Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
20.4.: Legionář a úspěšný motocyklový závodník studoval gymnázium ve Velkém Meziříčí

19.4.: Z policejního deníku: opilý muž poškodil posuvné dveře na nádraží; způsobil nehodu a ujel

19.4.: Výstava S lilií i bez lilie připomene sté výročí třebíčského skautingu

19.4.: Mohelenská hadcová step má novou naučnou stezku i zázemí pro návštěvníky

19.4.: Mladý cizinec zemřel při nehodě u Humpolce na dálnici D1, narazil do zaparkovaného kamionu

19.4.: Dominika Mrkosová - policistka, plavkyně a maminka v jedné osobě. Z březnového plaveckého mistrovství přivezla na Vysočinu pět medailí

18.4.: Z policejního deníku: řídil čtyřkolku i přes zákaz řízení vozidel; chodec po střetu s autem utrpěl zranění

18.4.: Ve Velké Bíteši vysadili lípu svobody; v nedalekém Jáchymově bude otevřen sad s osmatřiceti ovocnými stromy

18.4.: Případem napadení psem se zabývají žďárští kriminalisté. V příspěvku, který se objevil na sociální síti, se objevily nepravdivé informace

18.4.: Měření rychlosti v pátek na Vysočině. Přehled vybraných míst měření rychlostních limitů

18.4.: Lipnická poezie, haškovská poetika a hradní pověsti. Nad Lipnicí začne básnit Poesiomat

18.4.: Jihlavská nemocnice vybavila sanity moderními vysílačkami

17.4.: Z policejního deníku: vlak narazil do spadlého stromu; řidič od nehody ujel

17.4.: U cyklostezky na Žďársku ležely v lese granáty z II. světové války

17.4.: Opilá řidička bourala, nadýchala přes dvě promile

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Mor...
Sdílet článek
Slovem mor se na počátku středověku původně označovaly všechny prudce probíhající a nakažlivé nemoci s vysokou úmrtností. Postupně se však v našich zemích ustálil tento název pro mor dýmějový.
image-1
Mor se projevuje vysokými horečkami a zduřením mízních uzlin, přičemž nemocný trpí zimnicí a bolestmi kloubů. Při plicní formě moru navíc pacient vykašlává krev a četné krevní výrony do sliznic způsobují jejich zčernání. Proto je mor někdy nazýván černou smrtí.
Na vrcholu morové epidemie černá smrt usmrcuje pacienty náhle, někdy i v několika málo hodinách. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Na sklonku morové epidemie bývá průběh nemoci mírnější a mnoho pacientů již přežívá. Kdo zpravidla přežil tři dny a uzliny - neboli dýměje - mu zhnisaly, měl naději na uzdravení.
Přenos morové infekce je přičítán zejména blechám a krysám. Teprve po objevení původce - bakterie Yersinia pestis - mor z většiny zemí vymizel. I přesto se dodnes pravý mor na Zemi vyskytuje. Kdo se s ním chce setkat, musí navštívit původní oblast moru na úpatí Himaláje. Právě odtud se kdysi šířily do celé Evropy ty nejhorší morové rány.
Jednou z těchto ran byla černá smrt v roce 1649. Mor tehdy zachvacoval postupně střední Evropu a nevyhnul se ani Německému Brodu. Jen v samotném městě zemřelo během několika dnů více než 1400 lidí a Německý Brod zůstal zcela odříznut od okolí. Z obavy před nákazou totiž venkované přestali přivážet do Brodu jakékoli potraviny.
I když byl strach z moru velký, našli se na venkově odvážlivci, kteří byli ochotni brodským pomoci. Dováželi k městu nejnutnější potraviny a nechávali je prý ležet před městem. Podle legendy pak právě na těchto místech byly vystavěny kapličky, neboli Boží muka.
I přes tuto pověst byl však i Německý Brod jedním z příkladů brutálního chování k těm, kteří morovou nákazou onemocněli. Nemocní zde bývali ještě zaživa zatloukáni ve svých domech a kdokoli jevil morové příznaky, byl okamžitě nemilosrdně ponechán napospas osudu.
A tak bez jídla a pití zůstalo v roce 1649 nakonec i celé město, jehož brány byly z obavy před šířením epidemie hermeticky uzavřeny. Tento postup, který měl zastavit jednu z velkých posledních morových ran na našem území, dodnes v Havlíčkově Brodě připomíná nápis pod morovým sloupem, postaveným zde na paměť hrůzné černé smrti...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 24. duben
(11. duben kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 24. 4.:
Sobota po druhé neděli Velikonoční Sv. Fidelia ze Sigmaringy, mučedníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 11. 4. (24. 4.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: