Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
29.3.: Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o pět čírek sibiřských, jinde než v Táboře je neuvidíte

29.3.: Jarní blokové čištění ulic v Jihlavě začne v úterý 2. dubna

28.3.: Žena za volant nesmí, přesto stále řídí, opakovaně odmítá test na drogy. Jen v březnu ji policisté zastavili čtyřikrát

28.3.: Zámek ve Velkém Meziříčí se o Velikonocích zahalí do květinového hávu

28.3.: Zastřelit chráněného medvěda je neospravedlnitelné. Slováci nyní navíc chystají ústavní zákon umožňující hromadné vraždění těchto ohrožených zvířat

28.3.: Z policejního deníku: nález granátu a nábojů; zloděj si odnesl kolo za dvacet tisíc

28.3.: Josef Patočka z Jihlavy oslavil sté narozeniny

27.3.: Z policejního deníku: zloděj si odnesl nářadí; za volantem bez řidičáku

27.3.: Staročeské Velikonoce na Michalově statku nabídnou nahlédnutí do časů před zrušením poddanství v Čechách

27.3.: Na operačních sálech v jihlavské nemocnici využívají anesteziologové nové přístroje

27.3.: Kriminalisté dopadli další distributory pervitinu

27.3.: Historii Velkého Meziříčí pomohou dětem poznávat muzejní programy

26.3.: Řidič Audi od nehody, která se stala u Šimanova, ujel. Policisté hledají svědky

26.3.: Z policejního deníku: vandal poškodil auta; při střetu osobního auta a náklaďáku utrpěli zranění čtyři lidé

26.3.: Velikonoce v Jihlavě zahájí na Zelený čtvrtek jarmark, řehtačkový průvod, velikonoční loupení vajíček i folklorní muzika

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Bratři Mašínové (tentokrát ještě jednou)...
Sdílet článek
Na včerejší glosu o bratrech Mašínech jsem dostal tolik zuřivých emailů, že tentokrát odpovím souhrnně. Bylo mi leckým vyčteno, že prý hájím "vrahy". Mašínové, dle některých pisatelů, neměli tolik odvahy, aby stříleli po těch, kteří tu vládli, a tak prý svoje zločinecké sklony ukojili na obyčejných "pošťácích" či "pokladnících". Rovněž jsem byl upozorněn, že údajně nelze klást rovnítko mezi nacismus a komunismus. Dokonce jsem se setkal s tvrzením, že prý zde, v Československu, již na konci 40. let nepanoval válečný stav a tak prý byly vojenské akce bří Mašínů neomluvitelnými zločiny v době míru...
Připomenu, že když nic jiného, sami komunističtí pohlaváři, například Alexej Čepička, hovořili po Únoru opakovaně z tribun o tom, že "Československo i celý východní blok se nachází v ostré válce se Západem". Tedy zde válečný stav byl i podle komunistů samotných! Kromě toho však samozřejmě zdejší režim vykazoval veškeré atributy organisovaného státního teroru, včetně masivního vraždění, trvalého loupení soukromého majetku a plošné persekuce obyvatel. V důsledku čehož tvrzení, že snad Mašínové okolo sebe stříleli jako pominutí, zatímco v této zemi měl panovat blankytný mír, z továrních komínů, symbolů štěstí, se vesele kouřilo a socialismus u nás právě rozkvétal jako nádherná rudá růže, je v lepším případě nepochopením či neznalostí historie, v případě horším rovnou důkazem o závažném poškození rozlišovacích schopností mnohých našich spoluobčanů.
A tak si k oné často zmiňované střelbě Mašínů na "nevinné lidi" opět dovolím, prominete-li, ještě naposled malý exkurs do své vlastní rodiny:
Můj druhý děda, tedy táta mého otce, byl za II. světové války jako politický vězeň v Dachau. Pamatuji si, jak často vyprávěl, že když v roce 1945 spojenci rozbombardovali část lágru, tak se velké skupině nejen českých vězňů podařilo uniknout. Pomocí zbraní, rozházených v doutnajícím zbořeništi, se vězni prostříleli skrze zmatené stráže ven a nakonec se po mnoha dnech polomrtví hladem dostali až ke spojeneckým vojskům. V této skupině také byl, jestli si dědovo vyprávění dobře pamatuji, například i pozdější pražský kardinál Josef Beran, pozdější komunistický ministr a "lidovec" Josef Plojhar, pozdější zeť Gottwalda Alexej Čepička či rovněž pozdější litoměřický kardinál Štěpán Trochta. A teď si představme, že by dnes někdo tvrdil, že všichni tito lidé, kteří zcela jistě na svém útěku z lágru zastřelili nejednoho "obyčejného občana německé Říše", tedy "pošťáka", strážného či dozorce, byli zločinci... (Pravda, kdyby Adolf Hitler vyhrál nakonec válku, exemplárnímu "soudu" by bezpochyby nikdo z nich neunikl. Přičemž nepochybuji o tom, že u soudu by byl použit slovník stejný, jako v českých novinách po atentátu na Reichsprotektora i později po útěku bratří Mašínů, tedy, že šlo o "teroristy, neštítící se ani sprostých vražd".)
Nuže, a jaký je vposledku rozdíl mezi koncentráky v Dachau a v Československu? V obou neplatilo právo, v obou panovalo nucené otroctví, v obou život a smrt závisela na libovůli hrstky vyvolených, v obou byli jeho obyvatelé zbaveni všech občanských práv a svého soukromého majetku a oba koncentráky byly oploceny ostnatým drátem, střeženy samopaly a pojištěny hrdleními paragrafy polního soudnictví.
Snad jen jeden rozdíl by tu byl, a sice, že po 41 let neprodyšně uzavřený komunistický lágr zvaný Československo byl svojí velikostí, délkou trvání i - jak právě můžeme na probíhající diskusi o bratřích Mašínech vidět - právě obludným dopadem na stav duší většiny svých vězňů, o mnoho, o mnoho horší!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je pátek 29. březen
(16. březen kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 29. 3.:
Pondělí Svatého týdne
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 16. 3. (29. 3.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: