Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Letošní úroda brambor bude spíše průměrná

Na pokusném poli u Havlíčkovy Borové na Havlíčkobrodsku vyrostlo letos 197 odrůd brambor od deseti firem. V minulém týdnu se úroda hodnotila na tradičním Bramborářském dni, na kterém se jednotlivé vysazené odrůdy porovnávají už 26 let.
„Podle prvních odhadů bude letošní úroda brambor nejvýše průměrná. Může za to chladné jaro, které výsadbu zpozdilo. Na druhou stranu by se to mohlo příznivě projevit v cenách,“ potvrdil Aleš Málek, předseda společnosti Havlíčkova Borová, zemědělská, na jejichž pozemcích se pokusné sadby, každý rok vysazují.

Chladné jaro způsobilo, že sadba se dostala do země až na začátku května a některé odrůdy jsou ještě v plném květu. N druhou stranu dostatek srážek v uplynulých měsících pomohl k lepšímu zapracování ochranných postřiků a hlízy netrpí plísní bramborovou, potvrdil Jiří Zvolánek z Havlíčkovy Borové, zemědělské, který stál před čtvrtstoletím u zrodu pokusných políček v Havlíčkově Borové.

Podle statistických údajů činí osázená plocha brambor v České republice v letošním roce 22 824 ha. To je přibližně o 1 000 hektarů méně než loni, na Vysočině je snížení rozlohy přibližně 5%, na 7 662 ha osázené plochy bramborami. „Za poklesem stojí loňský rok, kdy ceny a odbyt hlavně konzumních brambor byl negativně ovlivněn koronavirovou pandemií. Nejvíce prodělali pěstitelé, kteří zásobují školní jídelny a restaurace. Část jejich produkce musela být zlikvidována, například prodána s velkou ekonomickou ztrátou do bioplynových stanic,“ řekl na Bramborářském dnu předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal informoval o přípravách státní zemědělské politiky v návaznosti na dotační politiku a podpůrná opatření Evropské unie od 1. 1. 2023. Podle jeho slov v tuto chvíli hrozí, že brambory vypadnou z podporovaných zemědělských plodin a jejich zamýšlené zařazení pod zeleninu s náročným způsobem pěstování pravděpodobně nebude možné. Z toho důvodu bude Agrární komora vyjednávat o podporu pěstování této superpotraviny, kam brambory bezesporu patří, z národních zdrojů.

Sklizeň brambor, ať už sadbových, konzumních nebo určených k průmyslovému zpracování, se vloni pohybovala v Česku na úrovni 30,27 t/ha, na Vysočině to bylo 32,29 t/ha. „Bramborářství je pro Vysočinu významným zemědělským odvětvím. Nejen, že má v našem regionu dlouholetou tradici a je na něj navázáno množství zpracovatelských firem, ale potvrzuje to i jediný plnohodnotný výzkumný ústav na Vysočině, tedy Výzkumný ústav bramborářský, který sídlí v Havlíčkově Brodě. Plocha osázená bramborami na Vysočině představuje více než 30 % všech brambor osázených v České republice“ říká Lukáš Vlček a připomíná: „Přestože nemáme na státní zemědělskou politiku téměř žádný vliv, snaží se kraj zemědělství v regionu maximálně podporovat. Ať už se jedná o nejrůznější projekty zaměřené na využití IT technologií v zemědělství, využitelnosti biologického kompostu v zemědělství, snížení množství chemických látek na ošetření zemědělských plodin nebo hospodaření v oblastech ochranných pásem vodních zdrojů.“

Eva NEUWIRTHOVÁ

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)