"Zastupitele nemůže rada úkolovat! To snad nemyslíte vážně?" zaznívalo od některých zastupitelů v ostré, skoro dvouhodinové, diskusi před volbou předsedy a místní rady.
"Naopak, myslíme to vážně!" odpovídali kandidáti do místní rady, včetně mne.
A jejich zdůvodnění bylo jednoduché a prosté: V poměrném volebním systému, který je použit v českých podmínkách, nemá volič jinou možnost, než se před rozhodnutím, komu odevzdá ve volbách svůj hlas, orientovat podle programu a image politických stran. A strany jsou poté povinny po celé volební období voliči zaručit, že nebudou měnit svoje vlastní postoje za pochodu s poukazem na "osobní svobodu zastupitelů", kteří si přece mohou dělat co uznají za vhodné.
Jinými slovy - je to totéž, jako kdyby si člověk koupil v krabici zabalený vysavač a po rozbalení by zjistil, že vlastně koupil akvárium. Přičemž při reklamaci by mu prodavač s úsměvem řekl, že osobní svoboda výrobce a uvážení, co nakonec dá do zákazníkovi krabice, je plně na něm a je nedotknutelná!
To, že nakonec sněm možná převratně zvolil lidi, kteří zastávali skoro výhradně tento názor, se samozřejmě zastupitelům, včetně primátora, líbit nemusí. Nicméně touto volbou - navíc s vysokým mandátem počtu odevzdaných hlasů - členové jihlavské ODS řekli jasné slovo: "Zastupitelé jsou vyslanci našich rukou a našich hlasů. A mají dělat JEN a JEDINĚ to, co po nich požaduje strana, jejíž dres oblékli před volbami a díky které jsou nyní dočasně v zastupitelstvu!".