Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Pískovcová kašna na pelhřimovském náměstí se probudila se zimního spánku

Společně s probouzející se přírodou byla ze zimního spánku vysvobozena také empírová kašna na Masarykově náměstí v Pelhřimově, které dominuje socha svatého Jakuba Většího v poutnickém šatu zdobeném lasturami a s kloboukem. Technické služby letos musely s jejím odkrytím čekat na vhodné počasí bez večerních mrazů.
'Vhodný čas nastal ráno 20. dubna, kdy pracovníci Technických služeb společnými silami sejmuli speciální šestidílné bednění, které chrání vnitřek kašny během zimy. Důkladně kašnu prohlédli, vyčistili, opravili vnitřní osvětlení a opět ji napustili vodou', informovala mluvčí pelhřimovské radnice Andrea Unterfrancová.

Pelhřimovská kamenná kašna byla zařazena mezi kulturní památky roku 1958.
Pískovcová kašna, v jejímž středu se tyčí socha sv. Jakuba Většího bývá nejčastěji označována za empírovou, ale lze se setkat také s názorem, že se jedná o kašnu raně barokní. Historie této nezbytné součásti středověkých měst se sice zřejmě opravdu píše nejpozději od roku 1546, ale její dnešní podoba ve skutečnosti pochází až z roku 1828 a přesně o šedesát let později se kašna dočkala první velké opravy.
Uprostřed kruhové nádrže kašny stojí osmiboký sloupek se zdobenou římsou, na níž se nachází čtyřboká hlavice se čtveřicí lvích hlav, chrlících vodu. Na vrcholu této hlavice je umístěna socha sv. Jakuba Většího v poutnickém šatu zdobeném lasturami a s kloboukem, spuštěným na záda. V ruce Kuba drží poutnickou hůl, zakončenou křížkem. Umístění sochy sv. Jakuba na centrální městské kašně je navíc zřejmě symbolické, protože Pelhřimov má ve znaku poutníka, kterého tedy můžeme považovat za patrona města. A sv. Jakub je považován za jednoho z hlavních patronů všech poutníků.

Pelhřimovskou kamennou kašnu – respektive její nádrž – vytvořila roku 1828 kamenická dílna Jana Schlesingera ze Světlé nad Sázavou, jak hlásá nápis vytesaný na jednom z pilířů a její rekonstrukci v roce 1888 provedl Jan Bouda z Jindřichova Hradce.

- red -

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)