Vytisknout článek...

Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):

Odkud pocházel uherský manžel poslední přibyslavské šlechtičny?

V létě jsem navštívil menší město na severozápadním pobřeží Balatonu, více než 750 let staré Keszthely. Jeho dominantou je barokní zámek rodiny Festeticsů, uherského šlechtického rodu původem z Chorvatska. Jde o nejkrásnější a třetí největší aristokratickou budovu v Maďarsku.
Zámek začal v roce 1745 budovat Kristóf Festetics, ve stavbě pokračoval jeho syn Pál a vnuk György. Zámek s věží stojí uprostřed sedmihektarového parku, má 101 sálů a je přirovnávám k francouzskému Versailles. Rod Festeticsů zde žil dvě století, do roku 1944. Před hlavním vchodem stojí socha nejslavnějšího člena rodu György Festeticse (1755 - 1819).

Zámek se 26. května 1995 stal místem setkání osmi evropských prezidentů - maďarského Arpáda Göncze, polského Lesa Walesy, italského Oscara Liugi Scalfara, slovinského Milana Kučana, českého Václava Havla, slovenského Michala Kováče a německého Romana Herzoga.

Z pohledu Přibyslavska je zajímavé, že právě z tohoto zámku a rodu pocházel Kalmán Antal Festetics de Tolna, manžel poslední majitelky přibyslavského panství Clotildy Festetics de Tolna, rozené Clotildy Wilhelmine Marie Clam-Gallas.

Kalmán Antal, který se do Přibyslavi přiženil, se narodil 25. listopadu 1847 v Budapešti a zemřel 13. října 1928 v Gyöngyos. Jeho otcem byl Dions Festetics de Tolna, matkou Karolina Josephe Zichy. Dědeček ze strany otce se jmenoval Antal Festetics de Tolna.

Jeho choť se narodila 5. září 1859 v Liberci, zemřela 8. listopadu 1947 ve Vídni, manžela tedy přežila o 19 let. Manželství bylo bezdětné. Tato konkétní větec rodu tedy po meči vymřela.

O přibyslavské panství a zámek šlechtična přišla v roce 1923 v důsledku Masarykovy 1. pozemkové reformy, zůstal ji však zámek v Pohledu, který s polnostmi a lesy vlastnila až do roku 1945.

K řadě zajímavých postav, zpřísněných s „přibyslavským“ Kalmánem Festeticsem, například patří Tasziló Festetics.

Rakouský generál jezdectva a uherský magnát, se narodil 2. června 1813 ve Vídni. V rakouské armádě sloužil od svých jednadvaceti let, účastnil se potlačení povstání polské šlechty v Krakově v roce 1846 a v roce 1849 bojoval v Itálii pod českým maršálem Radeckým. Ve známé bitvě u Solferina (1859) se vyznamenal, nikoli však v roce 1866, kdy zbytečně podstoupil boj u Svinišťan. Během bitvy u Hradce Králové opět ignoroval dispozice vrchního velitele a nechal se zatáhnout do nesmyslného boje o Svíb. Pruský šrapnel mu utrhl nohu v kotníku a v roce 1879 byl povýšen na generála jezdectva.

Bez jedné nohy se 2. června 1880 oženil s lady Marií Douglasovou-Hamiltonovou (1850-1922). Žena s nejvyšší britské šlechty byla poprvé provdaná v roce 1870 za pozdějšího monackého knížete Alberta, manželství bylo po deseti letech rozvedeno. Podle tradované bulvární historky zmrzačený generál manželku získal vítězstvím v hazardní hře s monackým princem Albertem. Marie Victoria na tento obchod nejprve odmítla přistoupit, ale po osobním setkání s Festeticsem nakonec se sňatkem souhlasila. Podle dochovaných archivních pramenů měl ale její rozvod s princem Albertem širší politické souvislosti. Z manželství se narodily čtyři děti.

Dne 4. května 1933, den před svými 83. narozeninami, na zámku v Keszthely Tassilo Festetics de Tolna zemřel, k jeho potomstvu patří mimo jiné rakouská herečka Ira von Fürstenberger a její bratranec - bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Pohřbu se kromě početného zástupu šlechty zúčastnil také Miklós Horty a několik ministrů maďarské vlády. Pochován byl na hřbitově v Keszthely v rodovém mauzoleu, které nechal postavit po úmrtí své manželky.

Zámek Festeticsů v Keszthely a jeho park ročně navštíví téměř čtvrt milionů lidí.

Foto: Ivo Havlík

Zdroj: https://pribyslav.cz/

Ivo HAVLÍK

(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)