Na jubilejním ročníku vystoupí jedenáct účinkujících skupin. Chybět tak nebudou šermíři, hudební kapely, fakír a ohňová show, dělostřelci, kartářka, historické tržiště, ukázky řemesel s možností si je vyzkoušet, dobová kuchyně, exponáty z Muzea bičů v Janovicích u Rýmařova včetně ukázek zacházení s nimi, lukostřelecký turnaj pro veřejnost o putovní pohár a rovněž zajímavé ceny a mnoho dalších atrakcí.

'Vrcholem letošního programu se stanou rytíři na koních ze společnosti historického jezdectví Kvintána ze Žďáru nad Sázavou. Ti na Zubštejně ještě nikdy nebyli, jejich vystoupení byl takový můj sen od doby, kdy jsem pořádání festivalu převzal, a letos to konečně vyšlo. Půjde především o výcvik koní a jejich ovladatelnost. Koně v programu vystoupí minimálně dva, nejvíce ale pět – podle toho, jak to bude vycházet s místem', uvedl organizátor Festivalu historického šermu, hudby a tance Miroslav Hlinský z vsetínské skupiny historického šermu Alternus.

Zubštejn, neboli Zubrštejn čili Zubří kámen, původně jen Kámen, byl postaven na počátku 14. století, kdy se rod pánů z Pernštejna rozrůstal a jeho členové potřebovali nová sídla. V roce 1358 získal Zubštejn moravský markrabě Jan Jindřich. Za jeho éry byl hrad rozšířen a opevněn. V roce 1446 se Zubštejn navrátil do rukou pánů z Pernštejna a v nich už zůstal. Za husitských válek byl určitě vážně poškozen, protože v dobových zprávách se uvádí pouze jako hradiště (tj. místo zbořeného hradu). Obnovili jej až Pernštejnové, kdy Vilém z Pernštejna přistoupil k modernizaci hradu a ke stavbě pořádného opevnění; tehdy vzniklo na hradě pět dělostřeleckých bašt. Osudnou se hradu stala finanční krize Pernštejnů v 16. století, kdy od roku 1547 se hrad uvádí jako pustý.
Do dnešních dnů se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže, k jejíž bráně vedl padací most.