Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Rodové sídlo pánů z Kunštátu a Přibyslav

Z Přibyslavi do Kunštátu, který geograficky ještě leží na Česko-moravské vrchovině, ale z hlediska územně-správního uspořádání se nyní nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, je přibližně 60 km. Dnes tato dvě města téměř nic nespojuje, ve středověku však měla velmi těsnou vazbu. Letos je tomu rovných pět století, co páni z Kunštátu své rodové sídlo v Kunštátu opustili. Někteří jejich představitelé vládli rovněž v Přibyslavi a Polné.
Viktorin z Kunštátu na Kunštátě žil od roku 1417. Na podzim 1420 v pouhých 17 letech přijal výzvu bojovat po Žižkově boku. Zúčastnil se dvojího tažení husitských vojsk na Moravu a 11. října 1424 byl u Přibyslavi, v dnešní obci Žižkovo Pole, bezprostředním svědkem skonu Jana Žižky. Stal se jedním ze tří mužů, jimž vojevůdce na smrtelném loži svěřil ideový odkaz husitské revoluce. Uvádí to Vavřinec z Březové v Kronice husitské. Splnit slib daný umírajícímu Žižkovi se však kunštátskému Viktorinovi nepodařilo, neboť hejtmana následoval na věčnost již 1. ledna 1427. Jeho syn, pozdější český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad, v době smrti svého otce neměl ani sedm let.

Shodným jménem Viktorin byl pokřtěn vnuk Viktorina z Kunštátu, druhorozený syn krále, který přišel na svět v roce 1443 z lůna Jiřího první manželky Kunhuty.

Tento Viktorin, říkejme mu mladší, v roce 1459 byl jako šestnáctiletý povýšen do hodnosti knížete Svaté říše římské národa německého a v témže roce se stal hejtmanem Moravy.

V roce 1463 se oženil s Markétou, dcerou Hynka Ptáčka z Pirkštejna a tímto sňatkem vyženil panství Přibyslav - Polná. O obě města na jistou dobu přišel, když byl dva roky vězněn, zpět je získal díky dohodě, kterou v roce 1478 v Olomouci podepsal český král Vladislav Jagellonský s uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem.

Viktorin po opětovném nabytí přibyslavsko-polenského panství rozšířil polenský hrad a městské opevnění, vystavěl největší polenský rybník Peklo a v roce 1482 vydal pokyn k založení Velkého Dářka.

Přibyslavi v roce 1465 potvrdil balíček starších výsad a právo vařit pivo. Leč již neobnovil zdejší těžbu stříbra, přesněji řečeno galenitu s vyšším procentem stříbra. Náklady na kutání by pravděpodobně převyšovaly zisk.

Polensko-přibyslavské panství, hrady Polná a Ronov, a více než desítku vesnic mezi Polnou a Přibyslaví, a také vrchní právo na opravu kláštera v Pohledu, zadlužený Viktorin prodal vzdálenému příbuznému Janu Bočkovi z Kunštátu a Jevišovic.

Martin Šandera v knize Hynce Ptáček z Pirkštejna - Opomíjený vítěz husitské revoluce (nakladatelství Vyšehrad, 2011) uvádí sumu, za kterou Jan Boček z Kunštátu v roce 1486 zaplatil za hrad Ronov nad Sázavou, kterého již nečekala dlouhá budoucnost. Bylo to neuvěřitelných 18 000 uherských zlatých.

Ekonomická síla pánů z Kunštátu na přelomu 15. a 16. století značně zeslábla a vynucený prodej jejich rodového síla byl neodvratný. Kunštátu se definitivně vzdali v roce 1521. To již nežil ani „přibyslavský“ Viktorin, který konvertoval ke katolické víře, našel azyl na zámku v Těšíně a tam za blíže neznámých okolností 30. srpna 1500 ve věku 57 let zemřel. Polský zdroj Principatus Teschinensis za příčinu smrti považuje otravu. Jed mu prý podali Jagellonci, kteří se báli Viktorinova návratu na českou politickou scénu.

Syn slavného českého krále a panovníka evropského významu, český, římskoněmecký, minsterberský a opavský kníže a hrabě kladský, svého času bohatý majitel přibyslavsko-polenského panství, skonal v chudobě, která zánik slávy pánů z Kunštátu dokumentovala.

Hrad byl založen v polovině 13. století

Webové stránky zámku Kunštát uvádějí, že první písemná zmínka o hradě pochází z roku 1279, avšak objev průčelí románsko-gotického paláce jeho založení posouvá již do poloviny 13. století.

Páni z Kunštátu hrad rozšiřovali a přestavovali. Své sídlo v roce 1521 prodali Janu Černčickému z Kácova. Rod Honrichsů z Wolfswarffenu kunštátské panství držel v letech 1783–1901.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod říšských hrabat Coudenhove-Honrichsů, který kunštátský velkostatek držel v letech 1901–1945.

V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn a sloužil jako depozitář Moravského zemského archivu v Brně.

Od roku 2002 je státní zámek Kunštát národní kulturní památkou. Od 1. ledna 2005 jeho správu převzal Národní památkový ústav a zpřístupnil ho veřejnosti.

Hrad s historickou vazbou na Přibyslav je otevřen i v zimní sezóně, ale pouze o víkendech. Rozhodně stojí za návštěvu i procházku jeho vzorně udržovanými úvozy a zahradami.

Foto: Ivo Havlík

Ivo HAVLÍK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)