Denní zpravodajství:

Nejstarší regionální deník (zal. 1996):
2.12.: Vánoční sbírka Vánočky pro kočky pomůže opuštěným kočkám a koťátkům v nouzi

2.12.: Vánoční předměty, které odvál čas, budou vystaveny v havlíčkobrodském muzeu

2.12.: Sbírka potravin opět pomohla doplnit zásoby pro nejpotřebnější

2.12.: Recidivista, který se vloupal na Žďársku do tří objektů, putoval za mříže

2.12.: Policisté v Havlíčkově Brodě mají nově vybavenou speciální výslechovou místnost

2.12.: Pelhřimovská nemocnice rozšiřuje své služby pro neslyšící pacienty

2.12.: Med, medové pečivo, svíčky z včelího vosku i živé včely, to vše nabídne včelařská výstava ve Velké Bíteši

2.12.: Boj o post krále táborské zoo? Simba se trůnu jen tak nevzdá

1.12.: Výstava na zámku ve Velkém Meziříčí přibližuje oslavu Vánoc v chaloupce i měšťanském domě

1.12.: V jihlavské zoo se narodilo historicky první mládě guerézy běloramenné

1.12.: Nadělte si pod vánoční stromeček exotické zvíře. Starost s jeho chovem nechte na táborské zoo

1.12.: Horácké Vánoce v Jihlavě s folklorním souborem Pramínek

30.11.: Advent v Jihlavě nabídne trhy, vánoční trolejbus, bruslení i svátečně vyzdobené ulice

27.11.: Přijďte se seznámit s bílým lvem Gandalfem do táborské zoo na jeho první komentované krmení

27.11.: Pracovníky Dukovan čeká nejrozsáhlejší letošní preventivní cvičení s ukrytím i evakuací osob

Publicistika:

H umoresky Bedřichovské
Vzpomínky a sekvence (nejen) z jihlavského Bedřichova, Dřevěných Mlýnů a okolí:
Příběh dušičkový…

Jak hospodář Václav chtěl tak usilovně život zachránit, až o něj přišel…

Děkanovo kvarteto, aneb, jak většina má vždy patrně asi pravdu.

Listopad 1989: Koncert ve Vlašimi, demonstrace nefachčenek – a také co tehdy prorocky odhadl starý kněz.

Jak se moje pomsta udavačskému komunistickému dědkovi skrze krásné ženské nohy proměnila v trojku z chování.

Proč měl jihlavský adventní věnec nikoli čtyři, ale šest svíček?

Těžké hříšníky jejich vlastní hříchy ani do hrobu někdy nepustí…

Příběh dušičkový, aneb jak jsem se už nikdy nestal mrakopravcem.

Co povyprávěl starý skicář o poslední šachové partii s mým dědečkem?

Příběh ztraceného kocourka Mňouka…

Jak jsem kdysi rozebíral a vzápětí postavil – kremační pec!

Důstojník socialistické armády zůstane důstojníkem – i kdyby byl třebas ministrem!

O studentské lásce, o tajném biskupovi a i o tom, jak jsem se stal vlastně novinářem

Závod míru, aneb jak jsem kdysi v továrně zachránil negramotného mistra.

Doutník od papeže, aneb děda výtržníkem…

Z jihlavských archivů:

Výpočet vašich osobních homeopatik podle data narození:

Unikátní script na Leosvancara.cz vám odtud z Regionalistu online spočítá vaše konstelace, vyhledá k nim statisticky nejčastější MOŽNÉ zdravotní potíže a současně vám vybere vaše osobní homeopatika!

Zde zadejte své datum narození:

Sdílet tento článek
Horní Kosov

Kdo by dnes hledal vesnici s návsí, rybníky a poli, má smůlu. Splynula s městem Jihlavou a stala se předměstím. Nedávno tu dominoval rozlehlý objekt Semenářského státního statku, velkokapacitní kravín pro 700 dojnic. Továrna na mléko a zápach. Dnes v jižní části panelákové sídliště a na opačné straně výstavba honosných vilek požírajících jedna pole za druhým.

