• Vytisknout článek... •
Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):
Knihovna v novoměstské nemocnici byla založena už v roce 1946. Čtyři desítky let ji vedla Jaroslava Kratochvílová
Na roky strávené v nemocniční knihovně vzpomíná Jaroslava Kratochvílová, dnes již důchodkyně a babička tří holčiček Anny, Emy a Gabriely, velice ráda. Jejíma rukama prošly tisíce knih a časopisů, ať už odborných nebo beletrie. O „svou“ knihovnu pečovala čtyřicet let. A byla také tou, kdo v roce 1997 založil a po několik let vedl nemocniční kroniku, a to až do odchodu do důchodu.
Vůně tiskařské černě ovlivnila život Jaroslavy Kratochvílové už v dětství. Oba její rodiče totiž ovládali knihařské řemeslo. A i když ona sama v jejich šlépějích nekráčela, knihy ji přece jen provázely celým životem. „V lékařské knihovně v Nemocnici Nové Město na Moravě jsem začala pracovat v roce 1969. Tehdy jsem tam nastoupila jako čerstvá absolventka knihovnické školy a o odborné knihovně jsem toho moc nevěděla. S odbornou terminologií mi naštěstí pomohl manžel, který je lékařem. A taky jsem v nemocnici absolvovala zdravotnický kurz a stala se nižším zdravotnickým pracovníkem,“ vzpomíná na nelehké začátky bývalá knihovnice.
Odborná knihovna ve zdravotnickém zařízení se od obecné knihovny diametrálně liší. Lékařská knihovna v novoměstské nemocnici byla založena již v roce 1946. „Tehdejší nemocniční správce pan Vomela nakoupil první odborné publikace. Ty pak vytvořily základ lékařské knihovny. V roce 1954 už měla naše knihovna 758 svazků knih a časopisů. Když jsem tam v roce 1969 nastoupila, patřilo pod novoměstský Okresní ústav národního zdraví jedenáct zařízení, pro které jsem literaturu nakupovala,“ pokračuje Jaroslava Kratochvílová.
Pro Buchtův kopec, dětskou psychiatrickou léčebnu ve Velké Bíteši, porodnici ve Velkém Meziříčí, novoměstskou nemocnici a další zařízení nakupovala nejen odborné knihy a časopisy pro zdravotnický personál, ale také beletrii pro pacienty na lůžkových odděleních. Později se její práce omezila pouze na knihovnu novoměstské nemocnice. „Nejvíce využívané služby odbornými pracovníky nemocnice byly výpůjčky knih a časopisů, rešerše, bibliografie a také meziknihovní výpůjční služby. Knihovna musela být zásobena odbornými publikacemi nejen pro lékaře a sestry, ale i pro techniky, inženýry a studenty medicíny z našeho okolí,“ popisuje někdejší knihovnice.
Sehnat odborné publikace nebylo před sametovou revolucí úplně jednoduché. Zvláště pokud šlo o zahraniční literaturu. Publikace byly často nedostupné. A taky poměrně nákladné a nemocniční knihovna dostávala jen omezený příděl peněz. Novoměstská nemocniční knihovna však nedostatkem odborných knih a časopisů netrpěla. Jaroslavě Kratochvílové v tom pomohla náhoda. „Měla jsem velké štěstí, jezdila jsem spolu s lékaři na prodejní výstavy zahraniční lékařské literatury do Prahy. Kdo tam dříve přišel, ten měl. Jednou jsem tam spolu s ostatními taky stála ještě před otevírací hodinou a čekala. Vtom se otevřely dveře a v nich stál pán a ptal se, odkud jsme. Když jsem řekla, že z Nového Města na Moravě, usmál se a pozval mě dál se slovy, že jsme krajané. Byl to syn malíře Miloše Krátkého z Křižánek a pracoval v jednom zahraničním nakladatelství. Od té doby jsem tam měla protekci. Mohli jsme tak koupit i knihy, které neměly jiné, mnohem větší knihovny,“ usmívá se Jaroslava Kratochvílová.
„Měla jsem také štěstí na ředitele nemocnice, jejich zásluhou měla naše knihovna skvělé podmínky, a mohla se rozvíjet,“ dodává.
V roce 1995 získala knihovna Nemocnice Nové Město na Moravě akreditaci pro poskytování veřejných služeb ve zdravotnictví. „A v roce 1997 se nám povedlo zrealizovat v knihovně teprve druhé internetové připojení ve městě. To první měli na Medinu. Musela jsem absolvovat počítačový kurz, synové se mi tehdy doma smáli, že ve svém věku chodím do školy. Manžel šel do školy se mnou. V roce 2002 jsem zahájila katalogizaci knihovny na počítači,“ přidává další dosažené úspěchy knihovnice, které léta jejího profesního působení v nemocniční knihovně přinášela vnitřní uspokojení a radost, a která se i dnes do nemocnice ráda vrací a pravidelně se účastní každoročního setkání bývalých zaměstnanců nemocnice.
Helena ZELENÁ KŘÍŽOVÁ
(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)