Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
3.6.: Přednáška Boty do tance i do roboty v jihlavském muzeu

3.6.: Až do konce září mohou zájemci vystoupat 103 schodů na věž kostela sv. Prokopa ve Žďáře a rozhlédnout se po krajině

2.6.: Žena přivezla desítky gramů pervitinu

2.6.: Z policejního deníku: krádež kolopásů, škoda je 600 tisíc; neznámý zloděj ukradl z auta peníze

2.6.: Vzpomínkové setkání vypravilo na cestu desítky lodiček

2.6.: Ve Velkém Meziříčí hořelo ve výchovném ústavu, hasiči evakuovali deset osob

2.6.: Při dopravní nehodě osobního auta a náklaďáku u Rudy na Žďársku utrpěli zranění čtyři lidé

2.6.: Ordinace praktického lékařství pro děti a dorost v Hrotovicích získá od kraje tři sta tisíc korun

1.6.: Z policejního deníku: zloděje peněženky policisté dopadli; opilá řidička bourala

1.6.: Pouť na Křemešník o víkendu - mše svaté i kulturní program

1.6.: Pelhřimovská nemocnice připravila benefity pro prvodárce, po prvním odběru krve do letního kina nebo do bazénu zdarma

1.6.: Motorkáři řádili ve Žďárských vrších, policie prosí o pomoc s pátráním veřejnost

1.6.: Malování proudem, leptání lžiček, výroba elektřiny rotopedem aneb Dětský den v infocentru elektrárny Dukovany

1.6.: Haškovy oslavy - kulatý stůl na téma první světová válka jako zásadní zlom a inspirace pro literární díla různých českých autorů na hradě Lipnici

31.5.: Záchranáři v Telči, Bystřici nad Pernštejnem, Velkém Meziříčí a Humpolci budou mít nová stanoviště za 180 milionů korun

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Glosy Iglau.cz:

Sháníte marně homeopatika? V našem eshopu XIV. svatých Pomocníků máme vše!

Nejškaredější středy 20. století
Sdílet článek
Na středy má tento národ skutečně štěstí. Je to jediný den v týdnu, který by snad měl být navěky prohlášen jakýmsi Dnem půstu od politických rozhodnutí. Je k tomu totiž vcelku dostatek důvodů. Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Vše začalo středou 13. listopadu 1918. V tento den totiž první samozvaná lůzovláda dvacátého století - zde přesně nikým nevolené revoluční orgány říjnového převratu 1918 - rozhodla o zrušení tisíciletého českého království a o nastolení nového zřízení, takzvané "republiky"...
Druhá neblahá středa se pak dostavila 18. prosince roku 1935, kdy profesora Masaryka nahradil v presidentském úřadě zakomplexovaný, nervosní a chorobně ješitný Edvard Beneš. A právě to pak vedlo k mnoha dalším osudovým středám tohoto národa. Protože jen o tři roky později tentýž Beneš - v rozporu s tehdejší ústavou i zákony - zcela obešel parlament a sám, aniž by kdo z ústavních právníků či politiků proti tomu tehdy jakkoli protestoval, svévolně rozhodl o odstoupení části území Československa nacistickému Německu. Učinil to dle dikce Mnichovské dohody ve středu 21. září 1938.
Což vedlo k další středě, k 15. březnu 1939, kdy se zbytek okleštěné republiky stal během jediného dne snadnou kořistí Hitlerova Německa. Beneš i ze zahraničí dále pokračoval v započatém díle a tak ve středu 22. prosince roku 1943 dohodl v Moskvě s ruským tyranem Stalinem podrobnosti poválečného uspořádání Československa. V tuto předvánoční středu roku 1943 v Moskvě Beneš vyměnil budoucí samostatnost státu za ukojení své osobní pomstychtivosti, když za Stalinem přislíbené vyhnání čtyř milionů Němců z republiky uvrhl svůj stát na desítky let do sovětského područí.
A tak se pak nelze ani divit, že na nátlak Gottwalda ve středu 24. října roku 1945 Beneš vydal - opět bez parlamentu - dekret, jímž šmahem znárodnil 3000 klíčových podniků a firem v Československu. Kromě jiných tak z Benešova rozhodnutí stát svévolně ukradl například všechny banky, pojišťovny, doly i filmové společnosti.
Nu a tak bylo jen logické, že zase ve středu - 9. července 1947 - Československo odmítlo Marshallův plán a dobrovolně vstoupilo do plného vazalství sovětské říše. Středa 25. února 1948, kdy Edvard Beneš přijal demisi ministrů vlády a umožnil tak Gottwaldovi převzít absolutní moc v zemi, pak byla již jen smutnou tečkou za působením tohoto muže v čele státu.
Nicméně Benešův "středeční" duch na osudy milionů Čechů i Slováků působil i nadále. Konec jediného pokusu o reformu jím nastoleného komunistického režimu se totiž nutně dostavil právě před 40 lety, jak jinak než ve středu, a to 21. srpna roku 1968. V tu středu došlo zatím k poslední okupaci naší země, a to vojsky komunistického imperia, do jehož područí nás Edvard Beneš kdysi ve středu 22. prosince roku 1943 v Moskvě uvrhl.
A mimochodem: Edvard Beneš byl, jakožto jediný president této země až do dnešních dnů (pravda, s jedinou výjimkou protektorátního presidenta dr. Emila Háchy) narozen sám rovněž ve středu! Byla to tak patrně nejvíce osudová česká středa - 28. květen roku 1884...
Leo ŠVANČARA
Sdílet článek na Facebooku

Dnes je 4. červen
(22. květen kalendáře iuliánského)
• 2023 rok křesťanského letopočtu
• 7512 let od stvoření světa
† Svátek dle katolického tradičního kalendaria na 4. 6.:
Pátek po neděli první po Svatém Duchu Sv. Františka Caracciolo, vyznavače a zakladatele řádu
‡ Svátek dle pravoslavného kalendaria na 22. 5. (4. 6.):

  Další glosy:


Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

(na leosvancara.cz)

Z Jihlavy a okolí:

Jihlava - kultura, zábava:

Jihlava - ostatní:

Jihlava, zajímavosti: