Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Křemešnická pouť se umístila na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina

Křemešnická pouť je dalším regionálním jevem, který rozšířil Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. O zapsání tohoto statku rozhodlo v samém závěru roku 2022 Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč, které je pověřeno péčí o tradiční lidovou kulturu na území Kraje Vysočina.
Podrobnou dokumentaci nemateriálního statku zpracovala etnografka pelhřimovského muzea ve spolupráci s nositeli tohoto statku, kterými jsou Římskokatolická farnost Pelhřimov a Matice Křemešnická o. p. s.

Křemešnická pouť

Pouť, která se každoročně odehrává na vrchu Křemešník poblíž Pelhřimova je patrně největší a rozhodně nejslavnější v širokém okolí. Její tradice sahá prý až do roku 1555, kdy byla založena první kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici jako poděkování za záchranu života. Brzy poté se začaly šířit zprávy o zdejší zázračné vodě a četných uzdraveních, které dosáhly vrcholu za epidemie cholery v první polovině 19. století. Křemešník navštěvovaly zástupy věřících z obou stran zemské hranice, Češi i Němci. I přes snahu komunistického režimu popularitu poutního místa eliminovat zůstala poutnická tradice na Křemešníku živá do současnosti a v posledních letech se zdá, že sílí a nabývá na popularitě.

Křemešnický pramen je periodický. Voda obvykle teče od sklonku zimy do pozdního jara, tedy obvykle kolem pohyblivého svátku Nejsvětější Trojice, který se slaví vždy osmou neděli po Velikonocích, kdy na Křemešníku probíhá hlavní pouť. Vrcholem duchovní části pouti je slavná mše sv. v průběhu dopoledne, kterou obvykle celebruje českobudějovický biskup. Na ní jsou navázány další akce, například žehnání pramene, na kterém se v posledních letech podílí Soubor lidových písní a tanců Trnávka z Pacova, nebo hudební vystoupení. Areál kostela je obklopen stánky s rukodělnými výrobky, prostor je ale popřán i pouťové zábavě, stánkům a atrakcím, které jsou rozmístěny v sousední obci Sázava.

Poutní kostel na Křemešníku je spravován Římskokatolickou farností Pelhřimov. Na organizaci poutí, péči o kostel a všestranném rozvoji poutního místa se významně podílí Matice Křemešnická, o. p. s., jež navazuje na tradici původní Matice Křemešnické založené v roce 1935.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina obsahuje 10 položek:
(stav k 31. 12. 2022)

1. Běh o Barchan (položka č. 1/2014)

2. Skřipácká muzika na Jihlavsku (položka č. 2/2014)

3. Betlémská cesta v Třešti (položka č. 3/2014)

4. Obchůzka královniček na Velkobítešsku (položka č. 4/2015)

5. Historický morový průvod v Brtnici (položka č. 5/2016)

6. Jihlavský havířský průvod (položka č. 6/2017)

7. Karmelská pouť ve farnosti Heřmanov (položka č. 7/2018)

8. Dudáctví na Vysočině (položka č. 8/2019)

9. Svatováclavské hody v Rouchovanech (položka č. 9/2021)

10. Křemešnická pouť (10/2022)

Více informací na https://www.kr-vysocina.cz/tradicni-lidova-kultura/ms-122124/p1=122124

https://www.muzeumtr.cz/regionalni-pracoviste-tradicni-lidove-kultury.

- tz -

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)