Prý už nelze dále nečinně přihlížet, jak se z internetu stává neřízená „stoka a smetiště“. A tak se velký panovník rozhodl čisté duše Bělorusů ochránit.
Do tohoto tradičního východního folkloru nicméně opět přišla v tomto týdnu meidální zpráva nikoli ze vzdálených tatarských stepí, ale ze středu Evropy. Prý jsme jednou z posledních zemí, která trpí řádění pedofilů na internetu a tudíž bude nutno učinit trestným jakékoli "držení pedofilní pornografie". Proto se někteří čeští poslanci rozhodli pro změnu literou zákona ochránit duše svých poddaných Čechů. Odhlédnu-li od skutečnosti, že pedofilie jako taková je (zřejmě narozdíl od některých jiných legendami opředených -filií) skutečně ohavností, neb minimálně není založena na svobodném a svéprávném souhlasu obou subjektů sexuálního vztahu, pokus o její regulaci na síti mi přijde krajně podezřelý. Neboť co je to v české byro-mluvě držení? Při znalosti českých způsobů, vybroušených dlouhými desetiletími fízlování a udávání, lze očekávat, co by asi po přijetí takového zákona následovalo.
Nelíbí se mi soused, šéf či sok? Pošlu mu tedy do počítače mailík s pedofilními obrázky a současně s tím k němu domů policii. A vida: v jeho počítači se závadné obrázky skutečně najdou. Zvrhlík jeden - "drží" u sebe prasečinky! A máme ho z krku!
Takže soudruzi Lukašenkové i čeští poslanci: jakýkoli pokus o útok na svobodný tok informací (ať je už jejich obsah jakýkoli) by měl u myslící části veřejnosti vždy vzbudit nevrlou ostražitost. Neboť dnes je na řadě zvrhlý pedofil, přičemž zítra to může být kterýkoli nepohodlný kritik. To vše už tu přece jednou bylo...