Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.3.: Na výstavě v jihlavské galerii uslyšíte zvuky tajících ledovců na Islandu a ve Finsku

2.3.: Jihlavský očistec Bedřicha Smetany

1.3.: Z policejního deníku: krádež elektrokoloběžky; jednačtyřicetiletý muž obtěžoval školačku, skončil ve vazbě

1.3.: V třebíčské porodnici se 29. února narodily dvě děti, v Havlíčkově Brodě Izabela

1.3.: V Pelhřimově padly rekordy ve vzdušné akrobacii na šálách a na strapsech

1.3.: Týrání skotu v chovu na Jihlavsku, řetězy zvířatům způsobily zranění

1.3.: Policisté potřebují zjistit totožnost muže z fotografie, o pomoc žádají veřejnost

1.3.: Opilý muž střílel na policejní auto, prý kvůli problémům v podnikání

1.3.: Lajdáctví nebo něco co oči nevidí?

29.2.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl z chaty různé nářadí; nález dělostřeleckého granátu

29.2.: Policisté hledají svědky nehody cyklisty v Havlíčkově Brodě

29.2.: Nebezpečné dráty elektrického vedení zabíjejí labutě u Havlíčkova Brodu

29.2.: Agresivní mladík je obviněn z trestného činu

28.2.: Z policejního deníku: dvě opilé sousedky se slovně i fyzicky napadly, mladší shodila ženě na zem televizor

28.2.: Výprava za sovím houkáním na Křemešníku

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Inu, jsou to dnes obyčeje...
Sdílet článek
Sobotní trapas na jihlavském Heulose, honosně nazvaný Summer r´n´r night for Highlands, máme dnes v našem listu patřičně okomentovaný od přímého aktéra Boba.
Přesto mi to však nedá, abych se i já u věci maličko nepozastavil, i když - pravda - možná z trochu jiného úhlu. Že jsou české festivaly povětšinou mírně řečeno "holírnou", je všeobecně známo již řadu let. Na předraženou švédskou mísu divákovi předložíme plátek uheráčku - tedy jednu či dvě hvězdy * a hojně obložíme ovadlým salátem nadšenců, kterým pro jistotu nezaplatíme ani cestu. A je vyděláno. Teda, když přijdou lidi!
Ale to by nebylo až tak nic nového - daleko horší je, že se v Česku jaksi už dávno stalo všemi oblíbeným obyčejem nedržet slovo. Nevím, neviděl jsem v tomto případě smlouvy s muzikanty, ale z vlastní zkušenosti vím, že dohody jsou v kraji zhusta akorát tak pro smích. Pořadatel si klidně souhlasí s čímkoli, protože "ono se to pak vždycky nějak udělá". Máš ve smlouvě sjednány tři hodiny předem na postavení aparátu? Jo, tak hochu, máš smůlu: nemáme klíče od sálu, opil se nám domovník a navíc nám tam právě probíhá schůze sufražetek. Chceš zaplatit co bylo dohodnuto? Jejej, nebuď blázen - nepřišli nám lidi.
A tak se dál vesele rozmařile podepisuje, rozzářeně dojednává, a nakonec je vždycky všechno jinak. Ono to nějak dopadne...
Jenže právě před několika dny jsme hráli na Liberecku: lilo jak z konve, zima jak v Jihlavě na Heulose a navíc dva kilometry vedle bigbeatový festival. Po čtyřech hodinách zápasu s mokrými věcmi jsme pro padesátku lidí dohráli, sbalili promočený aparát a před noční dvousetkilometrovou jízdou domů jsem šel účtovat. A tu pro našince, zvyklého na poměry na Vysočině, přišlo překvapení - pan šéf s úsměvem bez řečí (a bez smlouvy!) vysázel přesně to, co bylo předem domluveno. Na moji opatrnou otázku, kolik vlastně prodělal, odvětil: "Jednou vydělám, jednou prodělám. A navíc je to moje chyba - špatný termín, zřejmě i nedokonalá propagace a hlavně jsem podcenil počasí. Měl jsem to udělat uvnitř v sálu. Nicméně všechny tyhle chyby jsou MOJE a tak je přece za mne nebudete platit VY!"
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je sobota 2. březen
(18. únor kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 2. 3.:
Úterý po druhé neděli postní Sv. Anežky České, panny
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 18. 2. (2. 3.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: