Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
21.2.: Z policejního deníku: zloděj ukradl z chatky nářadí i babettu

21.2.: Policisté prověřují vloupání do automatu na kávu, hledají muže a ženu z fotografií

21.2.: Irena Nosková zazpívá v Třebíči za doprovodu kytary, klarinetu a příčné flétny

20.2.: Z policejního deníku: mladík s nezletilou dívkou se opili; hledaný muž skončil ve vězení

20.2.: V Jihlavě otevřou družiny o letních prázdninách čtyři školy, rodiče mohou děti nahlašovat až do 14. června

20.2.: Sedmiletá rysí slečna Zora patří k nejtajemnějším zvířatům táborské zoo

20.2.: Blíží se Košt pálenek ve Velkém Meziříčí, soutěžící mohou odevzdávat své vzorky

19.2.: Z policejního deníku: zloděj si z domu odnesl peníze, telefon i notebook; cyklista nadýchal přes tři a půl promile; opilý řidič skončil na záchytce

19.2.: Výstava Netopýři tajemní a zranitelní v muzeu dr. A. Hrdličky v Humpolci

19.2.: Přednáška přiblíží historii i zákulisí restaurátorských prací zámku v Telči

19.2.: Díky nápadu a šikovným rukám mají klienti oddělení dlouhodobě nemocných v novoměstské nemocnici snazší návrat do domácího prostředí

18.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí, vrtačku, kabely i pilu; seniorovi zhasl motor u auta, to se rozjelo z kopce a nabouralo další dvě

18.2.: V zámeckých konírnách v Třebíči představí své dílo Lubomír Kerndl na výstavě Světlo ve stopách času

18.2.: Trpí poruchou srážlivosti krve, přesto hodlá třiadvacetiletý Daniel původem z Humpolce zdolat Mont Blanc

17.2.: Zástupci Třebíče uctili památku rodáka Antonína Kaliny, který zachránil více než 900 židovských chlapců od jisté smrti

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Revue Iglau.cz:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Čarodějnice neboli Filipojakubská noc
Sdílet článek
Již tradičně se 30. dubna v českých zemích pálí čarodějnice, slaví se Filipojakubská nebo Valpuržina noc. Prapůvodními zakladateli této tradice jsou Keltové, kteří právě poslední dubnový den zapalovali ohně. Podle nich dostal svátek název Beltine čili zářící oheň.
image-1
V předvečer prvního máje staví ještě dneska mládež na venkově májky, některé domy jsou ozdobeny zelenými větvičkami. Praktikují se zvyky, které mají ochránit stavení před zlými a nečistými silami, aby nepronikaly do světa lidí a neškodily jim.
Dříve lidé před „uhranutím“ čarodějnicemi chránili také dobytek. Před vrata domu i chléva pokládali narýpané drny, protože čarodějnice prý v tom případě musela před vstupem do domu nejdříve přepočítat všechna stébla, což jí obvykle trvalo až do rána a mezitím už pominula její zlá moc. Domy se kropily svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se o ně čarodějnice poranila. Mládenci v některých krajích také na zahnání čarodějnic práskali bičem nebo stříleli z pušek.
Tradovalo se, že tato noc má i moc otevírat zemi a vydávat poklady, bylo však nutné mít u sebe květ kapradí. Sbíraly se také léčivé byliny, které o této noci prý měly obzvláště čarovnou moc - zejména jitrocel.
Říkalo se, že král temnot - tedy ďábel - může uplatňovat svou moc na zemi právě prostřednictvím čarodějnic. Ze spojenectví s ním proto lidé často podezřívali ženy, a to buď mladé a nějakým zvláštním způsobem velmi atraktivní, nebo naopak ženy staré a podivínské. A tak i prastarý zvyk pálení ohňů měl právě vymýtit tyto zlé síly, skrývající se v těchto ženách, ze vsi.
V předvečer ohňových slavností proto obcházela mládež jedno hospodářství po druhém a sbírala dřevo. Na oheň bylo třeba shromáždit devět druhů dřeva a nikdy prý nesměl chybět jalovec. Hranici s panákem, znázorňujícím zlou čarodějnici, zapaloval vždy muž, a to ten, který se jako poslední ve vsi oženil. Aby se vesnici vyhnul požár, muselo kolem obce zaplát přesně sedm velkých ohňů. Od dohořívajících polen se pak zapalovaly pochodně, se kterými chodili lidé do okolních luk a polí, kde s nimi tančili a zpívali a zaháněli tak nečisté síly.
Ačkoli dnes již v českých zemích málokdo na temné síly a jejich tajné ženské spojence pohybující se nenápadně mezi námi věří, zvyk pálení čarodějnic se u nás zachoval v plné síle. Namísto zahánění zlých duchů se však tento tradiční obyčej „filipojakubských ohňů“ v posledních desetiletích změnil mnohde spíše v hromadné tažení proti přírodě a životnímu prostředí. Podle pracovníků ochrany přírody i policejních svodek není výjimkou, že se právě o Valpuržině noci ve velkém pálí nejrůznější odpad - plasty, pneumatiky či dřevotřísky s laminovanými materiály. Do ovzduší se tak dostává mnoho nebezpečných chemických látek, včetně například dioxinu a těžkých uhlovodíků. Hustý dým, který může být vysoce jedovatý i v malém množství, pak po celý Filipojakubský večer vdechují nejen přímí účastníci akce, ale také lidé bydlící v okolí rozpálených vater...
Eva ŠINKOVSKÁ
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je středa 21. únor
(8. únor kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 21. 2.:
Neděle první postní - Invocabit
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 8. 2. (21. 2.):

  Další revue:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: