis vrátila jako již nedoručitelný.

V křesťanské Přibyslavi je několik rodin s příhodným příjmením Křesťan, ale žádná o případném rodinném vztahu s MUDr. Františkem Křesťanem neví.

Pokouším se poodhalit tajemství tohoto hrobu, jehož výjimečnost je zřejmá a také záhadná.

Promoval v roce 1899

Archivář pražské Univerzity Karlovy Marek Suk mně doslova obratem poslal odkaz na seznam medicínských doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity z let 1882 - 1900.

Na straně 564 je kaligrafickým písmem zaznamenáno, že František Křesťan, narozený v Přibyslavi 7. září 1873, náboženství katolického, potomek kožešníka Adolfa Křesťana a Antonie Křesťanové, absolvent gymnázia v Německém Brodě, byl 13. června 1899 promován na lékaře. Promotérem mu byl prof. MUDr. Vítězslav Janovský.

Jeden čas jsem žil v pražských Holešovicích a procházel tamější ulicí Janovského. Vítězslav Janovský, někdy také Viktor (1847 - 1925), byl český lékař se specializací v oboru dermatovenerologie, přednosta kliniky chorob kožních a příjičných (syphilis), v letech 1916/1917 byl rektorem a dva následující roky prorektorem Univerzity Karlovy. Dá se dedukovat, že také MUDr. František Křesťan se specializoval na kožní a pohlavní nemoci a právě tuto odbornost využil ve službách rakousko-uherské armády.

Narození a rodiče

Přibyslavská matriční kniha (dnes ve Státním archivu v Zámrsku) říká, že František Křesťan se narodil 7. září 1873 v domě čp. 23, příchodu na svět pomohla porodní bába Augusta Křesťanová z čp. 26, chlapce již v den narození pokřtil kaplan P. František Moravec.

Jako rodiče jsou zapsáni:

Otec - Adolf Křesťan, katolík, kožešník, manželský syn po zemřelém Janu Křesťanovi, a jeho manželky Augusty Křesťanové, roz. Fenclové z Jirkavy(??).

Matka - Antonie Křesťanová, katolička, manželská dcera Jana Rosypala, ševce z Přibyslavi čp. 64, a jeho manželky Anny, roz. Bukovské z Přibyslavi čp. 22.

Kmotry u křtu byli manželé z Přibyslavi čp. 33, do farní knihy se však podepsali nečitelně, křtící kněz dopsal řemeslo muže - švec.

Matriční kniha z roku 1873 uvádí, že Přibyslav tehdy náležela do hejtmanství polenského.

Armádní dokumenty jsou psány kurentem

O pomoc v pátrání po tom, u kterých vojenských jednotek rozsáhlého Rakouska-Uherska přibyslavský lékař MUDr. František Křesťan sloužil a proč zemřel v mladém věku, jsem požádal Vojenský ústřední archiv Praha. Jeho ředitel, Mgr. Josef Žikeš, mě zprvu požádal o strpení, jelikož kvůli pandemii je provoz archivu omezen. Až v uplynulém týdnu jsem obdržel osm stran armádních dokumentů, leč jsou psány kurentem - novogotickým kurzívním písmem používaným od 16. století až téměř do poloviny 20. století v německy mluvících zemích.

O rozluštění archiválií jsem poprosil znalce kurentu PhDr. Aleše Veselého z Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod.

Po prostudování armádních dokumentů se k neobjasněnému osudu MUDr. Františka Křesťana vrátím. Zatím lze soudit, že s největší pravděpodobností zemřel v rakouském Innsbrucku a jeho tělesné ostatky byly do Přibyslavi převezeny na jaře roku 1910.

Foto: Ivo Havlík

Ivo HAVLÍK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)