• Vytisknout článek... •
Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):
Dukovanští hasiči cvičili spuštění osoby v bezvědomí z vrcholu stožáru jeho středem, vyproštění osoby zachycené na bočním rameni vedení a záchranu a spuštění osoby uvízlé na laně elektrického vedení mezi stožáry
Dvacítka speciálně vycvičených lezců z jednotky hasičského záchranného sboru Jaderné elektrárny Dukovany prošla dvoudenním výcvikem na záchranu osob ze stožáru elektrického vedení v blízkosti elektrárny. Pro výcvik využili odstávky vedení vysokého napětí 110 kV, Tuto mimořádnou příležitost pro procvičení specifických postupů využilo i několik členů lezeckých skupin HZS kraje Vysočina z Třebíče a Žďáru nad Sázavou.
'Členové speciální lezecké skupiny jednotky hasičů z Jaderné elektrárny Dukovany využili odstávku vedení 110 kV k výcviku záchrany osob z několik desítek metrů vysokého stožáru elektrického vedení. Cílem dvoudenního cvičení bylo procvičení spuštění osoby v bezvědomí z vrcholu stožáru jeho středem, vyproštění člověka zachyceného na bočním rameni vedení a záchrana a spuštění osoby uvízlé na laně elektrického vedení mezi stožáry,' uvedl tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.
Podle instruktora výcviku Zdeňka Chvátala, který je velitelem lezecké skupiny dukovanských hasičů, lze pravděpodobnost takového zásahu v důsledku vysokého počtu stožárů elektrického vedení v okolí elektrárny předpokládat.
„Zásah na stožárech elektrického vedení je kvůli husté konstrukci výztuže, která brání přímému spuštění postižené osoby uvnitř stožáru, pro zasahující hasiče náročný. Záchranáři musí zraněného postupně přetáčet a přesouvat mezi příčkami,“ upřesnil Zdeněk Chvátal a dále doplnil „Během výcviku musí záchranáři několikrát vylézt nahoru a dolů, aby si každý procvičil všechny tři scénáře, včetně pozic zachraňovaných osob.“
Potřeba takového zásahu může být vyvolána například náhlými zdravotními potížemi vyvolanými bodnutím vos nebo sršňů, kteří zde mohou mít svá hnízda, při neúspěšném přistání s padákem či při sebevražedných pokusech.
Podle provozovatele přenosového vedení je na stožárech specifické riziko nebezpečí úrazu elektřinou. Jednou z věcí, na kterou byl v průběhu cvičení kladen důraz bylo, že dokud nepřijede pracovník provozovatele vedení, který provede nezbytná opatření, tak záchranáři musí k zařízení přistupovat jako by bylo stále pod napětím, byť je linka již dálkově vypnutá. Vzhledem k tomu, že právě v okolí Dukovan je souběh několika vedení, je nutné provést nezbytné zajišťovací postupy, jako uzemnění nebo instalace zkratovacího zařízení.
Podle velitele jednotky hasičů Jaderné elektrárny Dukovany Tomáše Richtera zaměřují elektrárenští hasiči svoji přípravu na specifika výrobní technologie elektrárny a prevenci.
„Součástí jejich výcviku jsou proto také přípravy na zásahy nad otevřenou technologií, v uzavřených šachtách nebo ve výškách na chladicích věžích. Přesto, že jsou tyto zásahy ojedinělé, trénujeme proto, abychom byli připraveni. V minulosti jsme v okolí elektrárny u obdobných případů už několikrát úspěšně zasahovali,“ prozradil Tomáš Richter. Další cvičení záchrany osoby z výšky čeká skupinu lezců už ve středu 10. 4 na chladicí věži číslo 8.
Podnikoví hasiči z Jaderné elektrárny Dukovany zasahovali v roce 2023 v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina u 76 případů, ke kterým byli povoláni operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky. Mezi nejčastějšími druhy zásahů, ke kterým jsou dukovanští hasiči povoláváni, dominují požáry objektů a dopravní nehody. Vzrostl i počet poskytované rychlé předlékařské pomoci s využitím defibrilátoru.
Hasičský záchranný sbor v Jaderné elektrárně Dukovany má 72 zaměstnanců. Jejich hlavní celoroční náplní jsou převážně technické zásahy při zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrárny, dohled, kontrola a asistence při údržbě a modernizaci zařízení. V uplynulém roce měli dukovanští hasiči v elektrárně 1277 evidovaných činností, z toho 911 asistencí a dohledů, 318 převážně neakutních technických pomocí a desetkrát poskytovali předlékařskou pomoc. Rozmanitost jejich zásahů je dána také přítomností výškových budov a specifickým prostředím. Proto mezi výčtem zásahů provedených v areálu elektrárny najdeme jištění osob nad otevřenou hloubkou, záchranu osob, vyprošťování osob z výtahů nebo záchranu zatoulaných zvířat. Na konto úspěšných zásahů si připsali také případ s poskytnutím rychlé předlékařské pomoci s použitím automatického defibrilátoru, při kterém zachránili život dlouholetého zaměstnance elektrárny. Ten se tak po šestitýdenní rekonvalescenci mohl vrátit zpět do práce.
- tz -
(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)