Ve skutečnosti se ovšem tyto tři karnevalové dny od neděle do úterní půlnoci před Popeleční středou nazývaly „ostatky“. Masopust totiž ve svém vrcholném veselí začíná už nedělí „Devítník“ (Septuagesima), která se dříve slavila devátou neděli před Velikonocemi. Tato zvláštní neděle, jejíž oficiální slavení v katolické církvi ovšem bohužel v 60. letech zrušil II. vatikánský koncil, připadala podle pohyblivého data Velikonoc na období mezi 18. lednem až 22. únorem. A právě touto nedělí, která by letos mimochodem připadla na 4. února, počínal pravý masopust...

Vzdor svému názvu masopust, tedy půst od masa (v románských jazycích „carni-val“, karneval), bylo toto období od nepaměti časem nebývalé hojnosti, přejídání a nespoutaného veselí. Po celé tři týdny se konaly zábavy, plesy, tancovačky a vše vyvrcholilo právě v posledních dnech před Popeleční středou.

Kulinářským vrcholem masopustu býval totiž čtvrtek před poslední masopustní nedělí, nazývaný 'tučný čtvrtek' či 'tučňák' (letos 15. února). Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní zábava celého masopustu pak začínala po tučném čtvrtku poslední masopustní nedělí, která letos připadá na 18. února. Tuto neděli byl oběd velmi bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do pondělního rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance.

Ve vsích v německy mluvící oblasti Vysočiny se konal v masopustní pondělí 'mužovský bál', kam neměli přístup svobodní a mohli zde pít, jíst a tancovat výhradně jen ženatí muži a vdané ženy. Tyto „mužovské bály“ (Männlichball) bývaly paradoxně mnohde nejnevázanější zábavou celého roku a z archivů známe mnoho případů zdánlivých či skutečných nevěr, žárlivých rvaček či bouřlivých manželských rozepří. Patrně to bývalo způsobeno tím, že vdané ženy dováděly s ženatými muži, jejichž partnerky často chvilkovou rozvernost svých choťů neunesly....

Skutečným vyvrcholením masopustu pak bylo masopustní úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar a hrála se masopustní divadelní představení, nacvičená obvykle učitelem a jeho žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti 'maškarádů', jaké taškařice budou provádět.

Maskovaní koledníci bývali pohoštěni, a to především pálenkou a pivem. Bývalo přitom několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil například medvěd zpravidla vedený na řetězu medvědářem.

Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna - tj. šiml, kobyla, koníček - skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, potom Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších...

Na masopustní úterý, i přes množství vypitého alkoholu, vždy končila zábava přesně úderem půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože právě nastala Popeleční středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku 'pochováním basy' - symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají - jinde o půlnoci pochovávali boha vína a rozmařilosti Baccha.

Přes půlnoc se ovšem nikdo tancovat už dál neodvážil a ani se nenašel hudebník, který by po půlnoci masopustního úterý sáhl do strun. Lidé totiž věřili, že pokud by se veselili dál přes půlnoc v prvních hodinách Popeleční středy, mohl by se mezi nimi objevit sám ďábel. A skutečně, z archivů známe případy, kdy se prý údajně leckde po masopustní půlnoci v utichající hospodě zničeho nic objevoval neznámý cizinec v mysliveckém kabátě...

O masopustních rejích v našem kraji jsou dochovány písemné zprávy již ze 14. století, ale masopust se zde nepochybně slavil již dávno před tím. Už od středověku vždy všichni mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, nicméně lidem to nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, takzvané reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. A tato první doložená masopustní reduta v českých zemích se konala v Praze v roce 1752...