Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Mrtvé dřevo v lesních porostech a jeho význam

„Ačkoliv současné chladné a deštivé počasí přispívá k utlumení kůrovcové kalamity, nevyhnulo se v minulých letech odumírání jehličnatých dřevin ani přírodním památkám a přírodním rezervacím v péči Kraje Vysočina. V souvislosti s řešením těchto mimořádných situací bylo například v přírodní rezervaci Roštejnská obora, v přírodní památce Horní Nekolov a v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře za finanční podpory Kraje Vysočina realizováno ruční odkorňování, směrové kácení a tvorba torz. Celkové finanční náklady na management v lesích zvláště chráněných území činily v roce 2020 půl milionu korun,“ říká náměstek hejtmana pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí Lukáš Vlček. V návaznosti na přírodní poměry, přítomné zvláště chráněné druhy, ale i technické parametry pro realizaci lesnických zásahů, byly v součinnosti s vlastníky stanoveny postupy pro řešení situace vzniklé odumřením jehličnatých porostů.
Ve vybraných lokalitách zůstala část dřevní hmoty z nahodilé těžby ponechána formou ležícího dřeva, ale i stojících souší. V blízkosti turistických cest byly stojící souše kráceny na tzv. torza. Odumřelá dřevní hmota, a to především kmeny starých stromů silnějších průměrů, významně obohacuje chráněná území. Přítomné „mrtvé dřevo“ často dodává působivou „pralesní“ estetiku, má zásadní význam pro zachování kontinuity lesního prostředí a především vytváří významný biotop pro řadu druhů, včetně těch nejvzácnějších a nejpřísněji chráněných. Význam mrtvého dřeva pro ekosystémy zvláště chráněných území přibližují návštěvníkům též informační tabule, instalované Krajem Vysočina např. v přírodní rezervaci Mrhatina nebo Velký Pařezitý rybník.

Souše jehličnanů mohou mít značný význam nejen pro houby, mechy a bezobratlé, ale jsou i významných hnízdištěm řady ptáků, včetně mimořádně vzácného datlíka tříprstého. Ponechání skupiny souší v okolí hnízdního stromu může zásadním způsobem přispět k zachování hnízdních možností čápa černého nebo orla mořského. „V případě, že z hlediska bezpečnosti osob není možné ponechání stojících souší, přebírají jejich funkci torza a umělé zlomy, které si můžete prohlédnout například v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře. Kraj Vysočina pomocí informačních tabulí vysvětluje návštěvníkům nejen význam ponechaného mrtvého dřeva v přírodních památkách a rezervacích, ale vzdělávací formou sděluje veřejnosti i údaje o cennosti daného území,“ dodává náměstek Vlček.

Eva NEUWIRTHOVÁ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)