Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
25.6.: U nemocnice v Jihlavě začne výstavba parkoviště pro téměř dvě stě aut

25.6.: S vysvědčením do táborské zoo po celý víkend za jednu korunu

24.6.: Zdravotnická záchranná služba na Vysočině slaví dvacáté narozeniny, veřejnost bude moci nahlédnout do výjezdových základen

24.6.: Z policejního deníku: zloděj ukradl propanbutanové lahve; řidička a dvě děti utrpěly při nehodě zranění

24.6.: Letní prázdniny jsou na silnicích rizikové, policisté vyhlásili sérii bezpečnostních akcí. Loni zemřelo na silnicích Vysočiny během léta sedm lidí

24.6.: Jednomu z hlavních vodovodních přivaděčů do Jihlavy prasklo potrubí, bez vody by mohlo být i sídliště na Březinkách

23.6.: Z policejního deníku: auto v příkopu shořelo, řidič utrpěl lehké zranění

23.6.: Do jihlavské zoo s vysvědčením s jedničkou za jednu korunu, chybět nebude oblíbené komentované krmení

22.6.: Výstava fotografií divokých zvířat i vzácných rostlin Barky Hrušky v jihlavském muzeu

22.6.: Pane. Kupte si rakvičku!

22.6.: Na Vysočině při bouřce padaly stromy, nejvíce práce měli hasiči na Třebíčsku

22.6.: Festival Vesuv plný muziky a piv od malých pivovarů pomůže Vojtovi, Františkovi nebo malé Agátce získat hiporehabilitaci na celý rok

22.6.: E-shop Dopravního podniku města Jihlavy umožňuje cestujícím správu a dobíjení jihlavské karty

21.6.: Z policejního deníku: nález ručního granátu; malého chlapce policisté nalezli a předali matce

21.6.: Tragická nehoda na Jihlavsku. Zemřel řidič osobního auta

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Sdílet článek
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
image-1
V předvečer prvního máje staví ještě dneska mládež na venkově májky, některé domy jsou ozdobeny zelenými větvičkami. Praktikují se zvyky, které mají ochránit stavení před zlými a nečistými silami, aby nepronikaly do světa lidí a neškodily jim.
Dříve lidé před „uhranutím“ čarodějnicemi chránili také dobytek. Před vrata domu i chléva pokládali narýpané drny, protože čarodějnice prý v tom případě musela před vstupem do domu nejdříve přepočítat všechna stébla, což jí obvykle trvalo až do rána a mezitím už pominula její zlá moc. Domy se kropily svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se o ně čarodějnice poranila. Mládenci v některých krajích také na zahnání čarodějnic práskali bičem nebo stříleli z pušek.
Tradovalo se, že tato noc má i moc otevírat zemi a vydávat poklady, bylo však nutné mít u sebe květ kapradí. Sbíraly se také léčivé byliny, které o této noci prý měly obzvláště čarovnou moc - zejména jitrocel.
Říkalo se, že král temnot - tedy ďábel - může uplatňovat svou moc na zemi právě prostřednictvím čarodějnic. Ze spojenectví s ním proto lidé často podezřívali ženy, a to buď mladé a nějakým zvláštním způsobem velmi atraktivní, nebo naopak ženy staré a podivínské. A tak i prastarý zvyk pálení ohňů měl právě vymýtit tyto zlé síly, skrývající se v těchto ženách, ze vsi.
V předvečer ohňových slavností proto obcházela mládež jedno hospodářství po druhém a sbírala dřevo. Na oheň bylo třeba shromáždit devět druhů dřeva a nikdy prý nesměl chybět jalovec. Hranici s panákem, znázorňujícím zlou čarodějnici, zapaloval vždy muž, a to ten, který se jako poslední ve vsi oženil. Aby se vesnici vyhnul požár, muselo kolem obce zaplát přesně sedm velkých ohňů. Od dohořívajících polen se pak zapalovaly pochodně, se kterými chodili lidé do okolních luk a polí, kde s nimi tančili a zpívali a zaháněli tak nečisté síly.
Ačkoli dnes již v českých zemích málokdo na temné síly a jejich tajné ženské spojence pohybující se nenápadně mezi námi věří, zvyk pálení čarodějnic se u nás zachoval v plné síle. Namísto zahánění zlých duchů se však tento tradiční obyčej „filipojakubských ohňů“ v posledních desetiletích změnil mnohde spíše v hromadné tažení proti přírodě a životnímu prostředí. Podle pracovníků ochrany přírody i policejních svodek není výjimkou, že se právě o Valpuržině noci ve velkém pálí nejrůznější odpad - plasty, pneumatiky či dřevotřísky s laminovanými materiály. Do ovzduší se tak dostává mnoho nebezpečných chemických látek, včetně například dioxinu a těžkých uhlovodíků. Hustý dým, který může být vysoce jedovatý i v malém množství, pak po celý Filipojakubský večer vdechují nejen přímí účastníci akce, ale také lidé bydlící v okolí rozpálených vater...
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 25. červen
(12. červen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 25. 6.:
Pátek po neděli čtvrté po Svatém Duchu Sv. Viléma, opata Sv. Ivana, poustevníka
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 12. 6. (25. 6.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: