


Mor...
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
Mor se projevuje vysokými horečkami a zduřením mízních uzlin, přičemž nemocný trpí zimnicí a bolestmi kloubů. Při plicní formě moru navíc pacient vykašlává krev a četné krevní výrony do sliznic způsobují jejich zčernání. Proto je mor někdy nazýván černou smrtí.
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Leo ŠVANČARA






• Procházka představí nejzajímavější a nejdůležitější místa spojená s nacistickou okupací v Havlíčkově Brodě
• Havlíčkobrodská nemocnice ruší očkovací centra, lidé už nemají o injekce zájem
• Podvody s investicemi do akcií energetických společností, místo očekávaných zisků přicházejí o nemalé finanční prostředky
• Z policejního deníku: policisté dopadli zloděje; za volantem bez řidičáku a s více jak třemi promile v dechu
• Jihlavský magistrát bude od konce března téměř celý měsíc bez výtahu
• V neděli v noci se změní středoevropský čas na letní, noc bude o hodinu kratší
• U Rovečné na Žďársku hořel les, zasahovalo deset jednotek hasičů
• Přednáška o Argentině a kaktusech v jihlavském muzeu
• V Chotěboři vzplála výrobní hala, škoda je pět milionů korun

• Sovy pálené, které obohatily chov v táborské zoo, čekají na své jméno, vybere ho veřejnost
• Na trati Jihlava - Okříšky potrvá od pondělí do čtvrtka výluka, důvodem je údržba kolejí
• Z policejního deníku: vandal poničil automat; cizinec v podmínce kradl kojeneckou výživu a cukrovinky; motorkář boural, letěl pro něj vrtulník
• Čtyři muži, z toho dva cizinci, distribuovali na Jihlavsku kokain, skončili v policejních celách
• Orli mořští na Vysočině právě hnízdí, loni mladé vyvedlo třináct párů

• Žáby a další obojživelníci putují do vod, kde se narodili a to i přes silnice. Řidiči, buďte k nim ohleduplní
• Velbloudice Frída z táborské zoo v sobotu oslaví sedmé narozeniny
• Velikonoční výstava v Betlémě v Hlinsku nabídne tradiční sváteční obyčeje
• Z policejního deníku: pachatel poničil harvestor, škoda je několik set tisíc korun; zloděj si odnesl železnou bránu
• Sdílená kola jako nejrychlejší způsob dopravy po městě, Nextbike letos odstartuje v dalších deseti městech
• V Jihlavě začínají změny dopravního značení v centru města
• Hasičský hotel v Přibyslavi přivítá první hosty v sobotu 8. dubna, večer se mohou lidé těšit na ohňostroj

• Komentovaná prohlídka výstavy a workshop v novoměstské Horácké galerii v pátek
• Prodeje dálničních známek rostou a v systému se chystají další novinky
• Respirační onemocnění na Vysočině ubývá, nejvíce jich je na Žďársku a Havlíčkobrodsku
• Velikonoční jarmark plný lahůdek a řemeslných výrobků v sobotu v Pelhřimově
• Z policejního deníku: muži kradli krmnou směs, škoda přesáhla 70 tisíc; zloděj si odnesl elektrokoloběžku; opilý cizinec za volantem skončil na záchytce
• Česká televize uvede dokument Lesní žal, vypovídá o tom, jak děti z Vysočiny teskní po lese, nabízí ale také novou naději
• Jihlavanům začíná Maraton s roztroušenou sklerózou
• Starou rozložitou lípu ve Žďáře nad Sázavou ošetřili arboristé

• Ve Žďáře nad Sázavou obnovují tradici Pašijové hry Co se stalo s Ježíšem
• Besedu s archeologem Stanislavem Vohryzkem na téma Cesty po římských provinciích v Jemnici
• Z policejního deníku: zloděj si odnesl různé nářadí; distributora marihuany kriminalisté dopadli
• Cesta zpět. O výstavě obrazů soběslavského malíře Bohuslava Sýby v Pacově
