Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.12.: Vánoční sbírka Vánočky pro kočky pomůže opuštěným kočkám a koťátkům v nouzi

2.12.: Vánoční předměty, které odvál čas, budou vystaveny v havlíčkobrodském muzeu

2.12.: Sbírka potravin opět pomohla doplnit zásoby pro nejpotřebnější

2.12.: Recidivista, který se vloupal na Žďársku do tří objektů, putoval za mříže

2.12.: Policisté v Havlíčkově Brodě mají nově vybavenou speciální výslechovou místnost

2.12.: Pelhřimovská nemocnice rozšiřuje své služby pro neslyšící pacienty

2.12.: Med, medové pečivo, svíčky z včelího vosku i živé včely, to vše nabídne včelařská výstava ve Velké Bíteši

2.12.: Boj o post krále táborské zoo? Simba se trůnu jen tak nevzdá

1.12.: Výstava na zámku ve Velkém Meziříčí přibližuje oslavu Vánoc v chaloupce i měšťanském domě

1.12.: V jihlavské zoo se narodilo historicky první mládě guerézy běloramenné

1.12.: Nadělte si pod vánoční stromeček exotické zvíře. Starost s jeho chovem nechte na táborské zoo

1.12.: Horácké Vánoce v Jihlavě s folklorním souborem Pramínek

30.11.: Advent v Jihlavě nabídne trhy, vánoční trolejbus, bruslení i svátečně vyzdobené ulice

27.11.: Přijďte se seznámit s bílým lvem Gandalfem do táborské zoo na jeho první komentované krmení

27.11.: Pracovníky Dukovan čeká nejrozsáhlejší letošní preventivní cvičení s ukrytím i evakuací osob

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Bratři Mašínové (tentokrát ještě jednou)...
Sdílet článek
Na včerejší glosu o bratrech Mašínech jsem dostal tolik zuřivých emailů, že tentokrát odpovím souhrnně. Bylo mi leckým vyčteno, že prý hájím "vrahy". Mašínové, dle některých pisatelů, neměli tolik odvahy, aby stříleli po těch, kteří tu vládli, a tak prý svoje zločinecké sklony ukojili na obyčejných "pošťácích" či "pokladnících". Rovněž jsem byl upozorněn, že údajně nelze klást rovnítko mezi nacismus a komunismus. Dokonce jsem se setkal s tvrzením, že prý zde, v Československu, již na konci 40. let nepanoval válečný stav a tak prý byly vojenské akce bří Mašínů neomluvitelnými zločiny v době míru...
Připomenu, že když nic jiného, sami komunističtí pohlaváři, například Alexej Čepička, hovořili po Únoru opakovaně z tribun o tom, že "Československo i celý východní blok se nachází v ostré válce se Západem". Tedy zde válečný stav byl i podle komunistů samotných! Kromě toho však samozřejmě zdejší režim vykazoval veškeré atributy organisovaného státního teroru, včetně masivního vraždění, trvalého loupení soukromého majetku a plošné persekuce obyvatel. V důsledku čehož tvrzení, že snad Mašínové okolo sebe stříleli jako pominutí, zatímco v této zemi měl panovat blankytný mír, z továrních komínů, symbolů štěstí, se vesele kouřilo a socialismus u nás právě rozkvétal jako nádherná rudá růže, je v lepším případě nepochopením či neznalostí historie, v případě horším rovnou důkazem o závažném poškození rozlišovacích schopností mnohých našich spoluobčanů.
A tak si k oné často zmiňované střelbě Mašínů na "nevinné lidi" opět dovolím, prominete-li, ještě naposled malý exkurs do své vlastní rodiny:
Můj druhý děda, tedy táta mého otce, byl za II. světové války jako politický vězeň v Dachau. Pamatuji si, jak často vyprávěl, že když v roce 1945 spojenci rozbombardovali část lágru, tak se velké skupině nejen českých vězňů podařilo uniknout. Pomocí zbraní, rozházených v doutnajícím zbořeništi, se vězni prostříleli skrze zmatené stráže ven a nakonec se po mnoha dnech polomrtví hladem dostali až ke spojeneckým vojskům. V této skupině také byl, jestli si dědovo vyprávění dobře pamatuji, například i pozdější pražský kardinál Josef Beran, pozdější komunistický ministr a "lidovec" Josef Plojhar, pozdější zeť Gottwalda Alexej Čepička či rovněž pozdější litoměřický kardinál Štěpán Trochta. A teď si představme, že by dnes někdo tvrdil, že všichni tito lidé, kteří zcela jistě na svém útěku z lágru zastřelili nejednoho "obyčejného občana německé Říše", tedy "pošťáka", strážného či dozorce, byli zločinci... (Pravda, kdyby Adolf Hitler vyhrál nakonec válku, exemplárnímu "soudu" by bezpochyby nikdo z nich neunikl. Přičemž nepochybuji o tom, že u soudu by byl použit slovník stejný, jako v českých novinách po atentátu na Reichsprotektora i později po útěku bratří Mašínů, tedy, že šlo o "teroristy, neštítící se ani sprostých vražd".)
Nuže, a jaký je vposledku rozdíl mezi koncentráky v Dachau a v Československu? V obou neplatilo právo, v obou panovalo nucené otroctví, v obou život a smrt závisela na libovůli hrstky vyvolených, v obou byli jeho obyvatelé zbaveni všech občanských práv a svého soukromého majetku a oba koncentráky byly oploceny ostnatým drátem, střeženy samopaly a pojištěny hrdleními paragrafy polního soudnictví.
Snad jen jeden rozdíl by tu byl, a sice, že po 41 let neprodyšně uzavřený komunistický lágr zvaný Československo byl svojí velikostí, délkou trvání i - jak právě můžeme na probíhající diskusi o bratřích Mašínech vidět - právě obludným dopadem na stav duší většiny svých vězňů, o mnoho, o mnoho horší!
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je úterý 3. prosinec
(20. listopad kalendáře iuliánského)
• 2024 rok křesťanského letopočtu
• 7513 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 3. 12.:
Pátek po první neděli adventní Sv. Františka Xaverského, vyznavače
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 20. 11. (3. 12.):
Ct. Řehoř Dekapolský; svt. Proklus, archep. konstantinop.; mč. Eustathij, Anatolij

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: