Oba pocházeli přímo ze Soluně z rodiny vzdělaného a vysoce postaveného Řeka a dříve než přišli - pozváni knížetem Rostislavem - na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazaru na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky svatého Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali sebou na Moravu a roku 867 je donesli až do Říma. Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat Evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele.
Svátek obou věrozvěstů se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. oba bratry v roce 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.
Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin, byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem čtyři až pět let. V Římě vstoupl do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. února roku 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa.
Metoděj je rovněž řeholní jméno. Původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Vekou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. dubna roku 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.
Dnešní datum svátku obou věrozvěstů - 5. červenec - je v českých zemích od roku 1991 státním svátkem.