• Vytisknout článek... •
Toto je text článku v denním vydání Regionalistu (http://regionalist.cz):
Ze zámku ve Velkém Meziříčí: řezbář Josef Šilinger
Výrobky řezbáře a soustružníka Josefa Šilingera se na počátku minulého století nacházely nejen ve spoustě meziříčských domácností, ale své místo měly i na zámku. Dodnes tak lze v zámeckých expozicích obdivovat složitě řezané a zdobené zlacené rámy obrazů. Množství předmětů spjatých právě s tímto řemeslníkem je ukryto také v prostorách depozitáře.
Josef Šilinger sice pocházel ze Žďáru nad Sázavou, ale usadil se ve Velkém Meziříčí. Tady se oženil s dcerou místního mlynáře Marií Jarolímovou, se kterou se v roce 1887 stali rodiči syna Josefa. V roce 1899 si zakoupili dům v ulici Podhradí, kde byla umístěna i samotná dílna.
V dílně vznikalo nejen drobné kuchyňské náčiní, jako byly vařečky či nejrůznější formy, ale bohatým obchodníkům vyráběl třeba i domovní dveře. Doklad o jeho práci se v našem archivu dochoval například ve formě účtu vystaveného v roce 1918 velectěné slečně Kafkové. Z něho se dozvídáme, že si mimo jiné nechala zhotovit dva válečky na nudle a zakoupila si dva látací hříbky.
V tvorbě velkomeziříčského řezbáře jsou zastoupeny také předměty s církevní tematikou, jako je například soška Panny Marie Lurdské z roku 1888 či zhruba metrový nástěnný krucifix s postavou ukřižovaného Ježíše. Je také autorem bohatě vyřezávaného kuřáckého stolku, který muzeu v roce 1939 daroval místní úředník Rudolf Picka. Stolek v současné době doplňuje vybavení měšťanského salonu v muzejních expozicích.
Jako forma reklamy fungoval bohatě zdobený vývěsní štít, který nalezneme v prostorách depozitáře. Šilinger na něm inzeruje nabídku prací moderně soustruhovaných, vyřezávaných i vypalovaných. Rovněž oznamuje, že zhotovuje práce z jeleních, dančích a srnčích parohů. Na konec nezapomněl umístit ujištění, že za přesné provedení buď dle slohu, nebo dodaných náčrtků se ručí a že ceny jsou velmi levné.
Mezi sbírkovými obrazy objevíme také dva Šilingerovy, díky čemuž ho můžeme poznat také jako výtvarníka, který si čas od času odskočil k malířskému plátnu. Motivem obrazu z roku 1877 je pohled na meziříčský zámek z Vrchovecké ulice. Druhé dílo, které je téměř o půlstoletí mladší, zachycuje skupinu mladých chlapců krátících si dlouhou chvíli pokuřováním doutníků a dýmek.
Josef Šilinger zemřel po krátké nemoci 26. ledna 1929. Vzpomínce na tohoto řemeslníka byl krátce na to věnován prostor také ve Velkomeziříčsku: „Zemřelý byl pracovník vynikající a daleko a široko známý svými řezbářskými pracemi, za které dostalo se mu několika vyznamenání na různých výstavách. Pro svoji hodnou a milou povahu těšil se všeobecné oblibě. Pohřbu jeho minulé pondělí účastnilo se velké množství obecenstva.'
Návrhy medailí
Největší soubor prací Josefa Šilingera v našich sbírkách tvoří reliéfy, které s velkou pravděpodobností sloužily jako umělecké návrhy na plakety či medaile u příležitosti nejrůznějších výstav. V prostorách depozitáře tak nalezneme sádrový odlitek, který byl snad modelem na líc medaile připravované ke Krajinské výstavě zemských plodin, hospodářských strojů a pomůcek polního hospodářství konané ve dnech 31. srpna až 8. září 1924 na Tržišti. Nechybí ani dřevěný vyřezávaný model plakety zhotovený pro krajskou výstavu, která se v Meziříčí konala v roce 1893. Ze stejného roku pochází i vyřezávaný znak našeho města.
Zdroj: https://www.velkomeziricsko.cz/
Lucie PAVELCOVÁ
(originál článku je na adrese: http://regionalist.cz/denik/2007.php?idclanku=)