'Přesto na nich oproti Muchovým originálům téměř nic nechybí. Při práci, kterou Agentura Dobrý den zapsala do České knihy rekordů a která zabrala rekordmanovi přibližně 1500 hodin čistého času práce, použil autor olejových barev, klasického plátna a miniaturních štětečků, přičemž detaily maloval drobounkým peříčkem anglického havrana. Celé dílo bylo vytvořeno pod lupou. O nebývalé obtížnosti svědčí třeba i to, že například jen na obraze Zavedení slovanské liturgie je šestašedesát postav. Zkrátka na rekordmanově díle je to, co je na originále. Ale nejen to. J.J. Rathsam se zaměřil i na vystižení charakteru a nálad postav, na smutek Jana Ámose Komenského vzpomínajícího v exilu na svou vlast, na zanícenost Mistra Jana Husa... i to na milimetrových plátnech najdeme', pověděl prezident pelhřimovské agentury Miroslav Marek.

Alfons Mucha, se řadí mezi nepřehlédnutelné osobnosti české historie, se narodil 24. července 1860 v Ivančicích. Jako malíř, grafik a návrhář inspiroval generace umělců po celém světě. Kolekce monumentálních obrazů vytvořených v rozměru až 8,1 x 6,1 metru je vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Alfons Mucha, který na ní pracoval osmnáct let, si přál, aby Slovanská epopej působila jako duchovní obnova pro všechny Slovany a aby ti se pro budoucnost svých národů poučili z historie. Pro práci na obřích plátnech si Alfons Mucha musel pronajmout veliké prostory. Zvolil zámek Zbiroh, kde také se svou rodinou až do r. 1928 pobýval. Obě jeho děti, Jaroslava a Jiří, zde strávily dětství. A také svému otci pomáhaly - stály mu modelem. Alfons Mucha zemřel 14. července 1939 na následky zápalu plic. Pohřben byl ve Slavíně na Vyšehradském hřbitově v Praze.