Rekonstrukce kaple v Horním Kosově v roce 1985 - stará kaple byla zbořena a postavena replika... (foto L. Vilímek)
Vraťme se tedy do doby dávno minulé. Listujme ve starých jihlavských městských knihách, listinách a plánech uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Ves byla založena někdy na počátku 13. století a později vždy patřila ke kmenovým vsím královského města Jihlavy. Vůbec první písemná zmínka o ní pochází podle některých historiků z roku 1233, kdy je ještě uváděna jako Bobikozle či Pobikozli. V první jihlavské městské knize se objevuje v roce 1359 - Michael de Obergos a později v roce 1367 - Hensel de Obergas. Německy tedy Obergoss, v překladu Horní ulice, což bylo později od roku 1881 uváděno česky jako Horní Kosov. Dodejme ještě, že již zmíněný Michael byl významnou osobností v tehdejším Horním Kosově a snad i důlním podnikatelem, který udržoval čilé obchodní styky s jihlavskými Židy Scheblinem a Baruchem. Nebylo to nic mimořádného, neboť v celém okolí se pilně od poloviny 13. století dolovalo.
Abychom si mohli lépe připomenout Horní Kosov co by vesnici, podívejme se společně do ručně malovaného plánu zdejšího katastru z roku 1778, který se dochoval v jihlavském archivu. Jednotlivé grunty jsou seřazeny při jedné straně cesty a tvoří tzv. ulicovku, což je tvar vsi, která vznikala při místní cestě a končila zpravidla zástavbou na jejím konci. V našem případě procházela podél cesty ještě řada malých rybníčků souvisejících bezpochyby s dolováním v bezprostřední blízkosti vsi. Ulicovky se datují do starého sídelního území a vznikaly patrně ještě před německou kolonisací. Mohl by to být i náš případ, pokud Pobikozle jsou totožné s Horní uličí čili Horním Kosovem. Jinak Pobikozle můžeme s určitostí datovat na počátek 13. století. Další zajímavostí je, že tento typ vsi se změnil později, v důsledku domovní zástavby na opačné straně cesty, na typ návesní. Část rybníčků byla zasypána a význam samotné návsi byl zdůrazněn výstavbou kaple Nejsvětější Trojice. To vše se událo až koncem 18. století.
Kaplička v Horním Kosově v roce 1920...
Vraťme se však k dolování, které proslavilo Jihlavu a okolí a přineslo vzruch do této části Vysočiny. Právě kolem Horního Kosova probíhalo nejslavnější pásmo jihlavských dolů táhnoucí se od Starých Hor k dnešní nové nemocnici a dále kolem hřbitova, Pístova, Rančířovského lesa, až k chatové oblasti u Okrouhlíku. Největší kutiště, což dokládá výše zmíněný plán, se nazývalo ZECH - GRUND (Těžební Pole) a bylo poseto desítkami šachet a šachtic v prostoru pod bývalou prachárnou, kde se dnes rozkládá část zahrádkářské kolonie a kde pokračuje intensivní výstavba nové nemocnice. Staré důlní mapy se nedochovaly a odborníci se domnívají, že těžba probíhala natolik živelně, že nebyl čas se tím zabývat. Na pozdějších mapách a plánech, rovněž uložených v jihlavském archivu, je mohutnost a rozsah těžby dobře patrný. V 18. století provedl první známé mapování Johann Christoph Urban: Jak bylo řečeno, dolovalo se zde od druhé poloviny 13. století. Písemná zpráva z roku 1413, vztahující se přímo k Zechgrundu, se týká kverků Kunze Messerera a Vörndela Beckera, kteří zde otevřeli novou šachtu. S koncem 18. století přichází i konec dolování. Pozůstatky důlních děl postupně a neúprosně mizejí, šachty jsou zasypávány, potůček v údolí zmizel do potrubí a z rybníků zůstal dnes jediný. Kdysi jich tu bývalo ve dvou kaskádách šestnáct. Dobře se pamatuji na jednu z poválečných vlastivědných vycházek, kde nám byly v místech dnešního sídliště Na Dolině ukazovány v polích mohutné, snad deset metrů hluboké krátery čili pozůstatky šachetních otvorů. Až se zanedlouho údolím protáhne dálniční přivaděč, zmizí poslední kousky původního terénu. Slávu jihlavských dolů pohltí neúprosně asfalt, beton a ruch 21. století.
Co dodat závěrem? Horní Kosov či Obergoss byl v minulosti vždy jen malou vsí. V polovině 15. století zde bylo zaregistrováno jen šest osedlých, později sedm. V roce 1616 osm, 1662 sedm, 1778 devět a v roce 1945 uvádí Anton Altrichter 18 popisných čísel. Alois Josef Pátek ve své Vlastivědě Moravské, Jihlavský okres, vydané v roce 1901 píše, že na počátku 20. století měla ves 11 domů a 165 obyvatel, náležela k Hosovu, přiškolena byla do Jihlavy, rovněž tak farou, poštou a telegrafem. O sto let později se až sem "prostavěla" Jihlava. Pokrok a Jihlavu, jak vidno, nelze ničím zastavit.

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25


Zpět nahoru na začátek stránky


Z jihlavských archivů:
Pro servery Regionalist a Iglau.cz exklusivně píše
Ladislav Vilímek...

(Další desítky článků Ladislava Vilímka viz. také v rubrice Iglau.cz Jihlavské letopisy...")

14. říjen 2018Glosa
(Leo Švančara)
Poslední exemplář našeho vyhynulého druhu...
Za našich starých krásných hektických časů, v nichž jsme začínali po revoluci nadšeně budovat novou českou mediální scénu, byly pohonnými hmotami ve všech redakcích jednak hustá mlha cigaretového, dýmkového a doutníkového kouře - a jednak všudypřítomná vůně normálního kafe s lógrem. Žádné kávovary: Všude jen rozžhavené vařiče, na nichž jsem současně pálil zrnka kadidla...
Pokračování . . .
Diskuse čtenářů Iglau.cz:
Regionalist-Iglau
- poslední příspěvek přidán 6.10.2010 (21:24)

- poslední příspěvek přidán 7.4.2010 (07:31)